Čtvrtek 27. února 2020, svátek má Alexandr
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 27. února 2020 Alexandr

Rodiny z jihu Moravy jsou ve srovnání s Rakouskem o dvacet let pozadu

  9:48aktualizováno  9:48
Podmínky života rodin na jihu Moravy jsou ve srovnání s Dolním Rakouskem zastaralé. Podle unikátního výzkumu u sousedů více kvete spolkový život a velký rozdíl v obou regionech je ve zkrácených úvazcích pro matky s malými dětmi.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Leila Hamdanovápro iDNES.cz

Starosta, který po návratu ze zaměstnání zasedne a začne pracovat pro svoji obec, nechybí na žádné akci, kterou pořádá některé z desítek místních sdružení či spolků, je vždy připraven pomoci. Vesnickou knihovnu řídí a provozují dobrovolníci, o prázdninách se senioři starají o program dětem, které zůstaly doma. Ženy na mateřské mají nespočet příležitostí pracovat na částečný úvazek.

Sci-fi? Ne, tak vypadá běžný život v Dolním Rakousku. Alespoň podle unikátního srovnání života a rodinné politiky právě v této spolkové zemi obklopující Vídeň a v Jihomoravském kraji, které představilo Národní centrum pro rodinu.

Podle jeho ředitelky Marie Oujezdské položilo Dolní Rakousko základy rodinné politiky na jižní Moravě. Jedním z úspěšných projektů, který kraj od rakouských sousedů „odkoukal“, jsou například rodinné pasy.

„Naše rodinná politika je však ve srovnání s Rakouskem přibližně o 20 let mladší. Zatímco v 50. letech začal v Rakousku vznikat spolkový život a svazy, u nás vrcholily politické procesy. Tuto prodlevu stále doháníme. Zřetelně je to vidět ve způsobu, jakým se o rodinách rozhoduje. V Česku se na rozdíl od Rakouska dělají politická rozhodnutí ve stylu ‚o nás bez nás‘. Rodiny nejsou zvyklé formulovat svoje potřeby a předkládat je státu. V tom je Rakousko mnohem dál,“ tvrdí Oujezdská.

Rodiny nevěří, že něco dokážou změnit

Jarmila Bisomová, jež na krajském úřadě vede oddělení, pod které spadá i rodinná politika, souhlasí, že zdejší rodiny nedokážou tak dobře prosazovat své požadavky, a tím ani více ovlivňovat politická rozhodnutí. „Oproti Rakousku máme zejména méně síťových organizací, které by rodiny zastupovaly. A pokud jsou, tak se až na výjimky soustředí na konkrétní práci s rodinami, nikoli na formulaci požadavků směrem k politikům,“ poukazuje.

Podle socioložky Hany Šlechtové, která se zaměřuje na sociologii rodiny a rodinnou politiku, lidé totiž častěji řeší spíš to, co je momentálně trápí – třeba že v místě jejich bydliště chybí školka.

Ve schopnosti apelovat na stát, aby něco zvrátil na úrovni systému, ale i ona cítí mezery. Podle ní lidé nevěří, že jejich hlas něco změní. „Například ve Francii je dlouhá tradice vyjednávání, na němž se podílejí aktéři takzvaně zdola, tedy z nejrůznějších spolků, a to se pak zcela konkrétně promítá do legislativních změn,“ uvádí Šlechtová.

Nízká provázanost potřeb jihomoravských rodin a prostředí, které by je mělo naplňovat, se odráží třeba ve velmi nízké nabídce zkrácených úvazků pro ženy s dětmi. Studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí říká, že po částečném úvazku touží 70 procent matek dětí do šesti let, reálně jej však využívá jen třetina. Naopak u rakouských sousedů sedm z deseti matek na částečný úvazek skutečně pracuje, a to až do doby, než jejich dítě oslaví patnácté narozeniny.

„Zaměstnavatelé si stěžují na administrativní a ekonomickou zátěž, která nabídku částečných úvazků omezuje. V tom vidíme příležitost pro opatření a podporu ze strany státu. Možnost harmonizovat profesní a rodinný život je důležitou součástí úvah o tom, zda rodinu vůbec založit,“ poukazuje šéfka Národního centra pro rodinu.

Trh práce neumí reagovat

Oproti zahraničí je podle Bisomové malá nabídka zkrácených úvazků dána vývojem a společenským klimatem – pro mnoho žen je norma, že zůstávají s dětmi déle doma, protože v Česku je jedna z nejdelších rodičovských dovolených v Evropě. A po ní nastupují do práce už na plný úvazek.

„Tento stav se ale pomalu začíná měnit, mnoho žen má o zkrácené úvazky zájem. Trh práce ale na tento požadavek asi neumí dostatečně reagovat a kraje mají velmi omezenou možnost, jak částečné úvazky podpořit,“ poukazuje vedoucí rodinné politiky v kraji Bisomová.

Jižní Moravu s Dolním Rakouskem vědci nesrovnávali náhodou. Nejen že jde o sousedy, ale jih Moravy je – co se demografie i způsobu uvažování týče – velmi podobný. Statisticky se lidé v obou regionech stejně žení a vdávají, rozvádějí, podobně se rodí děti, dokonce i počet neúplných rodin se takřka shoduje.

V čem Jihomoravský kraj vyniká

Rodinnou politikou se systematicky začal zabývat jako první v Česku. Mnoho nápadů a projektů vzniklo právě na jižní Moravě a odtud se šíří do ostatních krajů – Rodinné i Senior pasy, Family Point, Trojlístek sblížení tří generací či KLAS klub aktivních seniorů.

Jako jediný má s Rakouskem uzavřenou smlouvu k takzvanému auditu „familyfriendlycommunity“, který šíří v jihomoravských obcích. Zapojilo se jich už na tři desítky, například Vyškov nebo Šatov. Audit má podpořit prorodinné klima v obci, čímž se zvýší její atraktivita jako místa vhodného pro rodiny.

V obcích s rozšířenou působností na jižní Moravě fungují koordinátoři rodinné politiky. Jiné kraje jsou v tomto ohledu na počátku.

Přes dotační programy Jihomoravský kraj podporuje obce i organizace v rodinných aktivitách. Jde třeba o osvětově vzdělávací aktivity na podporu stability rodin, programy na podporu mezigeneračního soužití, programy na podporu neformálně pečujících osob a další.

Při příležitosti Mezinárodního dne rodiny se kraj každoročně zapojuje do celostátní kampaně Týden pro rodinu, jehož cílem je poukázat na hodnotu rodiny a ocenit ji.

  • Nejčtenější

Kdo se bojí, nesmí do Brna. Internet se baví manévrem Trumpova speciálu

Poté, co se letecký speciál Air Force One s Donaldem Trumpem během přeletu Česka vyhnul Brnu, zaplavily internet vtipy...

Měl jsem se nechat pokousat? ptal se odsouzený za zastřelení psa

Brněnský krajský soud potvrdil verdikt, podle kterého odsouzený Vladislav Sedlák bezdůvodně zastřelil německého ovčáka....

Stavbu okruhu v Brně blokuje slovenská firma s obratem 10 tisíc korun

Stavbu velkého okruhu v Brně na Žabovřeské výrazně zdrží slovenská firma Deštrukprojekt. S největší dopravní stavbou ve...

Muž, kterého hospitalizovali v Brně, koronavirus nemá, uvedli hygienici

Pacient, kterého po středečním vyšetření hospitalizovali ve Fakultní nemocnici Brno, koronavirus nemá. Hygienici...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Protestující bránili Křečkovi ve vstupu na úřad, zadržela je policie

Převzetí úřadu ombudsmana ráno Stanislavu Křečkovi zkomplikovala skupina odpůrců. Proti jeho zvolení od rána...

Premium

Která auta jsou skutečně bezpečná? Crash testy versus realita

Setkáváme se s názory, že auta jsou navrhována tak, aby dosáhla dobrých výsledků v nárazových testech. Díky Folksamu...

Premium

Trend u rozvodů: čím dál více dětí končí ve střídavé péči

Neustálé pendlování mezi dvěma domácnostmi dětem škodí, varují odborníci. Ve střídavé péči je v Česku stále více dětí....

Premium

Když je střílečka povinná. Hraju hry a platí mě za to, říká člen týmu Brute

Má k dispozici fitness trenéra, mentálního kouče, psychologa a ve škole individuální studijní plán. Tedy servis...

  • Další z rubriky

Malá škola, velké výhody. Rodiče v Brně se bouří proti slučování

Na základní škole v brněnské Botanické ulici panuje výbušná atmosféra kvůli plánovanému sloučení se školou ve Staňkově...

Za postřelení rodiče před školou v Brně potvrdil soud trenérovi podmínku

Za pokus o zabití muže poblíž základní školy v Brně-Žabovřeskách potvrdil olomoucký vrchní soud Petru Haškovi tříletý...

Silničáři opraví nejhorší ulici v Brně, řidiči tankodrom raději objíždějí

Noční můrou pro tisíce řidičů je v současnosti Merhautova ulice v Brně. Kvůli všudypřítomným dírám a vystupujícím...

Poplach byl hlavně ve zprávách, říkají cestující z italského Milána

Kvůli obavám ze šíření nákazy koronavirem rozhodla Bezpečnostní rada Jihomoravského kraje o zpřísnění kontrol na...

Najdete na iDNES.cz