Výškou sice dominuje nad ostatními budovami, ale jako pozůstatek komunistické architektury centrum Blanska jen hyzdí. Lidé jej proto přezdívají „největší billboard ve střední Evropě“ kvůli obřím reklamám, které na něm už roky visí.
Stav objektu na Wanklově náměstí štve místní i vedení radnice. Není divu – dvanáct let je vybydlený a chátrá.
V příběhu jedné z největších ostud jihomoravských měst konečně nastal pozitivní zvrat. Díky projektu soukromých majitelů vznikne z kancelářské budovy ze 70. let polyfunkční dům se 69 byty. Dělníci se mají pustit do práce už příští rok. „Zatím jsme ještě ve fázi přípravy, ale vše potřebné, včetně stavebního povolení, chceme mít ještě letos,“ uvedl Rostislav Jakubec ze společnosti ATX Architekti, která projekt vytvořila.
I přes viditelné chátrání je na tom objekt podle projektanta po stavební a technické stránce dobře. „Vnější plášť je zachovalý a nepodléhá znehodnocení,“ tvrdí Jakubec.
Přestavba však nebude jednoduchá, protože pro bydlení budova navržená nebyla. A tomu se projekt musel přizpůsobit. „Kvůli dostatečnému proslunění chystáme byty často přes celou šířku, velká část z nich je třípokojových,“ doplnil Jakubec.
Plochu bytových jednotek navíc rozšiřují plánované balkony. I tím se dům o něco rozšíří. Už tak vysoký objekt navíc architekti popostrčili o pár metrů nahoru. Z jedenácti podlaží bude nově třináct.
A z jižní a severní strany vyrostou okolo ještě další dva menší objekty. Ze severní k Wanklovu náměstí to bude menší přístavba s parterem a obchody v přízemí. „Jsou to čtyři ne příliš velké pronajímatelné prostory, v tuto chvíli ovšem ještě není specifikované využití,“ poznamenal projektant.
Na jižní straně je však účel jasný. Vyroste tady třípatrový parkovací dům se 127 místy, dalších 22 aut zaparkuje poblíž stávajícího kruhového objezdu. Na jeden byt připadnou zhruba dvě parkovací místa.
„Na obě přístavby jsme navrhli zelené střechy, kde se bude zachytávat velká část dešťové vody a zlepší se i zdejší mikroklima,“ přiblížil Jakubec s tím, že podoba střech lidem zpříjemní i výhled.
Vedení Blanska plány soukromého vlastníka, firmy LL Holding, vítá. Tedy pokud budova skutečně po letech chátrání najde využití. „Celou dobu jsme průběžně s majiteli v kontaktu a byl jsem rád, když mi koncem minulého roku sdělili, že projekt na přestavbu výškového domu dokončují,“ prozradil starosta Blanska Jiří Crha (ODS).
Před více než deseti lety měl majitel jiné plány
Přitom právě komunikace mezi městem a majiteli v minulosti dost skřípala, což byl jeden z důvodů, proč se s „mrakodrapem“ nic nedělo. První projekt na přestavbu vznikl hned kolem roku 2008, kdy firma budovu za tři miliony koupila právě od Blanska, které nemělo dostatek peněz na její opravu.
Jenže noví vlastníci chtěli ve výškové budově mimo jiné provozovat hernu, což městská vyhláška zakazuje. „Přiznávám, že to byl jeden z důvodů, proč se nic nedělo. Ale zásadní pro nás bylo získat i okolní pozemky, což se nedařilo tak rychle, jak jsme si mysleli,“ vysvětlil za LL Holding Josef Liška.
Původní plán navíc počítal s tím, že v budově vzniknou především kancelářské a komerční prostory. Před dvěma lety však majitelé svůj záměr přehodnotili. „V minulosti byla jiná situace než dnes. V současnosti už není v Blansku taková poptávka po komerčních prostorech, naopak si myslím, že je dokonce vyšší nabídka,“ míní Liška.
Proto upřel pozornost k akutnímu nedostatku bytů a jejich stoupající ceně. A radnice souhlasí. „Sami jsme rádi, že tam vznikne především bytová zástavba, protože o byty je velký zájem,“ podotkl starosta s tím, že v Blansku se už teď mohutně staví a další byty jsou v plánu. Do deseti let by podle Crhy mohlo ve městě vyrůst asi 800 nových.
Přestavba bude stát stovky milionů
Liška už nově zveřejněný projekt vidí reálněji než ten původní, právě díky tomu, že firma vlastní všechny potřebné pozemky. „První podmínkou k uskutečnění však je, že musíme získat nezbytná povolení,“ podotkl s tím, že následná přestavba může být hotová do dvou let.
Problém ale působí sítě, jichž je v dané lokalitě spousta. Na jejich nutné přeložky upozorňují i projektanti. „Příprava území bude poměrně náročná, některé přeložky jsou limitovány tím, v jakých termínech je možné je vůbec dělat. Například horkovod v zimě překopat nelze,“ vysvětlil Jakubec.
Podle hrubých odhadů vyjde přestavba na stovky milionů, u původního projektu se mluvilo o částce kolem 200 milionů korun.
Další zchátralé a nevyužité objekty v centrech jihomoravských městVranův mlýn, Břeclav Někdejší lichtenštejnský mlýn ze 16. století patřil k zámeckému areálu, obilí se zde mlelo až do roku 1950. Po revoluci budovu koupil soukromý majitel, ale nikdy ji nevyužíval. V roce 2008 zde vypukl požár, který budovu poničil, teď se v ní zdržují bezdomovci. Před třemi lety vedení města zvažovalo, že mlýn odkoupí, to se ale nestalo. Tip klub, Znojmo Trnem v oku pro laiky i odborníky je Tip klub v dolní části Masarykova náměstí ve Znojmě. Za socialismu sloužil jako sál pro diskotéky a plesy, teď chátrá. Dlouho ho tížil restituční spor, který vyhrál stát. Ohledně využití jedná se Státním okresním archivem Znojmo. „O budovu máme zájem, posun však není,“ říká ředitel archivu David Nehyba. Pivovar, Vyškov V roce 2017 se ve vyškovském pivovaru poblíž centra města přestalo vyrábět pivo. O možnostech budoucího využití areálu se sice stále mluví, jenže veškeré plány jsou zablokované kvůli soudnímu sporu. Ten už pět let vede stát – vlastník objektu – s bývalým nájemcem a provozovatelem pivovaru. Rozsudek je zatím v nedohlednu. Zámek, Veselí nad Moravou Kdysi vodní hrad ze 13. století se rozpadá v centru Veselí už desítky let. Sídlila v něm škola, národní výbor i veterináři. Poslední plán počítal s přestavbou na hotel, ale jeden vlastník skončil v likvidaci, další přestal platit nájem za přilehlé pozemky. Spor o miliony nakonec u soudu vyhrálo město. Jenže ani tak se zatím nic nestalo a dominanta nad Baťovým kanálem dále chátrá. Letmo, Brno Příkladem přestavby roky zchátralé budovy je bývalé kasino naproti hlavnímu vlakovému nádraží v Brně. Vyhořelo v lednu 2002 a při zásahu kvůli uzavřeným únikovým východům zemřeli dva hasiči a krupiér. Kvůli nevyjasněným majetkovým poměrům se do něj lidé podívali až v roce 2013, kdy na místě otevřel obchodní dům Letmo. (red) |
