Soudci však nebyli zcela jednotní, pět mělo odlišné stanovisko. Náměstek brněnského primátora Martin Ander (SZ) uvedl, že město přehradu vnímá primárně jako rekreační oblast. Pro vyžití majitelů motorových člunů podle něj existuje v Česku dostatek jiných ploch.
Město bude čtvrteční nález Ústavního soudu respektovat. Chce ale tlačit na státní správu, která má dozorové pravomoci, aby náležitě kontrolovala motorové čluny na přehradě. Jde o to, aby dodržovaly desetiwattový limit výkonu motoru a pluly nízkou rychlosti, tedy tak, aby nikoho neohrožovaly.
Brno zároveň nevzdává snahu přesvědčit ministerstvo dopravy, aby Brněnskou přehradu znovu přesunulo do režimu přísnější regulace plavby.
„Budeme hledat podporu i u veřejnosti,“ řekl Ander.
Město zareagovalo vyhláškou
Prostřednictvím vyhlášek mohou obce samostatně spravovat vlastní záležitosti. Nesmí ale zasahovat do otázek, které řeší zákon nebo jiné předpisy veřejného či soukromého práva. Brno podle soudu vydáním sporné vyhlášky své kompetence překročilo, protože plavbu lodí a člunů se spalovacími motory upravuje vodní zákon a vyhláška ministerstva dopravy.
V minulosti plavidla se spalovacími motory s výkonem do deseti kilowattů na přehradu nesměla, avšak ministerstvo dopravy loni zařadilo přehradu mezi vodní plochy s povolenou plavbou. Město zareagovalo vlastní vyhláškou.
Nejprve provoz lodí a člunů se slabými spalovacími motory zakázalo na celé přehradě s poukazem například na ohrožení plavců vlnami. Po kritické reakci vnitra schválilo město pozměněnou vyhlášku, která provoz lodí se slabými spalovacími motory povolila alespoň v části přehrady za Roklí, kde je plavců minimum.
Regulace nedopadala na čluny záchranářů, hasičů a policie. Po vodní hladině Brněnské přehrady se pohybují také lodě dopravního podniku, které mají elektromotory. Plavidla se spalovacími motory výkonnějšími než deset kilowattů nadále na přehradu nemohou.
