Třeba ministr obrany Martin Stropnický, který byl jedničkou na krajské kandidátce hnutí ANO, se podle statistik účastnil nejmenšího počtu hlasování, nebyl ani u poloviny.
A pro Jihomoravany ani nebylo snadné ho najít. Poslaneckou kancelář měl na nezvyklé adrese, v budově brněnského hotelu Continental v Kounicově ulici.
„Hledali jsme malou kancelář za slušné peníze, tady byl nízký nájem, sedm tisíc měsíčně. Díky tomu také vyčerpal nejméně náhrad určených pro funkci poslance,“ podotkl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Podle něj Stropnický pobýval v kanceláři v průměru měsíčně jeden až dva dny, jinak si schůzky domlouval předem. „Lidé s ním moc neřešili věci týkající se jižní Moravy, spíš se ptali na obranu nebo si chtěli jen tak popovídat,“ dodal Pejšek. Martin Stropnický opět kandiduje, letos ale v Praze.
Podobně nízkou účast při hlasování jako Stropnický měl i premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD. Kvůli svým funkcím ve vládě ani jeden z nich nefiguroval v žádném z výborů Sněmovny.
Nejpilnější v čerpání náhrad
Jiní poslanci si zase ponechali posty v regionu, což se na jejich aktivitě v parlamentu negativně odrazilo. Platí to třeba u znojemského starosty Vlastimila Gabrhela z ČSSD či krajského zastupitele Iva Pojezného z KSČM. Ten nižší účast ve výborech vynahradil hlasováním. A nejpilnější ze všech byl v čerpání poslaneckých náhrad.
Nejsvědomitějším jihomoravským poslancem se stal šéf klubu zákonodárců ČSSD Roman Sklenák, jenž hlasoval v 98 procentech případů. „Podařilo se nám schválit zákony navyšující příjmy skupin, jež nám vždy ležely na srdci, tedy seniorů či rodin s dětmi,“ uvedl Sklenák. Neprošel však zákon o sociálním bydlení, který právě Sklenák sliboval už před minulými volbami (rozhovor se Sklenákem si můžete přečíst zde).
Mezi pracovité politiky se zařadil i Jiří Mihola, šéf klubu lidoveckých poslanců. Navrhl třeba, aby se stal Velký pátek dnem pracovního volna, což Sněmovnou prošlo. „Podařilo se zachránit i lesní mateřské školy. Prosadili jsme slevy na dani pracujícím rodičům, což byla naše vlajková loď,“ vypočítal Mihola, jenž se jinak angažoval hlavně ve školství.
Sněmovnu letos čeká obměna víc než třetiny poslanců. Na jižní Moravě jich znovu nekandiduje sedm. Končí třeba Vojtěch a Petr Adamovi - otec a syn. Otec se do Sněmovny dostal za KSČM, syn jako nezařazený za Úsvit, který původně založil Tomio Okamura.
Odchod dvou letitých poslankyň
Odejít z politiky se rozhodly i jediné dvě jihomoravské poslankyně, Zuzka Bebarová Rujbrová z KSČM a Anna Putnová z TOP 09. Každá z jiných důvodů. „Po 21 letech ve Sněmovně jdu do důchodu. Myslím, že je třeba dát prostor mladším, a chci se věnovat vnoučatům, zahradě a myslivosti,“ uvedla Bebarová Rujbrová s tím, že tentokrát moc úspěšná nebyla, protože opozici se nedařilo prosazovat téměř žádné návrhy.
To bývalá děkanka Fakulty podnikatelské VUT Putnová si už na začátku řekla, že bude ve funkci nejvýše dvě období. „Z VUT jsem nikdy neodešla, měla jsem menší úvazek, takže se znovu naplno vracím do normálního fakultního provozu,“ řekla Putnová. Za svůj úspěch považuje, že se jí podařilo prosadit individuální vzdělávání na druhém stupni základní školy či posílit rozhodovací pravomoci fakult.
Se sněmovními lavicemi se rozloučí i dlouholetý poslanec Jeroným Tejc z ČSSD. Dříve vlivný politik přišel o funkce nejdřív v souvislosti s účastí na pokusu o sesazení předsedy strany Bohuslava Sobotky při takzvaném lánském puči. A Tejc letos neuspěl ani jako uchazeč o post šéfa ČSSD, takže se rozhodl stáhnout do ústraní a znovu nekandidovat.
Ani extrémní pracovitost a účast v deseti výborech a komisích nevynesla Bohuslavu Chalupovi z hnutí ANO lepší než deváté místo na současné kandidátce hnutí. „Podílel jsem se na zákonech týkajících se obrany a bezpečnosti. Výsledkem je, že se podařilo zastavit kolaps ozbrojených sil, že vzdorujeme EU, odzbrojování a migraci,“ řekl Chalupa.
Jak akční byli jihomoravští poslanci?
