Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvJižní Morava nabídla azyl už více než 16 tisícům uprchlíků. Například Dopravní podnik města Brna (DPMB) od začátku války avizuje, že může zaměstnat padesát řidičů a řidiček autobusů, další místa má pro řemeslníky, zámečníky nebo opraváře.
„Zatím máme jen jednoho zájemce,“ krčí rameny mluvčí DPMB Barbora Doležalová. Nové lidi totiž nelze jen tak posadit za volant. „Kdo má zájem o místo řidiče, musí podstoupit tříměsíční kurz. Tato povinnost odpadá jen tehdy, pokud se dosud jako řidič živil,“ nastiňuje jednu z překážek.
Neznamená to však, že by o práci Ukrajinci zájem neměli a snažili se pouze pobírat sociální dávky. Před úřadem práce ve Znojmě i v Brně jsou denně dlouhé fronty a pracovníci poboček denně odbaví přes tisícovku lidí.
Jenže vyřízení nezbytných povolení ještě neznamená, že z úřadu Ukrajinci odcházejí už coby nová pracovní síla konkrétní firmy.
„Celkově jsme v Jihomoravském kraji vydali zatím 400 povolení k zaměstnání. Nově hlášených pracovních pozic od vypuknutí krize na Ukrajině určených právě běžencům máme přes čtyři tisíce. Například pro obsluhu vysokozdvižných vozíků, montážní dělníky, obsluhu strojů na výrobu potravin, pomocníky v rostlinné výrobě nebo třeba pokojské a uklízeče, ale také ve zdravotnictví či službách,“ vyjmenovává mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.
Problém s GDPR
Nabídka se každým dnem rozrůstá. Jenže na první pohled zřejmý nepoměr mezi volnými místy, počtem uprchlíků a mizivým podílem udělených pracovních povolení nejde jednoduše smáznout. Propojení uprchlíků a zaměstnavatelů není jednoduché.
Jak popisuje ředitel Regionální hospodářské komory Brno Čeněk Absolon, firmy i komora jako zprostředkovatel nabídek a poptávek se potýkají se složitou byrokracií.
„Stále narážíme na zákonné překážky a na GDPR (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Představovali jsme si, že nám úřad práce pošle seznam pracovníků, kteří jsou k dispozici. Ten jsme chtěli rozeslat firmám a následně lidi s firmami spárovat. Bohužel to takto pružně a jednoduše není možné,“ stýská si Absolon.
Od minulého pátku proto hospodářská komora postupuje jinak, podle Absolona tou aktuálně nejschůdnější cestou.
„Úřad práce nám pošle anonymizovaný seznam zahrnující pouze profesi, věk a roky praxe. Ten my rozešleme firmám, které pokud budou mít o některou z těchto především žen zájem, musí vystavit inzerát. Ten postoupíme zpět úřadu práce a ten jej předá pracovnicím. Napřímo nás k ženám úřad na základě zákona o GDPR nepustí,“ vysvětluje byrokratické kolečko.
„Vylepšená“ víza
Hospodářská komora alespoň do asistenčního centra na brněnském výstavišti pošle jednou v týdnu svého pracovníka, který bude vystavovat nabídky firem. Ukrajinci si je přímo na místě mohou prohlédnout a pro jednu z nich se rozhodnout.
„Z našich zkušeností víme, že Ukrajinci jsou skvělí pracovníci. Rychle se adaptují a naučí jazyk, jsou spolehliví a pracovití,“ podotýká Absolon, proč firmy o uprchlíky stojí.
Poté, co ve čtvrtek prezident Miloš Zeman definitivně stvrdil zákon přezdívaný „Lex Ukrajina“, se však shánění práce pro ukrajinské ženy může výrazně zjednodušit personálním agenturám.
„Práci přes nás chtěly poptávat především ženy, které už v Česku mají známé nebo rodinu. My jsme je bohužel museli odmítat. Zaměstnávat lidi s tak specifickým vízem bylo nelegální,“ vysvětluje Daniel Vojtěšek z brněnské agentury Jobinn s tím, že běženci se museli registrovat na úřadu práce.
„Lex Ukrajina“ teď zaručuje, že Ukrajinci s vízem dočasné ochrany budou mít ohledně zaměstnání stejná práva jako cizinci s trvalým pobytem. To znamená, že do pracovního procesu se už od pondělí mohou zapojit rychleji, aniž by potřebovali povolení k zaměstnání z úřadu práce. A díky novému zákonu ani zaměstnavatelé nebudou muset prokazovat, že na danou pozici neúspěšně hledali tuzemského uchazeče.
