Po mnohaleté snaze se teď do obnovy rybníka pustili ochránci přírody spolu s památkáři. A mají na ni závratnou částku – přes sto milionů korun.
„První etapa se ponese v duchu odbahnění takzvanou mokrou cestou. Návštěvníci zámeckého parku na rybníce zpozorují zvláštní ‚lodičku‘, takzvaný sací bagr. Pak navážeme odbahněním klasickými pásovými bagry. Práce jsou naplánovány na tři roky,“ vypočítává Vlastimil Sajfrt, jenž má na starosti vodní hospodářství na Správě CHKO Pálava. Rybník bude podle něj vypuštěný jen přes zimu, v březnu se začne opět napouštět.
Když před dvěma stoletími začali Lichtenštejnové budovat zámecký park, rybník měl zcela jinou podobu než dnes. Podepsal se na něm nejen čas, ale především léta intenzivního chovu ryb.
„Původně jej postavili jako okrasnou nádrž, nikdy nebyl projektovaný jako chovný. Právě tomu odpovídal i charakter břehů a ostrovů,“ vysvětluje správce zámeckého parku v Lednici Oto Bernad.
Za socialismu, ale také ještě pár let po revoluci se na ploše 24 hektarů nicméně ryby chovaly ve velkém množství. Ke kaprům, kteří léta ryli ve dně a „podkopávali“ i břehy, se přidaly vlivy počasí. Vlny podemlely, co se dalo, odhalily kořeny stromů a ty se začaly vylamovat. Vzaly pak s sebou i kus pobřežní linie.
Z bahna zvětší ostrůvky
„Jak ukázal historicko technický průzkum, některé ze zdejších ostrovů se zmenšily o pět a více metrů. Jejich původní tvar i podoba rybníka se výrazně změnily. A veškerá hmota, která se takto uvolnila z břehů, je dnes na dně. Místy je to až osmdesát centimetrů mocná vrstva nánosů bahna, kterou potřebujeme vrátit na půdorys ostrovů,“ naznačuje Bernad.
A přesně takový je plánovaný postup. „Část sedimentů se použije na vytvarování ostrovů do původního tvaru. Toto opatření je v zájmu nejen památkové péče, ale i ochrany přírody. Ostrovy využívá k hnízdění jedinečná smíšená stromová kolonie. A zvýšení plochy ostrova umožní například dosadbu nových dřevin nebo zvýšení stability některých stávajících stromů, které dnes rostou na břehové hraně,“ poznamenává Sajfrt.
Při revitalizaci chtějí ochránci přírody vytvořit i nové litorální, tedy pobřežní zóny. „Jejich umístění je zvoleno samozřejmě mimo pohledové osy, aby nebyl narušen tento krajinářský prvek, tolik typický pro území Lednicko-valtického areálu,“ podotýká Sajfrt.
Investor, kterým je Biosférická rezervace Dolní Morava, na projekt získal více než 90milionovou dotaci. Dalších deset milionů přidá podnikatel František Fabičovic, majitel břeclavské firmy Alca Plast, který v minulosti obnovil vodní režim v sousední oboře Obelisk rovněž za mnoho desítek milionů korun.
Zámecký rybník je součástí národní přírodní rezervace Lednické rybníky, ale je chráněný i z pohledu ochrany kulturního dědictví. Je nejen národní kulturní památkou, ale i památkou zapsanou na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Proto na projektu spolupracuje jak Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, tak Národní památkový ústav.
