Místo pustiny by mohl vzniknout park a sportovní areál. Město teď zajímá, co by si na místě přáli mít Brňané.
"Chtěli bychom velký prostor, kde bychom mohli kitovat," říká příznivce sportu, při němž člověk k pohybu po povrchu využívá draka ve tvaru malého padáku. Černovická terasa je totiž pro draky ideální.
"Terasa je náhorní plošinou, kde stále fouká. Je velmi těžké tu udržet vegetaci," vysvětlil autor urbanistické studie Petr Kučera.
Všechny požadavky chtějí autoři do plánu úprav zahrnout. "Teď je čas na připomínky, protože rekultivace skládky není otázkou dvou, ale spíše deseti let," podotkl náměstek primátora Martin Ander.
Pro park nebo sportovní areál se podle něj Černovická terasa hodí také díky své poloze. "Je to kousek od centra města, blízko hromadné dopravy. Navíc by se tu daly provozovat sporty náročné na prostor," míní Ander.
Na území by mohlo vzniknout golfové hřiště, pyramidy z inertních materiálů namísto rozhleden a kaňony by mohly sloužit adrenalinovým sportům. Lidé by se tam mohli seznámit i s ekologickým zpracováváním odpadů.
Kromě odpadů a těžebních surovin skrývá sto třicet hektarů nevyužívané plochy také obrovské zásoby podzemní vody. Pod územím o velikosti 160 fotbalových hřišť jsou artézské studně. "Tato vysoce kvalitní voda je podle mě to nejcennější, co Brno má," myslí si Ander.
Skládka se začíná pomalu rekultivovat
"Musíme místo zatěsnit tak, aby půdu nepromílala dešťová voda,“ popsal Ander. Na deseti hektarech už byl odzkoušen pilotní projekt, chystá se další asi třicetihektarová etapa. Celé území je potřeba stabilizovat, odstranit stromy a překrýt izolační vrstvou.
Teprve nad tím by podle Kučery mohl být navezen substrát pro pěstování další vegetace. "Jako bychom zúrodňovali Mars. Bude to nesmírně drahé a složité, protože na celém území je nedostatek vody a bude zapotřebí vybudovat systém zavlažování," vysvětlil Kučera.
Podle Andera však budou práce postupovat pomalu nejen kvůli rozlehlosti areálu, ale také kvůli roztříštěné majetkové struktuře. Skládka vznikla už v předminulém století, kdy se na místě těžily maltové písky a kaňony se zasypávaly odpadem.
Problém se objevil po druhé světové válce, kdy se na skládku začal vyvážet odpad z velkoměsta i okolí bez jakýchkoliv záznamů. "Nevíme, co tam je. Pokud se ale rekultivace provede správně,místo nebude nebezpečné," dodal Kučera.
Lidé mohou k úpravám posílat vlastní podněty
Lidé teď mohou k úpravám teras dávat vlastní podněty. Mohou také vyplnit anketu vyvěšenou na portálu města Brna nebo v brněnském Urban centru. Peníze na rekultivace se město podle Andera pokusí získat ze evropských fondů. "Nebráníme se ale ani soukromým zdrojům," řekl Ander.
černovická terasaSkládka vznikla už v 19. století, těžily se tam maltové písky a vzniklé kaňony se zavážely odpadem. |
