Hrad Špilberk | foto: Monika Tomášková

Za minutu pohodlně z Husovy ulice na Špilberk, když postaví lanovku

  • 29
Prohlédnout si Brno z nádvoří Špilberku je krásný zážitek. Vyjít po mnoha schodech až k "dělům" je však téměř nemožné zejména pro starší lidi a vozíčkáře. I kvůli nim vznikl projekt kolejové dráhy, která by zájemce vyvezla z Husovy ulice až pod hradby.

Ne všichni zastupitelé si však myslí, že dráha za asi osmdesát milionů korun je dobrý nápad.
 
"Cílem je zapojit hrad Špilberk do každodenního života města a propojit ho s historickým jádrem Brna. Chodníčky kolem hradu jsou sice dobře opravené, ale nevyhovují invalidům ani seniorům. Autem nebo autobusem se dá na hrad dostat obtížně a je to neekologické," uvedl senátor Richard Svoboda ze sdružení Více pro Brno, které studii dráhy objednalo.

Lepší přístupnost podle něho znamená i více možností pro turistiku, podnikání a společenské akce. Sedmého dubna proto představí projekt brněnským zastupitelům.

Už teď má projekt kolejové dráhy podporu brněnského primátora Romana Onderky. "Může být zajímavým zpestřením turistické nabídky v centru Brna a také zpřístupní hrad vozíčkářům a seniorům. Pokud by se ho letos podařilo projednat a schválit v orgánech města, mohl by se objevit v investičních akcích města pro příští rok," uvedl Onderka.

Vizualizace plánované kolejové lanové dráhy na Špilberk

Nástupní stanice, takzvaná "Turnhala", by byla v Husově ulici naproti hotelu International. Tam by lidé mohli využít hotelové parkoviště. S dalšími se do budoucna počítá v Panenské ulici a u Janáčkova kulturního centra.

Horní zastávka dráhy by byla u severního bastionu před vstupem do kasemat. Délka trasy je necelých dvě stě metrů. Podle návrhu architekta by se vozík na dráze pohyboval rychlostí asi čtyři metry za vteřinu. Cesta by tak trvala jen asi jednu minutu. Ke vstupu do hradu by zbývalo lidem dojít asi sedmdesát metrů.

Zeleň i pohled na dominanty zůstanou

"Šířka trasy by byla asi 2,4 metru, to znamená minimální ohrožení zeleně, kterou chceme v každém případě zachovat. Nenaruší ani dominantní pohledy na město," ujišťuje architekt Zdeněk Müller, který je autorem studie.

Pokud se to povede, budou se radovat hlavně vozíčkáři. "Dostat se na Špilberk je pro vozíčkáře hrozně těžké. Musí mít s sebou aspoň jednoho člověka a ten u toho funí celou dobu jako lokomotiva. Brno je vozíčkářům špatně přístupné, bylo by skvělé, kdyby dráha vznikla," podotkl handicapovaný Brňan Radim Liška.

Vyjet po kolejích na hrad přijde jako dobrý nápad i Mojmíru Vlašínovi ze Strany zelených, který na brněnském magistrátu předsedá komisi pro životní prostředí.

"Zní to rozumně, ještě se však s projektem musím seznámit. Většina starších lidí totiž kvůli velkému převýšení nahoru nevyjde. I z hlediska ekologického je idea dobrá. Rozhodně je to lepší nápad než diesel vláček, který měl turisty vozit na Špilberk a nakonec tam vůbec nemohl vyjet," vzpomíná Vlašín na jeden ze špatných nápadů, jak dostat lidi na hrad.

Vizualizace plánované kolejové lanové dráhy na Špilberk
 
Dráha na hrad by stála minimálně osmdesát milionů korun. To je cena pro variantu z jedním vozem. Varianta s dvěma vozy a výhybkou uprostřed dráhy by vyšla asi o deset milionů dráž.

Že by se peníze daly využít v městě Brně lépe, si myslí šéf opoziční ODS Leo Venclík. "Vzhledem k tomu, že je krize, tak ty peníze v rozpočtu zatím vůbec nevidím. A kdyby tam byly, tak město potřebuje investovat do mateřských a základních škol a do oprav chodníků. To jsou věci pro lidi potřebnější než dráha na Špilberk," míní Venclík.

Podle autora návrhu by kromě lepší přístupnosti hradu posloužila dráha i rozvoji podnikání v Brně. "Zpřístupnění hradu veřejnou dopravou znamená možnost celoročního provozu kaváren a restaurací. Také otevírá nové možnosti pro konání kulturních i společenských akcí," myslí si Müller.

Ten také navrhuje, že by se mohl obnovit necelý hektar vinic na jižním svahu hradu. "Vinice zde byly až do přelomu 18. a 19. století. Mohla by se znovu vyrábět speciální hradní odrůda," míní architekt.

Lávka, výtah i pojízdný chodník

Studie, kterou vypracoval, se však nevěnovala jen kolejové dráze pod hradby Špilberku. Architekt navrhl další tři způsoby, jak propojit areál Špilberku s dalšími částmi Brna. Jedním z nich je propojení hradu s podzemními prostory, které ústí v Husově ulici, výtahem. Ten by byl umístěn ve studni na druhém hradním nádvoří.

Dalším nápadem byl krytý pojízdný chodník z Obilného trhu se západní branou Špilberku. Lávka nad Úvozem by zase propojila západní část hradu, Staré Brno a Výstaviště.

"Lávka by mohla vést z plošiny pod západní branou hradu východním směrem, kde by  v budoucnu navázala na ulici Vinařskou. Nejvhodnějším se nám ale nakonec zdál projekt lanové dráhy," vysvětlil Müller.

Ve hře byla i varianta dráhy, která má nástupní stanici na Obilném trhu k západní bráně hradu. Dráha z Husovy ulice však nakonec zvítězila proto, že je dostupnější z turistických tras městem a od horní stanice by to lidé měli blíže ke vstupu do hradu.