Starosta, který po návratu ze zaměstnání zasedne a začne pracovat pro svoji obec, nechybí na žádné akci, kterou pořádá některé z desítek místních sdružení či spolků, je vždy připraven pomoci. Vesnickou knihovnu řídí a provozují dobrovolníci, o prázdninách se senioři starají o program dětem, které zůstaly doma. Ženy na mateřské mají nespočet příležitostí pracovat na částečný úvazek.
Sci-fi? Ne, tak vypadá běžný život v Dolním Rakousku. Alespoň podle unikátního srovnání života a rodinné politiky právě v této spolkové zemi obklopující Vídeň a v Jihomoravském kraji, které představilo Národní centrum pro rodinu.
Podle jeho ředitelky Marie Oujezdské položilo Dolní Rakousko základy rodinné politiky na jižní Moravě. Jedním z úspěšných projektů, který kraj od rakouských sousedů „odkoukal“, jsou například rodinné pasy.
„Naše rodinná politika je však ve srovnání s Rakouskem přibližně o 20 let mladší. Zatímco v 50. letech začal v Rakousku vznikat spolkový život a svazy, u nás vrcholily politické procesy. Tuto prodlevu stále doháníme. Zřetelně je to vidět ve způsobu, jakým se o rodinách rozhoduje. V Česku se na rozdíl od Rakouska dělají politická rozhodnutí ve stylu ‚o nás bez nás‘. Rodiny nejsou zvyklé formulovat svoje potřeby a předkládat je státu. V tom je Rakousko mnohem dál,“ tvrdí Oujezdská.
Rodiny nevěří, že něco dokážou změnit
Jarmila Bisomová, jež na krajském úřadě vede oddělení, pod které spadá i rodinná politika, souhlasí, že zdejší rodiny nedokážou tak dobře prosazovat své požadavky, a tím ani více ovlivňovat politická rozhodnutí. „Oproti Rakousku máme zejména méně síťových organizací, které by rodiny zastupovaly. A pokud jsou, tak se až na výjimky soustředí na konkrétní práci s rodinami, nikoli na formulaci požadavků směrem k politikům,“ poukazuje.
Podle socioložky Hany Šlechtové, která se zaměřuje na sociologii rodiny a rodinnou politiku, lidé totiž častěji řeší spíš to, co je momentálně trápí – třeba že v místě jejich bydliště chybí školka.
Ve schopnosti apelovat na stát, aby něco zvrátil na úrovni systému, ale i ona cítí mezery. Podle ní lidé nevěří, že jejich hlas něco změní. „Například ve Francii je dlouhá tradice vyjednávání, na němž se podílejí aktéři takzvaně zdola, tedy z nejrůznějších spolků, a to se pak zcela konkrétně promítá do legislativních změn,“ uvádí Šlechtová.
Nízká provázanost potřeb jihomoravských rodin a prostředí, které by je mělo naplňovat, se odráží třeba ve velmi nízké nabídce zkrácených úvazků pro ženy s dětmi. Studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí říká, že po částečném úvazku touží 70 procent matek dětí do šesti let, reálně jej však využívá jen třetina. Naopak u rakouských sousedů sedm z deseti matek na částečný úvazek skutečně pracuje, a to až do doby, než jejich dítě oslaví patnácté narozeniny.
„Zaměstnavatelé si stěžují na administrativní a ekonomickou zátěž, která nabídku částečných úvazků omezuje. V tom vidíme příležitost pro opatření a podporu ze strany státu. Možnost harmonizovat profesní a rodinný život je důležitou součástí úvah o tom, zda rodinu vůbec založit,“ poukazuje šéfka Národního centra pro rodinu.
Trh práce neumí reagovat
Oproti zahraničí je podle Bisomové malá nabídka zkrácených úvazků dána vývojem a společenským klimatem – pro mnoho žen je norma, že zůstávají s dětmi déle doma, protože v Česku je jedna z nejdelších rodičovských dovolených v Evropě. A po ní nastupují do práce už na plný úvazek.
„Tento stav se ale pomalu začíná měnit, mnoho žen má o zkrácené úvazky zájem. Trh práce ale na tento požadavek asi neumí dostatečně reagovat a kraje mají velmi omezenou možnost, jak částečné úvazky podpořit,“ poukazuje vedoucí rodinné politiky v kraji Bisomová.
Jižní Moravu s Dolním Rakouskem vědci nesrovnávali náhodou. Nejen že jde o sousedy, ale jih Moravy je – co se demografie i způsobu uvažování týče – velmi podobný. Statisticky se lidé v obou regionech stejně žení a vdávají, rozvádějí, podobně se rodí děti, dokonce i počet neúplných rodin se takřka shoduje.
V čem Jihomoravský kraj vynikáRodinnou politikou se systematicky začal zabývat jako první v Česku. Mnoho nápadů a projektů vzniklo právě na jižní Moravě a odtud se šíří do ostatních krajů – Rodinné i Senior pasy, Family Point, Trojlístek sblížení tří generací či KLAS klub aktivních seniorů. Jako jediný má s Rakouskem uzavřenou smlouvu k takzvanému auditu „familyfriendlycommunity“, který šíří v jihomoravských obcích. Zapojilo se jich už na tři desítky, například Vyškov nebo Šatov. Audit má podpořit prorodinné klima v obci, čímž se zvýší její atraktivita jako místa vhodného pro rodiny. V obcích s rozšířenou působností na jižní Moravě fungují koordinátoři rodinné politiky. Jiné kraje jsou v tomto ohledu na počátku. Přes dotační programy Jihomoravský kraj podporuje obce i organizace v rodinných aktivitách. Jde třeba o osvětově vzdělávací aktivity na podporu stability rodin, programy na podporu mezigeneračního soužití, programy na podporu neformálně pečujících osob a další. Při příležitosti Mezinárodního dne rodiny se kraj každoročně zapojuje do celostátní kampaně Týden pro rodinu, jehož cílem je poukázat na hodnotu rodiny a ocenit ji. |
