Byt 3+1, umakartové stěny obložené stejným nábytkem, vybavení pro průměrný manželský pár s dvěma dětmi a televize jako středobod obývacího pokoje. České paneláky, ve kterých dnes žije přes dva a půl milionu lidí - tedy téměř třetina obyvatel, začaly vznikat v 60. letech minulého století a v následujících dvou desetiletích zaznamenaly opravdový boom.
Fotogalerie |
„S trochou nadsázky by se dalo říct, že v 70. a 80. letech minulého století se Československo změnilo na Paneland,“ vysvětluje mluvčí Moravské galerie Michaela Paučo, proč nové výstavě, kterou mohou od čtvrtka vidět návštěvníci Uměleckoprůmyslového muzea v Husově ulici, dali název právě „Paneland. Největší český experiment“.
Galerie ji dávala dohromady tři roky a doufá, že se jí podaří navázat na dvě předchozí velmi úspěšné výstavy - Vše za 39 Maxima Velčovského a Kmeny 90 Vladimira 518. Druhá zmíněná se stala vůbec nejnavštěvovanější výstavou této brněnské instituce. Podívat se na ni přišlo přes 28 tisíc lidí.
Největším lákadlem nové expozice je replika typického panelového bytu - Husákovo 3+1. „Paneláková kultura se vyznačovala průměrností. Politický tlak v období normalizace byl na stejnost, na průměrnost. Náš byt představuje úplný průměr z průměru,“ představil kurátor Panelandu Rostislav Koryčánek. „Stěny neizolovaly hluk ani pachy. Vše, co se odehrálo v koupelně, bylo cítit v celém bytě,“ podotkl.
„Tento typ bytů se v Brně hodně vyskytuje. Návštěvníci na výstavě zjistí, nebo si připomenou, jak byly vybaveny v minulosti,“ doplnil ředitel Moravské galerie Jan Press.
Kamenný vrch jako dobrý příklad sídliště
Kromě toho výstava představuje módu a design z období normalizace. Nechybí ani fotografie brněnských sídlišť. Například toho v Kohoutovicích. Jeho výstavba započala roku 1970 a podle Koryčánka je to případ odstrašujícího sídliště.
„Konkrétně v Chopinově ulici se při rekonstrukci pokusili dát panelákům podivný tvar připomínající klobouky, což popírá celou estetiku a narušuje atmosféru sídliště,“ popsal Koryčánek.
Naopak pyšné může být Brno na Kamenný vrch spadající pod městskou část Nový Lískovec. Při snaze o rekonstrukci socialistických paneláků se myslelo na propojení domů se zelení, vznikl tam velký park, komunitní centrum, nákupní centrum, pošta a lidé mají dostupné služby přímo v panelácích, v nichž bydlí. „Komunikace s místními lidmi a jejich zapojení do vytváření veřejného prostoru tam funguje velmi dobře,“ vyzdvihl Koryčánek.
Výstava Paneland potrvá do 18. března příštího roku. Zapojil se do ní i designér Maxim Velčovský. Vytvořil instalaci z lisovaného skla, která má připomínat brněnské panelové sídliště.
Především pro děti jsou přichystány interaktivní prvky jako funkční telefonní linky, prolézačky nebo modely nábytku Univerzal, z něhož si postaví svůj byt. Součástí je expozice, která prostřednictvím skic, modelů a fotografií připomene historicky nejúspěšnější světovou výstavu Expo 67. Konala se v Montrealu, vidělo ji více než 50 milionů lidí a československý pavilon byl pátým nejnavštěvovanějším.
