Zrovna nedávno podobnou situaci řešila ředitelka školy v Merhautově ulici Jana Foltýnová. „Měla jsem tady maminku, která si přišla stěžovat na jednu z učitelek. Společně jsme jí s kolegyněmi hodinu a půl vysvětlovaly, jak je důležité, aby její syn chodil do školy, a také že by si od něj neměla nechat řídit život. Nakonec odcházela s tím, že nám všem děkovala,“ líčí svoji zkušenost ředitelka instituce nacházející se v nechvalně známé sociálně vyloučené čtvrti, takzvaném brněnském Bronxu.
Právě škola v městské části Brno-sever, kterou navštěvuje asi osm stovek žáků, patří k těm, kde podobné absence řeší nejčastěji. „Podle posledních dat z jara 2023 se záškoláctví týkalo 19 žáků na prvním stupni a 25 na druhém,“ vyčíslil místostarosta městské části Martin Glogar (KDU-ČSL).
Stíhaná matka ignorovala záškoláctví svých dětí, nasbíraly tisíce absencí |
Podle ředitelky dělají maximum možného, aby se děti výuce nevyhýbaly, ale zcela se nešvar zlomit nedaří. Trend v Brně je dokonce opačný. Podle magistrátu zanedbávání docházky řeší čím dál větší počet škol. „Záškoláctví přitom není spjaté s konkrétní lokalitou či etnikem nebo se žáky s odlišným mateřským jazykem,“ upozorňuje mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
Školský odbor si negativní vývoj nedokáže přesně vysvětlit, nicméně roli hraje více faktorů od rodiny přes snahu utéct od problémů šikany až po „náhradní program“ místo výuky, například experimentování s drogami. „Spočítali jsme, že přes pět tisíc žáků z celkového počtu více než 44 tisíc je potenciálně ohroženo školním neúspěchem, vyloučením z kolektivu, šikanou, záškoláctvím, závislostmi, sebepoškozováním a celkově rizikovým chováním,“ zvedá šokující číslo Poňuchálek.
V průměru jde o každé deváté dítě. Navzdory statistikám se však například Základní škola na náměstí 28. října může nejnověji pochlubit lepšími čísly než v minulosti. „Oproti roku 2019 se u nás problém záškoláctví zlepšil zhruba o třetinu,“ konstatovala tamní ředitelka Ludmila Altmanová. Problém ale zcela nevymizel, a tak další vývoj nedokáže odhadnout. Podle oslovených ředitelek může výkyv způsobit i jeden „lajdák“, který navrší stovky absencí.
Pomáhá delší pobyt ve školce
Altmanová ovšem upozorňuje, že není možné se dívat na problematiku tak, že chyba je vždy na straně rodiny a jejího přístupu ke vzdělání. „Mnohdy je to dáno i podmínkami, v nichž tyto rodiny žijí, tedy v chudobě a po ubytovnách. Takové domácnosti často řeší řadu jiných věcí, jež si neumíme představit, takže ani pro ně bohužel není vzdělání dětí takovou prioritou,“ přemítá.
Glogar tak vnímá jako důležité, aby se děti co nejdříve dostávaly do vzdělávacího procesu, tedy už před povinným posledním rokem v mateřské škole. Čím dříve začnou do školky chodit, tím rychleji si tento režim osvojí. „Ze studií vyplývá, že pokud je dítě ve školce déle než rok, je pak celkově úspěšnější při průchodu jednotlivými stupni vzdělávání,“ podotýká místostarosta.
Za příklad si dává třiadvacetitisícový Krnov ve Slezsku. Městu se podařilo zbavit vyloučených lokalit, romské děti úspěšně dokončují základní školy, mají nižší absenci a odchází dál studovat na střední.
Kvalitu vzdělávání na jihu Moravy brzdí velké rozdíly mezi školami |
V Brně problém neřeší jen magistrát či městské části coby zřizovatelé škol, ale i neziskové organizace. Jednou z takových je společnost Teen Challenge, které zastupitelé nedávno schválili více peněz, aby mohla otevřít novou učebnu a zapojit do aktivity i další děti mezi třetím a pátým rokem.
„Pracují s dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí a snaží se opravdu intenzivně působit, aby si osvojily návyky, které často ve svých rodinách nezískají,“ poznamenává brněnská radní pro školství Irena Matonohová (STAN). Dosud měla organizace na starosti jen osm dětí, díky zvýšenému příspěvku 400 tisíc korun jich může do „kroužku“ přijmout dvojnásobek.
Zmíněná radnice Brna-sever se plánuje nejnověji inspirovat v Ostravě-Porubě, kde zavedli terénní sociální pracovníky a mají s nimi dobré výsledky. Ti by i na jihu Moravy mohli pomoct budovat potřebnou důvěru ke vzdělání a motivovat také rodiče z vyloučených lokalit. „Doufám, že se nám podaří zajistit tyto pracovníky od příštího roku,“ dodává místostarosta Glogar. Chce i více spolupracovat s pediatry, aby hlásili, pokud je dítě podezřele často nemocné a omluvenky vyřizují rodiče jen po telefonu.
