Její zřízení připravované ministerstvem životního prostředí a Agenturou pro ochranu přírody a krajiny (AOPK) považují odpůrci plánu za nadbytečné, protože území na Břeclavsku je chráněné už dnes, hlavně díky existenci evropsky významné lokality Soutok–Podluží.
„Obecně nejsme proti ochraně krajiny, ale ta nynější plně dostačuje. CHKO Soutok přinese administrativní přítěž. Státu vzrostou náklady, musí vzniknout nová pracovní místa,“ vysvětluje obyvatel Lanžhota Marek Blažej, který spolu s dalšími místními stojí za peticí proti vyhlášení. Žádají celý proces zastavit, pod dokument se podepsaly téměř čtyři tisíce lidí.
Na soutoku Moravy a Dyje bude CHKO, proces kritizují spolky i majitelé pozemků |
Novinka má ochránit největší komplex lužních lesů, luk a vodních ploch ve střední Evropě. Pro svou jedinečnost se oblasti přezdívá Moravská Amazonie.
„CHKO je nejvhodnější formou, protože jde o jedinou kategorii zvláště chráněných území, jejímž hlavním předmětem ochrany je zachovalá kulturní krajina. Přírodní rezervace či evropsky významné lokality chrání cenné plochy s vysokými přírodními hodnotami, avšak CHKO se soustředí na uchování a péči o krajinu jako celek. Využívá k tomu především šetrných forem lesního a zemědělského hospodaření,“ nastiňuje mluvčí ministerstva Veronika Krejčí.
Stovky námitek, 28 žalob
Svou petici odpůrci záměru předali mimo jiné do Poslanecké sněmovny a Senátu. Tam se jí zabývali členové několika výborů, třeba sněmovního petičního. Jeho členové minulý měsíc, stejně jako jejich kolegové z těch ostatních, doporučili ministerstvu odložit účinnost vyhlášení CHKO o půl roku, místo 1. ledna na začátek července, na což resort přistoupil.
Do té doby má vyřešit problematické záležitosti spojené s procesem, zejména vypořádat podané námitky, čelí také 28 správním žalobám u Městského soudu v Praze. Všechny navrhují vydat předběžné opatření, jímž má soud ministerstvu nařídit zdržet se vyhlášení CHKO do skončení řízení.
Námitek resort obdržel minimálně stovky, naprostá většina však prý měla totožný charakter. „Unikátních bylo pouze devět. A jen pět z dvaceti dotčených obcí podalo námitku. Většině námitek jsme navíc vyhověli,“ tvrdí Krejčí. Řadu námitek odpůrců záměru však na ministerstvu zamítli, stejně jako následné rozklady proti rozhodnutí o odmítnutí podání.
Námitky, rozklad a nakonec i správní žalobu podal například Lanžhot. U něj má 80 procent katastru spadnout do CHKO, přičemž stejně jako v případě dalších obcí se jedná pouze o nezastavěné území. Podle města je postup ministerstva při správním procesu směřujícím k vyhlášení CHKO veden v rozporu se zákony, vše je šito horkou jehlou a záměr je resortem a AOPK prosazován bezohledně silou.
„Město je především vázáno zákonnou povinností dobré správy svého území a na něm zajišťování potřeb občanů. Proto navrhlo změnu zákona o ochraně přírody a krajiny pro zřízení správní rady CHKO se zástupci samosprávy obdobně, jak je tomu u národních parků, aby se mohlo aktivně a efektivně podílet na ochraně území i jeho správy,“ podotýká starosta Lanžhota Ladislav Straka (nez.). Tento požadavek, stejně jako další, však zůstal bez objasnění nevyslyšen.
Firma se obává o vodovod
Ministerstvo zažalovaly také Bulhary, které už dnes mají tři čtvrtiny svého katastru v území jiné CHKO na Pálavě. V budoucnu by se tak nacházely hned na dvou. I proto podepsaly spolu s Lanžhotem, Přítluky, Týncem a Zaječím memorandum o společném postupu. Institucím vytýkají nedostatečnou komunikaci nebo nepřipravenost záměru.
Kromě obcí a soukromníků se k žalobcům přidala firma Vodovody a kanalizace Břeclav. Podle jejího šéfa Milana Vojty dosud nemá záruky, které ochrání zájmy společnosti a klientů.
Boj za unikátní lužní les bioložka slíbila manželovu dědovi, inspiroval ji i papež |
„Dostaneme se do jiného režimu schvalování nových staveb. Například v Kančí oboře by mohl vést přes první zónu CHKO vodovodní přivaděč, ale nemáme jistotu, že bude umožněn,“ popisuje Vojta s tím, že potrubí může v budoucnu pomoct řešit problém s nedostatkem vody v regionu.
Ministerstvo poukazuje, že se konaly téměř tři stovky jednání se zástupci obcí, veřejností, hospodáři nebo spolky. Vznikla také petice podporující vyhlášení CHKO, kterou podepsalo přes patnáct tisíc lidí.
Návrh na vyhlášení projedná dnes vláda. Jasno už je o sídle budoucí správy CHKO, vhodné místo najde v budově bývalé školy v Lanžhotě. AOPK mezitím hledá devět nových zaměstnanců. První návrh na zřízení CHKO odmítli odpůrci včetně obcí v roce 2010, i tehdy namítali, že území má už několik způsobů ochrany.
25. srpna 2023 |
