Aplikovaný výzkum, na němž se zejména školy, jako je Vysoké učení technické v Brně (VUT), podílejí se soukromými firmami, má pro ně klíčový význam. Vznikají z něj konkrétní, v praxi používané technologie a univerzity díky němu budují žádané vazby se soukromým sektorem, které dávají mimo jiné možnost uplatnění studentům a absolventům.
Jenomže z vysokých škol teď zní důrazné varování - že právě tomuto, takzvaně kolaborativnímu výzkumu vážně hrozí kolaps. Rada vysokých škol kvůli tomu tento týden poslala dopis vicepremiérovi pro vědu Pavlu Bělobrádkovi (KDU-ČSL) i na ministerstva školství a průmyslu.
Podle rady je příčinou problémů zánik klíčových dotačních programů, z nichž v minulých letech školy čerpaly finance. Problém se týká všech brněnských univerzit, VUT však nejvíce.
„Zhoršuje to projednávání spolupráce s našimi průmyslovými partnery, kteří částečně ztrácí zájem kvůli nízké a ekonomicky nebezpečné podpoře. Kolaborativní výzkum je tak v útlumu,“ sdělila mluvčí VUT Radana Kolčavová.
Za program není náhrada
Místopředsedkyně komise pro vědeckou činnost Rady vysokých škol Vlasta Radová se domnívá, že ke zhoršení situace přispívá hlavně konec programu Alfa Technologické agentury České republiky.
„Loni v programu skončilo 234 projektů, letos to bude dalších 207. Celkově je to víc než jedna miliarda korun, které budou vědcům od roku 2016 chybět,“ vysvětlila.
Podle ní totiž za program Alfa neexistuje jiná varianta. Agentura má sice připravený nový program Epsilon, ale kvůli nepřidělení peněz v něm letos nevyhlásila nové výzvy a velmi pravděpodobně tak neučiní ani v roce 2016.
S prohlášením však nesouhlasí ministerstvo školství. „Potřebnými prostředky nedisponuje pouze Technologická agentura. Školy mají příležitost čerpat dotace i z jiných zdrojů,“ uvedla mluvčí ministerstva Jarmila Balážová.
Ministerstvo školám doporučuje, aby na výzkum využily i prostředky, které dostávají jako příspěvek na dlouhodobý rozvoj svého výzkumu. Zástupci univerzit ovšem upozorňují, že nic takového není právně možné. Výzkumné organizace nesmí při spolupráci podniky podporovat z veřejných peněz, firmy z toho nesmějí mít výhody.
„Ministerstvem zmiňovaný příspěvek je tak podporou z veřejných prostředků, a pokud by škola tyto prostředky použila na kolaborativní výzkum, škole by hrozily finanční i trestněprávní postihy,“ vysvětluje Radová.
Peníze z EU v ohrožení
Podle předsedy Rady vysokých škol Jakuba Fischera se mohou do problému dostat vědecká centra financovaná z evropského programu Výzkum a vývoj pro inovace. Centrum musí za každou korunu z tohoto programu získat dvě koruny z jiných zdrojů. A klíčovým z nich je právě aplikovaný kolaborativní výzkum, na nějž nejsou peníze.
„Vzniká zde velmi kritická situace, která může v příštím roce způsobit kolaps vybudovaných zařízení,“ dodal.
Do problému se může dostat i Masarykova univerzita, jež sice na dotacích Technologické agentury nijak závislá není, ovšem většina její spolupráce se soukromou sférou byla díky projektům agentury zahájena. „Může poklesnout objem smluvního výzkumu,“ připouští mluvčí univerzity Tereza Fojtová.
Nic neřeší ani navrhovaná možnost čerpat peníze z programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, spadajícího pod ministerstvo průmyslu. Ten totiž na školy nahlíží jako na velké podniky a ty si musejí projekty z programu z 50 procent spolufinancovat.
Ministerstva chtějí se školami jednat
Možností také je, že hlavní tíži financování společného výzkumu ponesou soukromé firmy. V Brně už to tak dělá třeba softwarová společnost Red Hat, které hodně spolupracuje s VUT. „Díky společnému výzkumu můžeme být v kontaktu s talentovanými lidmi, kteří nejsou svázáni s žádnou prací,“ vyzdvihl Radovan Musil z Red Hatu.
Příslušná ministerstva hodlají o celé situaci s vysokými školami jednat. Podle úřadu pro vědu a výzkum místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka se prostředky pro rozvoj výzkumných organizací navíc v příštích letech navýší až o deset procent.
„Pokles úrovně nehrozí, cílem je naopak ji zvýšit. Zároveň je potřeba zlepšit orientaci vysokých škol při provádění výzkumu na skutečné a konkrétní potřeby podnikatelského sektoru,“ uvedl mluvčí úřadu Radek Melichar.
