"Denních motýlů jsem tam objevil více než osmdesát druhů," říká entomolog David Novotný. To, že bývalá obecní pastvina v údolí na severovýchod od Ždánic je motýlí ráj, si vysvětluje tím, že jsou její porosty velmi různorodé.
"Jsou tady malá políčka, ovocné stromy, vysoké i nízké trávy. Je to prostě taková pestrá přírodní mozaika, a proto na poměrně malém území žije vedle sebe tolik druhů," tvrdí.
Motýli od Ždánic jsou už známí i v zahraničí. "Vloni se sem na ně přijela podívat skupina entomologů až ze Švédska," pochlubil se tamní starostaMiroslav Procházka.
Asi patnáct Angličanů dva týdny dokonce kvůli motýlům běhalo po pastvině s křovinořezy, hráběmi a vidlemi. Snažili se jí vrátit původní podobu, aby se motýlům u Ždánic dařilo také v dalších letech. A chystají se sem i letos.
Bývalá pastvina totiž zarůstá náletovými dřevinami. Už mnoho let se nespásá a v posledních letech se na ni přestala i pravidelně kosit tráva. "A to je pro motýly nebezpečné. Nálety vytlačují původní byliny, které potřebují ke svému životu," vysvětluje Zuzana Veverková z institutu aplikované ekologie Daphne, který se o ždánickou pastvinu již několik let stará.
Nad pastvinou poletují běžné druhy motýlů, ale o tři z nich mají entomologové obzvlášť velký zájem. Například o modráska hořcového. Nejenže je vzácný, ale také zajímavý tím, že potřebuje ke svému životu konkrétní druh mravenců, který se na pastvině vyskytuje.
"Housenky modráska hořcového vydávají feromony, které mravencům voní, odnášejí si je proto do mraveniště a tam je krmí. A dokonce jim nevadí, že si občas pochutná i na samotných mravencích," popisuje toto kuriózní soužití motýla s mravenci Zuzana Veverková.
Aby tato i další přírodní zvláštnosti u Ždánic nevymizely, ekologický institut Daphne se nyní snaží, aby se na pastvinu vrátil dobytek.
"Pastva je způsob, jak místo dlouhodobě udržovat. Naštěstí někteří lidé v okolí obnovují chov koz a ovcí a již jsme se na ně obrátili, aby se alespoň část pastviny začala zase spásat," uvedla Veverková. Zatím se o louky starají Angličané a další dobrovolníci. Vloni jim pomáhali dva černoši a letos v srpnu má s nim přijet i Japonka.
"Bývalá pastvina má dvacet hektarů a jen čtyři z nich si zachovaly původní podobu. Ostatní pozemky zarůstají náletovými dřevinami, hlavně akáty. Je to dřevina, která se sem dostala ve třicátých letech. Vysazovali ji hlavně včelaři, protože je to velmi medonosná rostlina. Je však tady cizí a velmi agresivní," upozornila Veverková.
Na pobyt Angličanů ve Ždánicích přispívá Evropská unie, přičemž Daphne se pro změnu podařilo získat dotaci od ministerstva životního prostředí a Nadace Partnerství. O pastvinu v údolí, kterému se říká Ve Šraňkách, se společně mají starat tři roky. "Postupně chceme zapojovat i místní. Je to opravdu zajímavá lokalita a mohli by ji využít i pro rozvoj turistického ruchu," dodala Zuzana Veverková.
