Langhammer tehdy vystřelil na útočícího německého ovčáka z bezprostřední blízkosti z legálně držené zbraně, kterou u sebe nosil posledních dvacet let. Trefil fenu do levého boku v prostředku hřbetu, tomuto zranění podlehla.
„K útokům ze strany feny docházelo opakovaně. Útočila výhradně na mého psa. Snažil jsem se ho chránit, brát do náručí, ale nepomohlo to,“ vypověděl Langhammer v odvolacím řízení u Krajského soudu v Brně. Jeho tvrzení potvrdila i nezávislá svědkyně.
Podle slov obžalovaného bylo chování feny zapříčiněno zanedbáním výchovy. „Toto chování vedlo k incidentu, ke kterému jsem se nikdy nechtěl uchýlit. Psy mám rád a je mi líto hezké fenky. Není den, kdy bych na ni nepomyslel,“ vyjádřil Langhammer lítost. Po incidentu se dle svých slov necítil dobře.
Prvoinstanční soud při svém rozhodování přihlédl k nedostatečnému výcviku německého ovčáka, který vyhodnotil jako spoluzavinění. Původní majetkovou škodu ve výši 22 tisíc korun tak snížil na polovinu.
S tímto rozhodnutím však majitel zabitého zvířete Zdeněk Č. nesouhlasil a odvolal se. „Bylo to normální setkání psů ve volném prostředí. Společné zapříčinění incidentu není na místě,“ uvedl v odvolání poškozený, který se ke Krajskému soudu v Brně osobně nedostavil.
Incident nemohli vidět, tvrdí obhajoba o majitelích zastřeleného psa
Při prvním líčení poukázal na to, že s manželkou viděl zabití milovaného psa, který jim údajně umíral v náruči. „Manželce jsem musel zavolat pomoc, protože zkolabovala. Je astmatička,“ prohlásil majitel feny.
Obžaloba následný nárok na nemajetkové odškodné ve výši 90 tisíc korun odůvodnila tím, že pes byl součástí rodiny.
Tvrzení, že manželé viděli usmrcení jejich psa, dnes obhajoba odmítla. „Oba byli vzdáleni sto metrů daleko, incident nemohli vidět,“ pronesl u odvolacího soudu advokát.
Sám Langhammer se cítí být zcela nevinen. „S rozsudkem nesouhlasím, ale respektuji jej. Nechtěl jsem se odvolávat, abych ušetřil trápení manželce, která je nemocná,“ sdělil ke svému původnímu trestu.
Státní zástupce se vyjádřil, že nemůže odvolání podpořit. „Jedenáct tisíc korun a podmínka na jeden rok mi přijde jako přiměřený trest. Odvolání považuji za nedůvodné,“ poznamenal.
Soudce Vlastimír Čech nakonec odvolání zamítl. „Obava z napadení byla oprávněná. Výrok z prvního stupně o vině nemůžeme zrušit, ale zapříčinění bylo minimálně padesátiprocentní,“ rozhodl soudce.
Nárok na náhradu nemajetkové škody odmítl kvůli chybějícím důkazům o psychické újmě. „Poškozený mohl dodat lékařské či jiné zprávy, ale nic nedodal,“ pronesl.
