Z nejúrodnější jižní Moravy je vyprahlá krajina, vznikne záchranný fond

  9:45aktualizováno  9:45
Počasí trápí zemědělce na jižní Moravě dlouhodobě. Vznikl tak nový plán. Aby překonali těžké časy, mohli by čerpat peníze ze speciálního fondu. Jeho pravidla se teprve chystají, plošně přispívat se ale farmářům moc nechce.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Michal Klíma, MAFRA

Z dříve nejúrodnější jižní Moravy se stala vyprahlá krajina a rostlinná i živočišná výroba jsou v ekonomickém ohrožení. Státní pomoc ale v krizi nemusí přijít včas a často není dostatečná. Agrární komora chce proto zřídit Fond těžko pojistitelných rizik, kam budou svými odvody přispívat jak zemědělci, tak stát a možná i Evropská unie.

„Záměr dobrý, ale hlavně, ať je na bázi dobrovolnosti,“ přejí si oslovení zemědělci. Autoři nápadu ale mluví o jejich plošném zapojení.

V Jihomoravském kraji voda pro vegetační růst dlouhodobě chybí. Když k tomu přibudou nadměrné srážky v krátkém časovém období nebo pozdně jarní mrazy zasahující již narašené plodiny, mají zemědělci problém. Ukázal to ostatně loňský rok se svými jarními mrazíky, červnovým suchem a vysokými teplotami a dešti v období sklizní.

„Je nezbytné vytvořit účinnou, stabilní a dlouhodobou formu finančního zajištění, která by nahradila nárazové státní kompenzace škod. Tu vidíme právě ve Fondu těžko pojistitelných rizik,“ vysvětluje prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, který fond prezentuje jako administrativně jednoduchý systém s rychlým mechanismem kontroly i výplat.

Zahrnoval by například již funkční projekt Intersucho.cz, využíval by dat Českého hydrometeorologického ústavu, byl by propojen na certifikované likvidátory i komerční pojišťovny.

Až 36 procent ztráty

„Přikláníme se k názoru, že bude třeba nějakým způsobem na změny počasí reagovat, protože jejich dopady na zemědělskou výrobu jsou stále větší a hlavně častější. Přispívání, pokud nebude povinné, bychom museli ještě zvážit, záleželo by na jeho výši,“ přemýšlí Ludmila Ostrá ze společnosti ZEAS Lažánky u Veverské Bítýšky na Brněnsku.

Jde o jedno z míst, kde loňské dožínky dopadly nevesele, firma hlásila u řepky a pšenice skoro 25 procent ztráty, u žita ozimého až 36 procent. Ještě větší problém byl ale propad v kvalitě, kdy obilí nedorostlo do požadovaných parametrů. V současné době dává ZEAS na pojištění asi 60 tisíc ročně, konkrétně na strojní pojištění, krádež, živly i požáry. A protože nějakou formu pojištění má dnes téměř každé zemědělské družstvo, chtějí si farmáři nejprve spočítat, jak a v čem pro ně bude fond výhodnější.

„Každá pomoc zemědělcům je vítána. Zřízení fondu bych však viděl dobrovolnickou formou. Funguje tu komerční pojištění,“ říká Leoš Jakubec z Agry Horní Dunajovice na Znojemsku. Rozhodnutí, jestli do fondu přispět, by podle něj padlo po důkladném zvážení všech plusů a minusů a po podrobném nastudování.

Až po nastavení pravidel fondu se rozhodnou i Sady CZ z Velkých Němčic na Břeclavsku. „Jsme totiž specializovaná firma a řadu rizik máme komerčně pojištěných,“ přidává se i vedoucí úseku sadů Martin Čech.

Bez jednoty zemědělců ale fond funkční nebude, varuje předem Aleš Holas, předseda Okresní agrární komory Brno. „Přispívání fondu, aby opravdu byl funkční, nemůže být dobrovolné, ale muselo by být ošetřeno zákonem. Z toho by vyplývala povinnost přispěvatelů platit dle určitého klíče,“ zdůvodňuje.

Jandejsek z Agrární komory vysvětluje, že by fond řešil taková rizika, která jsou jen omezeně, nebo vůbec krytá komerční nabídkou pojišťoven. I on mluví o povinné účasti všech zemědělců od stanovené minimální hranice hospodaření. Navrhuje, aby se na financování podíleli odvody zemědělci, stát a EU v poměru 1 : 1 : 1. Příspěvek farmářů by se přitom stanovil podle druhu plodiny na hektar, nebo v případě živočišné výroby na jednotku produkce.

„Diskutovat se může i o zapojení pojistitelů. Předpokládaný roční objem financí je jedna miliarda s možností víceleté kumulace,“ dodal Jandejsek.

Fond se osvědčil v Maďarsku

Ministerstvo zemědělství v současné době jednotlivé varianty fungování Fondu těžko pojistitelných rizik teprve rozpracovává a analyzuje. „V zahraničí se pro úspěšné fungování fondu osvědčila povinná účast, například v Maďarsku, “ sdělila za resort jeho mluvčí Tereza Kubálková.

Loňský rok byl pro zemědělce extrémně špatný. Nejvýraznější dopady na výnosy byly především na jižní Moravě – Břeclavsku, Znojemsku, v oblasti jižně od Brna a na Hodonínsku.

„Celkový hrubý odhad škod v celé republice, zejména u obilovin, řepky, máku a kukuřice, které byly nejvíce postiženy suchem, činí 7,2 až 7,7 miliardy korun,“ vyčíslila Kubálková.

Prognózy nejsou veselé ani na letošní rok. „I když bude tato zima vlhká s dostatkem srážek a v kořenové vrstvě půdy může náprava nastat relativně rychle během jedné vlhčí zimy, u podzemních vod se deficit může projevovat i v letošním roce,“ varoval profesor Miroslav Trnka z brněnského Ústavu výzkumu globální změny.

Nejčtenější

Rakušané otevřeli poslední část dálnice do Vídně, na D52 se ještě nekoplo

Na příjezdových cestách k obchvatu Drasenhofenu jsou okružní křižovatky.

Obchvat Drasenhofenu, který se řidičům otevřel minulý víkend, vyřešil poslední dopravní špunt na rakouské straně při...

Rodiče se zlobí, že jejich děti učí exsenátorka opilá. Ředitel to odmítl

Marta Bayerová, KSČM

Po nedobrovolném ukončení politické kariéry se celoživotní komunistka Marta Bayerová vrátila ke kantořině. Na její...

Letoun Smartwings se kvůli problému s podvozkem musel vrátit do Brna

Trajektorie letu Boeingu 737-8HX mířícího na řecký ostrov Zakynthos, který se...

Boeing společnosti Smartwings, který měl namířeno z Brna na řecký ostrov Zakynthos, se v úterý ráno krátce po vzletu...

Brno ukázalo řešení bezdomovectví. Jiná města se diví, proč teď otočilo

Asi stovka lidí protestovala na zasedání brněnského zastupitelstva kvůli záměru...

Oceňovaný systém pro rychlé zabydlování bezdomovců současná vládnoucí koalice v Brně zbrzdila a místo původně plánované...

Na městském okruhu v Brně praskl vodovod, při opravě se roztrhl znovu

V brněnské ulici Gajdošova v úterý ráno praskl vodovod, kvůli čemuž byly...

V Brně na velkém městském okruhu v Gajdošově ulici praskl ráno vodovod. Dva jízdní pruhy ze čtyř jsou neprůjezdné, na...

Další z rubriky

Aromaterapie léčí zvířecí strach a stres, pomáhá šimpanzům, tygrům i psům

Šimpanzům v brněnské zoo pomáhá aromaterapie od stresu, který jim způsobuje...

Když zvířata potřebují, sama si dokážou ve volné přírodě sehnat „léky“ na své neduhy. Tak zní základní teze zvířecí...

Stand-up comedy jako Brno. V Jaltě otevírají kabaret ve stylu 30. let

Kabaret, který pojme až 260 diváků, se nachází v suterénu opravené Jalty v...

Pestře laděný suterén opravené Jalty nabízí kabaretní scénu ve francouzském hávu. S hudbou 30. let i vzdušnou...

Přisvojila si mobil i peníze, exšéfka muzea způsobila škodu sto tisíc

Ilustrační snímek

Nesrovnalosti v účetnictví, ale třeba i podvodně získaný mobil vyčítá břeclavská radnice bývalé ředitelce zdejšího...

Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku
Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku

Na 7. září připadá Světový den Duchennovy svalové dystrofie. Tímto vzácným genetickým onemocněním trpí i Jaroslav, který je v současnosti plně odkázaný na pomoc druhých.

Najdete na iDNES.cz