náhledy
Historii bezpečnostních sborů popisuje jedna z expozic Technického muzea v Brně. Výstava „Policejní ředitelství v Brně 1918–1945“ podle tvůrců Radka Slabotínského a manželů Kubingerových vznikala roky. „Nechceme ukázat jen bezejmenné artefakty, ale zaměřujeme se na konkrétní příběhy a širší souvislosti,“ oznamuje Slabotínský. Vedle osobních osudů si mohou návštěvníci prohlédnout i techniku a zbraně.
Autor: Radim Strachoň, MAFRA
K vidění je také výstroj policejních sborů. Postupné vylepšování vybavení dokazuje, jak se po roce 1918 české bezpečnostní složky profesionalizovaly. Helmy jako na snímku chránily policisty v době, kdy se mladá republika potýkala s politickým napětím i sociálními nepokoji.
Autor: Radim Strachoň, MAFRA
Dobový fotoaparát připomíná nástup moderních vyšetřovacích metod. Policisté už se nemuseli spoléhat jen na výpovědi svědků a hmotné důkazy, ale mohli při vyšetřování využívat i reálné snímky. Bez systematického dokumentování místa činů a další evidence by se kriminalistika neposunula.
Autor: Radim Strachoň, MAFRA
Letní stejnokroj štábního strážmistra dopravní stráže vládní policie z roku 1944 je na první pohled elegantní. Bílá uniforma patří podle jednoho z autorů expozice Radka Slabotínského k nejvzácnějším exponátům. „To veřejnost uvidí teď a pak už možná nikdy,“ láká do muzea. Dochovaly se podle něj totiž jen jednotky kusů z této řady.
Autor: Radim Strachoň, MAFRA
V Technickém muzeu v Brně jsou nyní k vidění také historické motocykly značek Praga, Indian nebo ČZ. Motorizace má rovněž nezastupitelné místo v historii policejní služby. Četníci se museli přizpůsobovat moderní době, s rostoucí dopravou i kriminalitou potřebovali být všude dřív.
Autor: Radim Strachoň, MAFRA
Výstava mimo jiné vysvětluje, jak se v první polovině 20. století postupně víc a víc uplatňoval v kriminalistické praxi obor balistika, tedy identifikace střelných zbraní a střeliva. Záznamy o balistickém zkoumání na našem území se ovšem objevovaly už v 19. století, používaly se například při zkoumání zastřelení manželky zemského velitele Marie Eleonory Windischgrätzové při pražském povstání v roce 1848.
Autor: Radim Strachoň, MAFRA
Od čeho jsou tyto klíče? To už dnes nikdo přesně neví. Svazek zůstává záhadou a jako nenápadný exponát otevírá fantazii návštěvníků. Navíc tento kousek dokazuje rozmanitost celé výstavy, jež vznikla z muzejních i soukromých sbírek, rodinných archivů a pozůstalostí. Vedle zbraní, uniforem nebo techniky tak ukazuje i každodenní předměty spojené s výkonem služby.
Autor: Radim Strachoň, MAFRA
Daktyloskopie, obor zabývající se papilárními liniemi na prstech, znamenala revoluci v kriminalistice. Koncipista František Protivenský začal na konci 19. století snímat otisky prstů vězňů pro studijní účely, následně založil na vlastní náklady jejich databázi. 9. září 1908 byla v českých zemích oficiálně zavedena daktyloskopie jako jediný identifikační prostředek, což zásadně změnilo vyšetřování trestných činů.
Autor: Radim Strachoň, MAFRA
Symbol uznání i doby. Vyznamenání připomínají konkrétní policisty a jejich příběhy. „Máme tam i takový pomyslný Slavín – připomínku policistů, kteří se nedožili konce války. Někteří padli v boji, jiní skončili v koncentračních táborech,” líčí Radek Slabotínský, který společně s manželi Kubingerovými výstavu vytvořil.
Autor: Radim Strachoň, MAFRA
Takzvaná signaletická fotografie, tedy standardizované snímky osob zepředu a z profilu, navazovala na metody francouzského kriminalisty Alphonse Bertillona. Policejní archy se záznamy sloužily jako předchůdci dnešních elektronických databází.
Autor: Radim Strachoň, MAFRA
Výstava připomíná také prvorepubliková stanoviště pro řízení dopravy umístěná uprostřed křižovatky, ve kterých stáli strážníci.
Autor: Radim Strachoň, MAFRA
Nenápadná kartička, ale klíčový dokument své doby. Legitimační lístek sloužil jako průkaz totožnosti příslušníka bezpečnostního sboru – obsahoval jméno, služební zařazení i další identifikační údaje. Jeho zavádění v roce 1922 souviselo s budováním moderní policie po vzniku Československa.
Autor: Radim Strachoň, MAFRA
Technické muzeum připravilo výstavu ve spolupráci s Klubem policejní historie Brno. Jedná se o zájmový spolek zabývající se historií bezpečnostních sborů z let 1918 až 1945. Jeho členskou základnu tvoří příslušníci Policie ČR, Vězeňské služby ČR, městských policií, pracovníci muzejních institucí a badatelé.
Autor: Radim Strachoň, MAFRA
Zájemci si mohou výstavu zaujímající plochu více než 600 metrů čtverečních prohlédnout ve třetím poschodí hlavní budovy Technického muzea v Brně do 30. prosince. Získají tak jedinečný pohled na organizaci státního policejního úřadu v meziválečném i válečném období.
Autor: Radim Strachoň, MAFRA
Na brněnskou výstavu se přijel podívat i bývalý policista a kurátor pražského Muzea Policie České republiky Radek Galaš. „Vždy vás něco překvapí. Ne třeba samotná uniforma, ale to, jaký lidský osud se za ní skrývá,” říká. Právě v příbězích, které expozice líčí, podle něj spočívá její síla. I on se prý dozvěděl něco nového.
Autor: Radim Strachoň, MAFRA
