Výstava, která změnila Brno. Festival Re:publika oslavuje dvě výročí

  9:32aktualizováno  12:35
Přesně před 90 lety do Brna dorazily bezmála tři miliony lidí, aby oslavily desáté výročí republiky na velkolepé výstavě, kvůli které vyrostlo i výstaviště. Letos při stém výročí chce Brno na tehdejší slávu navázat. Začal festival Re:publika, který přijeli zahájit i premiéři Česka a Slovenska Andrej Babiš a Peter Pellegrini.

Tisíce lidí denně mířily v roce 1928 na brněnské výstaviště, kde se konala Výstava soudobé kultury. Připomínala deset let od založení Československa a do Brna táhla i turisty ze zahraničí.

Fotogalerie

Kvůli ní vzniklo celé výstaviště, město nechalo vyspravit fasády domů, v ulicích od nádraží po výstaviště nesměl být vidět jediný žebrák, železniční zaměstnanci a strážníci se kvůli přijíždějícím cizincům učili francouzštinu. Naproti budově hlavního nádraží postavili Informační kancelář podle projektu architekta Oskara Pořísky.

Brno se chtělo výstavou k desetiletému výročí skutečně předvést.

„Ve městě v té době žilo velké množství Němců a někteří z nich se k výstavě oslavující československý národ stavěli rezervovaně. Vedoucí vrstvy města proto měly potřebu výstavou dokázat, že jsou sami schopní zvládat náročné investiční a urbanistické projekty,“ vypráví historik Miroslav Jeřábek, který o výstavě z roku 1928 publikoval několik odborných textů. 

Slavnostní zahájení připadlo na 26. května. O 90 let později se na den přesně brány výstaviště znovu otevřely. Sto let republiky tu oslaví třítýdenní festival Re:publika 1918-2018, který má velké ambice.

Masaryk tentokrát dorazí už na zahájení

V pravé poledne jej přijeli zahájit předsedové české a slovenské vlády Andrej Babiš a Peter Pellegrini spolu s českým ministrem a slovenskou ministryní kultury Iljou Šmídem a Ľubicou Laššákovou.

Podle politiků jsou vztahy obou zemí nadstandardní. Babiš je přirovnal k bývalým manželům, kteří spolu vycházejí lépe než před rozvodem. Soužití a mírové rozdělení Čechů a Slováků by mohlo sloužit jako příklad všem národům světa, řekl Pellegrini.

Praktické informace

  • Festival Re:publika potrvá tři týdny.  Začíná dnes a skončí v neděli 17. června.
  • Vstup na naprostou většinu akcí a do většiny pavilonů je zdarma.
  • Zpoplatněná jsou pouze baletní představení Dance Brno 100 konající se v pavilonu F. Cena vstupenek na jednotlivé balety se liší, většinou však stojí 150 korun. Zájemci si je mohou zakoupit na webu dancebrno.cz.
  • Za peníze je rovněž i výstava Alfons Mucha - Dva světy v pavilonu H. Vstupné na ni stojí 150 korun, děti, studenti a senioři ji mají za 100 korun, pro děti do 6 let je zdarma. Kvůli omezené kapacitě pavilonu doporučují organizátoři si rezervovat návštěvu online na webu mucha.brno.cz. Dnes při slavnostním zahájení rezervace ale možné nejsou, lístky lze zakoupit jen na místě.
  • Výstava Alfonse Muchy zůstane na výstavišti i po skončení festivalu až do konce roku, nicméně vstupné na ni od 18. června bude vyšší. Běžné vyjde na 250 korun, děti, studenti a senioři zaplatí o 50 korun méně.
  • Kompletní program celého festivalu je k dispozici na turistickém webu města gotobrno.cz.

Slovenský premiér zmínil, že právě v Brně žije, studuje a pracuje mnoho Slováků. Podle brněnského primátora Petra Vokřála (ANO) může město hrát roli mostu mezi oběma státy. Hejtman Bohumil Šimek (ANO) vyjádřil přání, aby výstava ukázala úspěchy Čechů a Slováků v uplynulých 100 letech. „Aby byli hlavně mladí hrdí na to, co se dokázalo,“ uvedl Šimek.

Traduje se, že v roce 1928 výstavu zahajoval sám první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. „To ale není pravda. Masaryk výstavu sice třikrát navštívil, avšak poprvé na ni přijel až v červnu,“ upozorňuje Jeřábek.

Nicméně v sobotu na festivalu při symbolickém přestřižení pásky Masaryk nechyběl. Herec převlečený za prvního prezidenta pronesl stejnou repliku, jakou tehdy řekl skutečný Masaryk směrem k brněnskému starostovi.

„Pane starosto, já vám děkuji za uvítání. Já jsem v Brně rád. Zde jsem započal svá středoškolská studia a zde jsem začal poprvé opravdu přemýšlet o svém budoucím životě. Cítím se zde dobře a doma. Přeji vám úspěch a těším se shlédnout výstavu,“ zněla jeho slova. 

Mamut versus centrální mozek lidstva

Výstava v roce 1928 byla návštěvnicky nesmírně úspěšná. Za půl roku na ni dorazilo zhruba 2,8 milionu lidí. Jednou z největších atrakcí se stal model mamuta v životní velikosti od legendárního badatele Karla Absolona, jehož repliku teď najdou Brňané v Anthroposu.

Současný festival Re:publika má úplně jiná lákadla. To největší představuje devět pláten Slovanské epopeje Alfonse Muchy. Pořadatelé očekávají, že hojně navštěvovaná bude i výstava designu a architektury Avant Garde v pavilonu G1.

Zejména děti potěší interaktivní expozice točící se kolem Centrálního mozku lidstva. Počítače, který návštěvníkům na základě různých indícií vyhodnotí, jaké předměty nacházející se v pavilonu a související s historií republiky, se nejlépe hodí k jejich DNA. „Je to akce pro co nejširší veřejnost,“ poukazuje náměstek brněnského primátora pro kulturu Matěj Hollan (Žít Brno).

Město do Re:publiky vložilo 50 milionů korun, stejnou částkou přispělo ministerstvo kultury. Jihomoravský kraj dal 8 milionů korun a další peníze se podařilo získat od soukromých sponzorů. Celkově se jim tak podařilo vyšplhat téměř na 130 milionů korun a jde tedy o největší akci ke stoletému výročí republiky v celém Česku.

Festival potrvá tři týdny. Tak velký počet návštěvníků, jaký dorazil před 90 lety, ale pořadatelé neočekávají. I vzhledem k tomu, že oslava stoletého výročí republiky je podstatně kratší než toho desetiletého. Přesto mají pořadatelé velká očekávání. Odhadovaný počet účastníků je 200 až 300 tisíc. „Nedivil bych se ani, kdyby jich přišlo půl milionu,“ říká kreativní ředitel projektu Pavel Anděl.

Co si na výstavišti nenechat ujít

  • Slavnostní zahájení se dvěma Tomáši
    Symbolickým přestřižením pásky se areál výstaviště, a tím i festival Re:publika otevře dnes ve 12 hodin. Chybět u toho nebude ani Tomáš Garrigue Masaryk. Respektive herec namaskovaný jako první československý prezident. Ve 14:30 zahraje Tomáš Klus, ve 20 hodin Jana Kirschner. Ve 21:30 má vernisáž Krištof Kintera, který v současnosti patří k našim nejnavštěvovanějším umělcům a který pro Re:publiku vytvořil hlučné dílo nazvané Standarta.
  • Sportování jako v minulosti
    Pavilon V se proměnil v jedno velké sportoviště. Po vzoru olympijského festivalu, který se na výstavišti konal letošní zimu, i v tomto případě se návštěvníci o sportech dozví spoustu zajímavostí, ale hlavně si je sami vyzkouší. Tentokrát však v jejich historické podobě. Například si můžou půjčit historické kolečkové brusle nebo si zašplhat na laně po vzoru vůbec prvního zlatého olympionika z Československa Bedřicha Šupčíka. Sportů k vyzkoušení je v pavilonu celkem jedenáct.
  • Muchovy dva světy
    Z pavilonu H se pro změnu stala galerie. V ní je k vidění devět pláten Slovanské epopeje Alfonse Muchy. Plátna jsou doplněna komerční tvorbou secesního malíře, především plakáty. Je to vůbec poprvé, co jsou tyto Muchovy „dva světy“ vystaveny spolu.
  • Interaktivní designová výstava
    Výstavu Avant Garde designu a architektury v pavilonu G1 pojali organizátoři hodně interaktivně. Téměř všechno se dá osahat, do všeho se dá vlézt. Nechybí zrcadlové bludiště či socha Masaryka z trubek od Maxima Velčovského.
  • Co se jedlo za první republiky
    Gastrozóna nabídne prvorepublikové menu. Třeba uzeného kapra nebo nákyp s kopřivami.
  • 100 knih z uplynulých 100 let
    ]Vášniví čtenáři jistě ocení expozici 100 let 100 knih, která vystaví za každý rok uplynulého století jednu důležitou knihu.

Nejčtenější

Na farmu už ne! Pomohl mu slovenský parťák, teď se Nečas chystá na galeje

Martin Nečas ze Charlotte se raduje po zisku Calder Cupu.

Jako první se útočník Martin Nečas nedočkavě vrhl na kapitána Patricka Browna, jenž zrovna převzal Calder Cup pro krále...

Naděje pro chudé i peklo pro sousedy. Sociální byty v Brně vzbuzují vášně

Ludmila Funtyová s partnerem a třemi dětmi už více než dva roky díky projektu...

Ohledně sociálního bydlení v Brně proti sobě stojí dva tábory. První, prezentovaný aktivisty blízkými Žít Brno,...

Někomu se nechtělo sesedat z kola, přes rušnou silnici namaloval cyklopruhy

Na rušnou silnici v Hladíkově ulici v Brně někdo namaloval nelegální přejížděcí...

Sesednout z kola, dojít s ním k nejbližšímu přechodu a pak dokráčet zpátky na cyklostezku. Takový způsob překonání...

Elektrokola škodí Pálavě i Podyjí, z rezervací se staly „tělocvičny“

Cyklista na elektrokole v lese

Móda elektrokol dělá těžkou hlavu ochráncům přírody. Problém ilustruje fotka z Facebooku. Cyklista s širokým úsměvem...

U Znojma zemřel po nehodě člověk, tři jsou těžce zranění

Na 42. kilometru dálnice D1 spadl na muže strom. Letěl pro něj záchranářský...

Po čelním střetu dvou osobních aut u Dobšic u Znojma na silnici I/53 jeden člověk zemřel, další tři jsou těžce zranění....

Další z rubriky

Někomu se nechtělo sesedat z kola, přes rušnou silnici namaloval cyklopruhy

Na rušnou silnici v Hladíkově ulici v Brně někdo namaloval nelegální přejížděcí...

Sesednout z kola, dojít s ním k nejbližšímu přechodu a pak dokráčet zpátky na cyklostezku. Takový způsob překonání...

Lidi kolem kamenolomu budí hluk, kvůli dopravním zácpám se pracuje v noci

V kamenolomu v brněnském Komíně plánuje developer postavit bytový soubor, který...

S dopravními komplikacemi v Brně se firma, jež připravuje kamenolom v Komíně na stavbu bytů, rozhodla vypořádat po...

V nové brněnské laboratoři mají pod mikroskopy spavou nemoc i chlamydie

Celosvětový výrobce elektronových mikroskopů a spektrometrů Thermo Fisher...

Přípravny nebezpečných vzorků i dekontaminační místnost obsahuje nová laboratoř, kterou v pondělí v Brně otevřel...

Školní jídelny jsou zaostalé: Děti nedostávají dost jídla a živin, říká studie
Školní jídelny jsou zaostalé: Děti nedostávají dost jídla a živin, říká studie

Státní zdravotní ústav (SZÚ) informoval o tom, že stravování ve školách je zastaralé a skladba jídelníčku neodpovídá současnému způsobu života. Ze studií vyplývá, že ve školních jídelnách děti nedostávají stravu, která by odpovídala doporučení výživových hodnot a liší se i gramáž porcí. Proč tomu tak je?

Najdete na iDNES.cz