Americké i ruské vesmírné rakety, průchozí model orbitální stanice Mir s navozením stavu beztíže, kosmická vozítka nebo kámen přímo z Marsu obsadí od 1. května brněnské výstaviště.
Pod názvem Cosmos Discovery tam bude čtyři měsíce lákat návštěvníky největší světová putovní výstava o kosmonautice. Na několika tisících metrech čtverečních pavilonu C lidé poznají úplné počátky vývoje raket a kosmických lodí, první cesty do vesmíru i další zásadní milníky v jeho dobývání.
„Celou expozici jsme sestavili ve spolupráci s americkou NASA a dalšími prestižními institucemi i odborníky. Mnoho exponátů tak poprvé opustilo Spojené státy, aby se prezentovaly veřejnosti. Výstavu neustále aktualizujeme, takže návštěvníci v Brně najdou také novinky o projektech SpaceX,“ podotkla Květa Havelková, mluvčí organizátorů ze skupiny JVS Group.
Na dvě stovky exponátů, které se v České republice objeví poprvé, budou zájemce o kosmonautiku provázet chronologicky jednotlivými galeriemi. Na začátku se návštěvníci dozvědí o prvních snech o cestování do vesmíru, dále o skutečných krocích, jako bylo vyslání první družice Sputnik 1 nebo mise Apollo, až po současnost a smělé plány do budoucna.
Procházka stanicí Mir
„Nejedná se však o typ výstavy, na které se pouze díváte na vitríny s fotkami. Návštěvníky vezmeme do vesmíru. Uvidí v reálné velikosti americké měsíční vozidlo Lunar Rover i ruský Lunochod, prohlédnou si řídicí centrum v Houstonu, nahlédnou do kokpitu raketoplánu i do lodě Sojuz, ve které dodnes létají posádky do kosmu, a projdou si vesmírnou stanici,“ vyjmenovala Havelková.
Cosmos Discovery
|
Návštěvníci se tak na vystavené modely nemusejí jen dívat a chodit opatrně za páskou. V průchozím modelu mezinárodní stanice Mir si „osahají“ část jejího obytného modulu včetně vnitřního vybavení a díky speciálnímu optickému klamu v něm zažijí pocity kosmonautů ve stavu beztíže.
V Cosmo Campu si pak vyzkoušejí část výcviku, který musí podstoupit každý astronaut, který chce do vesmíru.
Dalšími velkými lákadly jsou pak podrobný model Apolla i originální tryska rakety Saturn V, která slavnou loď vynesla na Měsíc. „Sekce Apollo je asi nejatraktivnější. Zájemce lákala už na předchozích výstavách v Římě, Lisabonu i Bratislavě,“ doplnila Havelková.
Očekává, že za čtyři měsíce výstavu uvidí desítky tisíc návštěvníků. A společně s vedením výstaviště sní o ambiciózní metě. „Myslíme si, že by mohlo dorazit i sto tisíc lidí,“ prohlásil ředitel Veletrhů Brno Jiří Kruliš.
Výstava potrvá do září, pak zmizí do světa
Unikátní expozice o kosmonautice nebude věnovaná pouze dvěma historickým velmocem v letech do vesmíru – Spojeným státům a Sovětskému svazu, potažmo Rusku. Část výstavy se totiž zaměří také na českou stopu ve vesmíru, i s ohledem na fakt, že si letos připomínáme 40. výročí vesmírného letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka.
„Snažíme se jej na výstavu nalákat, jeho účast však zatím potvrzenou nemáme. Nicméně je jisté, že se v Brně ukáže Oldřich Pelčák, který byl jeho náhradníkem a podstoupil tak stejný výcvik jako on,“ přiblížila Havelková.
Vystavené budou i modely československých družic – Magion I, která se do vesmíru dostala také před 40 lety, a Magion II, jež následovala po jedenácti letech.
Na české expozici se alespoň částečně plánuje podílet brněnská hvězdárna. „Dodáme podklady, grafiku, informace a jednáme i o exponátech. Lidé by se mohli z naší sbírky přímo dotknout dvacetikilogramového meteoritu,“ prozradil ředitel hvězdárny Jiří Dušek, který celou výstavu vnímá jako zdařilou.
V Brně ji zájemci můžou zhlédnout až do 2. září a půjde o jedinou její zastávku v České republice. Z jižní Moravy následně zamíří do španělského Madridu a odtud poté dál do světa mimo Evropu.
