Vedoucí Archeoparku Pavlov na Břeclavsku Zuzana Havlická instaluje model lebky...

Vedoucí Archeoparku Pavlov na Břeclavsku Zuzana Havlická instaluje model lebky vlka, která byla nalezena při záchranném výzkumu v Pavlově před samotnou výstavbou archeoparku. (23. července 2021) | foto: ČTK

Archeopark ukáže lebku pravěkého vlka, naznačuje soužití šelmy s člověkem

  • 0
Jaký byl vztah vlka a člověka před 30 tisíci lety? Pokoušeli se pravěcí lovci mamutů divokou šelmu ochočit? Vědci na tyto otázky stále ještě hledají odpovědi. Blízkost člověka a vlka naznačuje mimo jiné unikátní lebka nalezená na jižní Moravě.

Lebka vlka nalezená v roce 2014 při výstavbě Archeoparku Pavlov je jedním z nejvzácnějších archeologických nálezů. A právě v Pavlově ji lidé mohou od soboty opět spatřit – nejdřív v podobě modelu, později i originál. Hlavní výstava sezony Vlk z Pavlova je historicky první příležitostí pro vystavení unikátního předmětu.

Lebka se ukrývala hluboko pod nánosy zeminy. Při vyzvednutí se rozpadla na 400 fragmentů. Vědci ji řadu měsíců skládali dohromady, aby ji mohli podrobit microCT skenování. To ukázalo, že vlk z Pavlova byl úplně jiný než ostatní.

„Na lebce jsme objevili určité patologie. Víme, že vlk byl nemocný – trpěl oboustranným nitroušním zánětem, který mu později způsoboval další komplikace,“ vysvětluje Sandra Sázelová, paleoantropoložka z Archeologického ústavu Akademie věd v Brně, která je autorkou výstavy v archeoparku. 

Co přesně se s vlkem v průběhu nemoci dělo, není jisté. „Kromě bolesti to určitě způsobilo mimo jiné změnu jeho chování. Vlk mohl hodně natřásat hlavou, mohl mít ztuhlá oční víčka nebo naopak zvýšené mrkání, postupně se zřejmě stával apatickým, až ztratil schopnost pohybu,“ popisuje vědkyně, podle níž je lebka vlka z Pavlova nejstarším známým dokladem takového onemocnění.

Zajímavé přitom je, že vlci tímto typem zánětů příliš netrpí, zatímco u psů je poměrně běžný. Mohl tedy být vlk z Pavlova první šelmou, která žila s lidmi? Možný argument o domestikaci nabourává fakt, že psi jsou k tomuto onemocnění náchylnější kvůli šlechtění až od 19. století.

Na lebce vlka se našlo ještě jedno zranění, které může blízkost člověku naznačovat – zhojená fraktura po úderu tupým předmětem. „Buď ho koplo zvíře, nebo ho mohl udeřit i člověk,“ říká Sázelová.

Archeologové mají stále málo dokladů

Čím víc vědci soužití vlků a pravěkých lidí zkoumají, tím víc je otázek. „Jako patriotka bych byla ráda, kdybychom měli doklady o domestikaci vlků zrovna na Moravě, ale zatím jich je příliš málo. V tuto chvíli je uznávaná až v období před 15 až 18 tisíci lety,“ říká paleoantropoložka. 

Zdůrazňuje, že už v době lovců mamutů o sobě lidé a vlci minimálně věděli. „Jak moc byl náš vlk z Pavlova člověku blízký, to nevíme. Ale určitě lidé věděli, že je na něm něco zvláštního, že je atypický,“ poukazuje na vlkovo chování související s nemocí.

Zajímavé je i to, že vlk byl nalezen v centrální části sídliště. U něj se našlo 14 třetihorních schránek měkkýšů, které byly posypané červeným barvivem. A zhruba v metrové vzdálenosti bylo ohniště. Je otázkou, zda ho tam lidé pohřbili, nebo zde uhynul až po opuštění sídliště.

Originál lebky ukážou v říjnu

Každopádně způsob uložení není daleko od toho, jak byli tehdy pohřbíváni lidé.

„Další zajímavostí je to, že u vlků kromě kompletních skeletů nacházíme i izolované nálezy. Třeba oddělené tlapy nebo zuby. Jediný další živočišný druh, u kterého se toto opakuje, je člověk. V Pavlově máme vedle rituálních hrobů třeba i nález dvou párů izolovaných rukou a nohou, které patří k sobě,“ podotýká Sázelová s tím, že další otázky o vztahu člověka k vlkům vzbuzuje i to, že archeologové objevili i několik vlků uložených pohromadě. V Pavlově nejvíce tři, ale například v Předmostí hned sedm.

Právě i nálezy z dalších lokalit budou v archeoparku k vidění až do konce listopadu. Model lebky pavlovského vlka zhotovený 3D tiskem vystřídá v říjnu na pět dní její originál. Výstava, která vznikala i ve spolupráci se zoo v Olomouci, Praze a Jihlavě, má ukázat proměnlivost vlčí populace i vztahu člověka k šelmám.