„Zčásti kvůli tomu, že řada deváťáků chce jít studovat do většího města. Současně máme zájemce i z jiných krajů, v nichž dostatečné kapacity chybí,“ vysvětluje krajský radní pro školství Karel Jurka (ODS) s tím, že od září se otevřou třídy nového brněnského gymnázia.
Stejně jako předchůdce Jiří Nantl (ODS), který odešel na ministerstvo školství, Jurka tlačí na dlouhodobé zvyšování počtu těch, kteří jdou studovat všeobecné vzdělávací obory. Většina absolventů odborných škol totiž přechází na vysokou a vesměs se profesně profilují až v pozdějším věku. „Rozhodně už neplatí, že by si žáci devátých tříd volili budoucí povolání v patnácti letech. Vzhledem k dynamickému trhu práce to ani není možné,“ poukazuje Jurka.
Silným ročníkům střední školy nestačí, v Brně se proto otevřou nové |
Cestou je zřizování lyceí, tedy institucí podobných gymnáziím, ale s lehčí výukou a určitou odborností. Střední škola Edvarda Beneše v Břeclavi nabízí tři lycea - technické, ekonomické a od září i pedagogické. „Jsme překvapení. Pracovali jsme na propagaci a komunikaci, ale tak obří zájem jsme nečekali,“ pochvaluje si ředitel Jiří Uher. Na lycea, která díky krajským vizím zažívají na jižní Moravě rozmach, přišlo devět stovek přihlášek.
Přesto by třeba ředitel řečkovického gymnázia Petr Krupka raději viděl navyšování kapacit právě nejprestižnějších škol. Lycejní odbornost je totiž podle něj tak malá, že vlastně ani není. „Umím si představit, že někdo ze zdravotního lycea půjde na zdravotní sestru, ale ne na medicínu,“ myslí si.
Stabilita zdravotnictví láká
Po gymnáziích mají nejvyšší index zájmu vyjadřující poptávku právě zdravotnické školy. Trend roste od roku 2021. „Kromě populačně silných ročníků je pravděpodobným důvodem i perspektivnost a stabilita v oblasti zdravotnictví, která se projevila po pandemii. V době, kdy většina odvětví řešila omezení, případně zcela stála, zdravotnictví prostě fungovat muselo,“ říká za Církevní střední zdravotnickou školu Grohova v Brně David Kasan.
Ne všechny studijní směry jsou na vzestupu. Ačkoliv jih Moravy profituje z cestovního ruchu, překvapivě už není velký zájem o hotelovky a podnikatelské obory. I to je dozvuk covidových restrikcí. „Bohužel, toto odvětví velmi utrpělo, což je znát hlavně v privátním sektoru. Pandemie se odrazila i na zájmu žáků. Vidíme to na tvrdých datech, která nám ukazují strmý pád počtu zájemců,“ potvrzuje Jurka.
Všeobecné vzdělání hraje prim, na jihu Moravy doplní i nahradí to oborové |
Ani o techniku není takový boj jako dřív, kraj proto zatraktivňuje nabídku. Nejenže zřizuje technická lycea, ale pumpuje peníze i do vybavení škol. „Unikátní investicí je nový pavilon při Střední škole Charbulova v Brně, který bude v provozu od nového školního roku. Jednáme také o pomoci automobilní škole v Kyjově v řádech desítek milionů korun,“ avizuje krajský radní.
Zajímavostí je, že ačkoliv má jižní Morava po Praze největší poptávku po středoškolském vzdělávání, celkový převis je pouhých deset přihlášek, což je v rámci Česka rarita. Podle vedení kraje je to tím, že se nesnaží měnit preference žáků a jejich rodičů, ale uzpůsobuje nabídku a kromě budování všeobecných oborů vytváří kvalitní zázemí pro technické obory a řemesla.
Povedlo se prý i snížit počet dojíždějících studentů, třeba kampaní Nevím kam, která žákům podruhé pomáhala s výběrem střední školy a na Instagramu a TikToku bořila mýty o některých odvětvích.
„Testováno na lidech“
Jak se ale reálně obory zaplní, se teprve ukáže. Jak už bylo zmíněno, žáci si poprvé vybírali tři školy, kterým dávali prioritu. Jenže nemusí udělat přijímačky, případě se dostat na první volbu.
„V dubnu jsou zkoušky, pak má Cermat dlouhou dobu na zpracování a přerozdělení uchazečů podle jejich priorit. Případné třetí kolo na doplnění míst zasáhne až do letních prázdnin,“ poukazuje ředitel Uher na to, že bez reálného počtu žáků se těžko domlouvají třeba úvazky učitelům.
Prvně body, pak priority. Cermat ukázal, jak rozřadí žáky na střední školy |
Nicméně samotnou elektronizaci třeba šéf řečkovického gymnázia vnímá jako obří krok kupředu, protože rodiče nemusí chodit s papíry tam a zpět. Se systémem ale na školách bojují, práce mají víc než dřív. Tak třeba doklady o umístění v soutěžích a olympiádách můžou uchazeči dodávat do dubna, ale online už to nejde. „Rodiče je tak vkládají jako přílohy do zpráv na chatu. Přidají jich třeba šest, nejdou uložit naráz, každou zvlášť pak musíme tisknout do papírových spisů,“ líčí Krupka s tím, že po vychytání nedostatků systém práci ušetří.
Podle Uhera stálo za to rok počkat a zavést zatím pilotní režim na pár škol. „Změna byla potřeba, ale nemyslím, že takovou partyzánštinou. Dal bych na to razítko ‚testováno na lidech‘,“ glosuje.
Podle jiných výhody převažují nad „mouchami“. „Šetří se administrativa i peníze. Jeden doporučený dopis vyjde na sedmdesát korun, bylo jich třeba odeslat stovky,“ líčí zkušenost ředitel brněnského Gymnázia Křenová Miroslav Marek.
| typ školy | kapacita | přihlášky | převis | index | pořadí |
|---|---|---|---|---|---|
| Gymnázia 6letá | 424 | 1 437 | 1 013 | 3,39 | 3. |
| Gymnázia 8letá | 916 | 2 435 | 1 519 | 2,66 | 2. |
| Gymnázia 4letá | 1 817 | 2 381 | 564 | 1,31 | 3. |
| SOŠ zdravotnické | 582 | 705 | 123 | 1,21 | 3. |
| SOŠ umělecké | 499 | 544 | 45 | 1,09 | 6. |
| SOŠ technické | 1 414 | 1 511 | 97 | 1,07 | 2. |
| SOU ostatní | 392 | 417 | 25 | 1,06 | 1. |
| SOŠ pedagogické | 768 | 807 | 39 | 1,05 | 9. |
| SOU technická | 772 | 727 | -45 | 0,94 | 3. |
| SOŠ ekonomické | 544 | 480 | -64 | 0,88 | 10. |
| Lycea | 1 057 | 901 | -156 | 0,85 | 11. |
| SOŠ zemědělské | 332 | 271 | -61 | 0,82 | 11. |
| SOŠ hotelové | 1 095 | 746 | -349 | 0,68 | 12. |
| SOŠ technologické | 350 | 224 | -126 | 0,64 | 12. |
Poznámka: Index značí, kolikrát je zájem vyšší než kapacita, pořadí uvádí umístění jižní Moravy podle indexu mezi čtrnácti kraji včetně Prahy.
Zdroj: vzdelavanivdatech.cz
 |
