Bankocetle nebyly běžnými bankovkami v tom smyslu, jak si je lidé představují dnes. Jednalo se o státovky neboli papírové peníze, které panovník vydával zpravidla v době nedostatku mincí z drahých kovů a zvýšených výdajů státního rozpočtu. Na území monarchie se používaly od 60. let 18. století.
„Zajímavostí je, že některé bankovky s vročením 1848 se zprvu používaly i půlené nebo čtvrcené kvůli nedostatku drobných mincí v bouřlivé revoluční době,“ podotkla kurátorka a spoluautorka výstavy Martina Kvardová.
Ve stejné době a také později během první světové války se vyskytlo i mnoho platidel vydávaných nejen obcemi či továrnami, ale i zajateckými tábory. Sloužily kromě jiného jako náhrada za chybějící kovové mince.
Některé z vystavených exemplářů nesou medailon s portrétem císaře Františka Josefa I. Většina předmětů pochází ze sbírky Moravského zemského muzea.
„Vzhledem k choulostivosti materiálu, v kombinaci s tehdejší praxí návratu vyšších nominálních hodnot zpět do banky a následné likvidaci, zůstaly papírové peníze dochovány jen ve skromném počtu exemplářů, a to ještě velmi často poškozených,“ uvedl ředitel muzea Jiří Mitáček.
Expozici dále doplňují peněženky, váčky, porcelánová dóza, nalezený džbán se stovkami měděných mincí uvnitř nebo také padělky. Vidina „vlastních“ peněz byla totiž pro některé předky velmi lákavá. Peníze však nepadělali jen různí podvodníci, ale i osoby, u kterých by to běžný člověk nečekal.
„Například Napoleon Bonaparte si před tažením do Rakouska nechal předem natisknout kvanta falešných rakouských bankovek pro potřeby armády,“ zmínil spoluautor výstavy a autor knihy o papírových penězích z habsburské monarchie Vladimír Filip.
