Strom, který do nově rostoucí čtvrti letos v březnu doputoval, rostl původně v Nizozemsku. Sice jde o dálku, podle developera ale nikdo v Česku nebyl schopen mu takto vysoký strom nabídnout.
„A nejde jen tak vzít někde strom v lese, musí být připravovaný na to, že se bude takto vysoký jednou přesazovat,“ poznamenal ředitel výstavby nové čtvrti Miroslav Pekník s tím, že i během růstu se mění jeho lokace a upravuje se mu tak zemní bal, aby výsadbu do finální lokality přežil.
Přestože vyšel tento nákup a převoz jednoho javoru na zhruba 350 tisíc korun, další podobné velikány do Brna ze západní Evropy developer ještě přiveze. Nemusí být už tak vysoké, ale přes deset metrů budou stále měřit.
Podle Pekníka však existují i levnější varianty o něco nižších stromků kolem sedmi metrů, které už taky plní ve městě svou primární funkci, tedy ochlazují jej v parném létě. Developer si tyto stromky sám od začátku pěstuje v areálu budoucí čtvrti.
I stromy mohou mít úpal. V extrémním horku trpí, v Brně uhynul každý čtvrtý |
Na zveřejněném videu je vidět, jak stroj přijede ke stromku a i s kořeny jej vyryje ze země, naloží na korbu auta a převeze na vybrané a připravené místo. „Standardem by měla být výška vysazovaných stromů od 6,5 do 8 metrů,“ řekl Pekník s tím, že vedení měst často sází ty s poloviční výškou.
To je podle něj ostatně vidět i na nově rozšířené Šámalově ulici, která bude jednou z vstupních bran do nové čtvrti. „Když jsem si počítal, o kolik by kvůli tomu byla dražší tato městská investice za 137 milionů, došel jsem k číslu 200 tisíc,“ prohlásil.
V Brně zalévají už i vzrostlé stromy, jeden má stejný efekt jako 610 mladých |
Podle něj by město mělo změnit přístup v pohledu na to, jak velké stromy do ulic sází, aby měly šanci nejen přežít, ale během dvou let dokázaly už své okolí i ochlazovat. „U těch větviček, které dneska na Šámalově jsou, to bude možná za dvacet let,“ míní. Chválí naopak čtyři roky opravené Mendlovo náměstí v Brně, kde jsou vysoké stromy, což u něj vyvolává otázku, proč to tak nejde všude.
