Dvě technická jubilea: vysílač vzdoroval Rusům, nádrž stále vzbuzuje spory

  15:29aktualizováno  15:29
Dvě stavby, které výrazně ovlivnily vývoj jižní Moravy, měla na začátku března kulatá jubilea. Před 60 lety byl s velkou slávou spuštěn na svou dobu supermoderní vysílač Kojál a před 30 lety byla oficiálně dostavěna poslední ze tří novomlýnských nádrží.

21. srpen 1968 - Brno, Kojál | foto: iDNES.cz

Vysílač Kojál stojící na hranicích Vyškovska a Blanenska s výškou 322,4 metru (o pouhé dva metry nižší než pařížská Eiffelovka) umožnil například přenos informací pro 2,5 milionu lidí z jižní a střední Moravy a také část východních Čech.

V roce 1959 byl nejvyšší stavbou v zemi. A po přestavbě v roce 1984 je i dnes se svými 340 metry třetí nejvyšší. Díky věži svařené z ocelových trubek mohli lidé masově sledovat tehdejší technickou novinku – televizní vysílání.

Z šedesáti zaměstnanců zbyli jen dva

Pro řadu Jihomoravanů ovšem není vysílač jen technickým unikátem. Za ruské okupace v roce 1968 se stal symbolem odporu proti vojenské invazi, přesunuli se sem totiž lidé z brněnského studia Československé televize. Rusům trvalo pět hodin, než vysílač objevili, přestože ho měli doslova pod nosem a kroužil nad ním jejich vrtulník.

Kojál vysílal informace nejen k místním, ale hlavně přes kolegy z rakouské televize se o událostech v Československu dozvídal celý svět. Přímé vysílání tehdy moderoval redaktor Lubomír Popelka.

„Protože tam všude byly přístroje, dali jsme mu za záda mapu Československa. Před sebou měl stolek a svítili jsme na něj nějakou stolní kancelářskou lampou, která házela stín. Bylo to hodně amatérské, ale líp to nešlo,“ popsal pamětník a tehdejší zaměstnanec televizního studia Honza Štangl.

V době největšího boomu sloužilo na Kojálu v nepřetržité 24hodinové službě kolem 60 zaměstnanců. Teď se tam střídají nastálo dva. Neznamená to však, že Kojál ztratil na významu.

„Při přechodu z analogového na digitální vysílání prošel modernizací a další pak při přechodu na nejmodernější vysílací standard DVB-T2, který divákům nabídne další možnosti interaktivních služeb a propojení televize s internetem,“ popsala mluvčí Českých radiokomunikací Petra Miterová.

Kojál za ruské okupace vysílal zprávy za hranice

Přehrada láká sportovce i rybáře, ale vyhnala zvířata

Stálé kontroverze budí dodnes stavba druhá – přehrada Nové Mlýny, která byla co do rozsahu obrovským počinem. Její budování na celkové ploše 32,3 čtverečního kilometru začalo v roce 1975. Horní nádrž (Mušovská) byla uvedena do provozu v srpnu 1978, střední nádrž (Věstonická) v letech 1983 a 1987 a dolní nádrž (Novomlýnská) pak v roce 1989.

Fotogalerie

Pod hladinou přehrady pod Pálavou zmizelo několik obcí i vzácné lužní lesy. Mementem zaplavené obce Mušov je její kostel na ostrůvku uprostřed druhé nádrže. I když dnes přehrada láká vyznavače vodních sportů i rybáře, slouží jako zásoba pitné vody a jako ochrana před povodněmi, má i hodně kritiků.

„Stavbou jsme úplně zničili část krajiny a narušili vztahy v přírodě. Vymizela většina živočichů, od hmyzu přes obojživelníky až po drobné ptáky. Sebrali jsme jim přirozené zázemí a zdroje potravy, takže i když se budeme snažit je tam vracet, nepřežijí,“ říká například Miroslav Šebela ze zoologického oddělení Moravského zemského muzea.

Podle něj ale ještě není vše ztraceno. Stačí ji alespoň zčásti vypustit. „Ukázalo se to už dvakrát, kdy se opravovala. Velmi rychle se sem začali živočichové a rostliny vracet,“ poznamenal Šebela.

Naopak pro zvýšení hladiny by byli hygienici, protože voda je mělká a v létě kvete sinicemi. A o možném zvýšení hladiny střední a dolní nádrže o 35 centimetrů hovoří i ministr zemědělství Miroslav Toman. Zvýšení objemu o 9 milionů metrů krychlových by pomohlo zemědělcům se závlahami a vzpamatovalo lužní lesy v oboře Soutok.

Z Mušova zbyl jen kostelík, zbytek zalila voda

Nejčtenější

Piják lužní se z jihu Moravy šíří po Česku, pro psy může být smrtelný

Typickým znakem pijáka lužního je pestrý štítek. Nebezpečný je hlavně pro psy,...

Ještě před rokem o existenci tohoto vzácného druhu klíštěte věděli jen odborníci. Název piják lužní obyčejným lidem...

Kometa veze z Hradce dvě výhry, Olomouc dokonala obrat v Plzni

Petr Holík (uprostřed) se raduje s brněnskými spoluhráči z gólu v síti Hradce.

Ve druhém čtvrtfinálovém utkání hokejové Tipsport extraligy dala Olomouc zapomenout na debakl z úvodní bitvy s Plzní....

Řidič vystoupil kvůli kameni na cestě, zánovní SUV se skutálelo ze srázu

Muž zapomněl na lesní cestě zajistit svou škodu proti pohybu, auto se tak...

Chvilková roztržitost připravila padesátníka na Brněnsku o jeho zánovní vůz Škoda Kodiaq. Když při cestě na chatu...

Znojemský kouč telefonoval během zápasu. Chtěl si stěžovat u šéfů EBEL

NOVÝ KOUČ. Znojemské hokejisty převzal Miroslav Fryčer.

Trenér znojemských hokejistů Miroslav Fryčer během nedělního třetího čtvrtfinále EBEL na ledě Vídně názorně předvedl,...

Starší žena odhalila lež podomního prodejce a zamkla jej ve svém bytě

Ilustrační snímek

Ve vlastním bytě uvěznila starší žena z Brna podomního prodejce, který jí nabízel změnu dodavatele elektřiny. Smlouvu...

Další z rubriky

Polystyren, bóje, sítě. Brněnští vědci našli odpadky i na Antarktidě

Vědci Masarykovy univerzity odnáší odpad na Nelsonově ostrově v Antarktidě.

Ani jedna z nejodlehlejších končin zeměkoule není ušetřena zamoření lidskými odpadky. V Antarktidě se o tom přesvědčili...

Opuštěné tratě na jihu Moravy našly po letech kupce, mohou na ně i drezíny

Koleje o rozchodu 760 mm v Obratani

Vlaky na nich nejezdí už víc než deset let. Opuštěné železniční koleje celou tu dobu zarůstají travou a zapomíná se na...

Blansko řeší, jak zatočit s vandaly. Za dopadení chce nabízet odměny

Neznámý sprejer v noci postříkal rodinný dům v Kovalovicích i auto stojící před...

Starosta Blanska má plán, jak omezit řádění vandalů. Chytat je mají za odměnu občané města. Ti by se tak ovšem sami...

Najdete na iDNES.cz