Cesta na brněnský Ústřední hřbitov v nepohodě, například o Dušičkách, může znamenat hodně „lezavý“ zážitek. To když bude pršet a foukat a vydáte se tam tramvají nebo autobusem.
Ve směru k centru sice stříška je, ale bez bočních stěn. Směrem do Modřic není ani to. Jde o jednu z téměř 900 zastávek v Brně, kde jsou lidé vystaveni náladám počasí. Platí to i pro nejfrekventovanější zastávky v centru, například na Veveří, na Pekařské, v Zahradníkově ulici nebo po trase šestky v Králově Poli.
„Vytipovali jsme prvních osm zastávek, které chceme zastřešit, vybavit lavičkami a elektronickými cedulemi s odjezdy spojů. Je to ale jen začátek, do budoucna bychom chtěli postupně zastřešit všechny zastávky,“ říká radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS).
Kromě Ústředního hřbitova či zastávky u Krematoria přibudou budky i v Nových sadech, u Velodromu, Anthroposu nebo na Moravském náměstí u tramvají 1 a 6 a na zastávce Kuldova v Židenicích.
Z hlediska množství „holých“ zastávek je to však nepatrná část. Výstavba jednoho přístřešku v „nesmartové“ verzi, tedy bez internetových zásuvek a tabulí, přijde na 80 až 100 tisíc korun. To znamená celkovou investici v řádech desítek milionů.
„Chceme vyzkoušet model, že dopravní podnik přístřešek postaví, bude spravovat a inkasuje i peníze ze světelných reklamních panelů. Z příjmů pak bude stavět přístřešky nové. Zatím mu paradoxně nepatří ani jeden,“ poznamenal Kratochvíl.
Slovo budou mít i městské části
V současnosti je totiž situace značně chaotická. Pozemky pod zastávkami mají zpravidla svěřené městské části, které je také většinou uklízejí. Označení zastávky a elektronické cedule, kterých je zatím po městě 133, patří dopravnímu podniku.
Ten vlastní i ty ostrůvky, které vybudoval, a objekty na konečných. Většinou ale budky na trasách městských linek patří reklamním společnostem. Ty je zřídily, mají z nich peníze za reklamu, opravují je a městským částem odvádějí poplatek.
O část zastávek se pak starají i Brněnské komunikace. „Cestující nezajímá, komu zastávka patří, a spojuje si ji s dopravním podnikem, proto chceme systém sjednotit,“ vysvětlil Kratochvíl.
Dopravní podnik vidí nápad jako schůdný. „V takovém případě bychom ale žádali město o investiční účelovou dotaci,“ reagovala mluvčí dopravního podniku Hana Tomaštíková. Do vize budou určitě mluvit městské části, které mají pozemky pod zastávkami svěřené.
Podle starosty Starého Lískovce Vladana Krásného (ODS) bude největší úskalí právě v nevyjasněných majetkoprávních vztazích. „U stávajících zastávek je nikdo neřeší už od 90. let minulého století, ale pokud by se měly stavět nové, muselo by v tom být jasno,“ poznamenal Krásný.
Nevěděli, co s nimi. A teď je chtějí zpět, diví se starosta
Celkem 150 čekáren v 15 městských částech včetně Lískovce patří reklamní společnosti City-Tools. „K vizi se vyjadřovat nebudeme. Spolupráce s městskými částmi ale funguje velmi dobře,“ reagovala za vedení společnosti Lenka Vojtěchová.
„Nicméně doporučujeme obrátit se přímo na dopravní podnik, proč se od 90. let snaží čekárny v jejich majetku rušit, již je neprovozovat a do nich neinvestovat, a zda shledává jako prospěšné se k tomuto modelu opět vracet,“ dodala.
S tím souhlasí starosta Líšně Břetislav Štefan (ČSSD). „Nač to měnit? Před lety nám zastávky svěřili, protože nevěděli, co s nimi. A když jsme je pronajali, vyřešili smlouvy a z velké části zastřešili, zase by nám je chtěli vzít,“ namítá.
Naopak starosta Bystrce Tomáš Kratochvíl (ČSSD) nápad přivítal. „Měli bychom o problém méně,“ poznamenal.
Každá nová stříška je z hlediska zákona stavbou a musí ji povolit stavební úřad. Pro policii je zase důležité, aby stavba nebránila ve výhledu nebo jinak neohrožovala provoz.
„Počítáme s tím, že to nepůjde u všech zastávek. Takže zatím si netroufám ani odhadnout, kolik by zastřešených zastávek přibylo,“ doplnil Petr Kratochvíl.
V Brně-středu zasahoval antimonopolní úřad
Největší městská část Brno-střed řeší „zastávkový“ problém už od roku 2016. Současná koalice Brna-střed napravuje pochybení z roku 2010, kdy byla u moci paradoxně právě ODS.
Tehdy totiž radnice uzavřela smlouvu o pronájmu se společností EuroAWK bez výběrového řízení s tím, že firma postaví budky, bude je opravovat a zinkasuje peníze za reklamu. Za to ročně zaplatí kolem milionu.
Minulé vedení radnice v čele s Žít Brno smlouvu zpochybnilo a ke stejnému názoru se přiklonil i antimonopolní úřad, který městské části vyměřil pokutu.
„Na základě zjištění antimonopolního úřadu dostala EuroAWK výpověď, která vyprší příští rok v březnu. Připravujeme výběrové řízení na koncesionáře a společnost se chce do něj přihlásit. Pokud vyhraje, zůstane vše, jak je, pokud ne, má právo si přístřešky demontovat,“ popsal tajemník úřadu Petr Štika.
Podle něj bude součástí připravované smlouvy i obnova více než pěti desítek přístřešků.
