„Nastala totiž situace, která se opakuje možná jednou za život, a to zrození nového vulkánu v oblasti Meradalir. K této erupci došlo necelý rok od erupce nedalekého vulkánu Fagradalsfjall, který jsem tehdy nemohl navštívit kvůli přísnému lockdownu. Když se nyní naskytla možnost, hned jsem se jí chopil,“ vysvětluje Krmíček, který se vulkanismem zabývá už šestnáct let.
Brněnský geolog vyrážel na výzkum k vulkánu z blízkého kopce, který byl určen pro vědce zkoumající oblast. „Další dva kopce patřily obyčejným lidem, Islanďané tam pohotově vybudovali turistické trasy, ze kterých pozorovaly vulkán zástupy zvědavců,“ popisuje.
Celá oblast byla pod dozorem záchranářů, kteří hlídali, aby lidé nevstupovali na místa, kam nemají, území monitorovali pomocí dronů. Pod dozorem záchranářů byl i sám Krmíček, jenž se na rozdíl od veřejnosti mohl vydat až k samotnému vulkánu a odebrat vzorky tekoucí lávy, která dosahovala teploty až 1 200 stupňů Celsia.
„Odběr byl dobrodružný. Měl jsem na sobě speciální vulkanologický oblek, hlavový štít a dlouhou odběrnou tyč, na jejímž konci byla nádobka, do které se odebírala tekoucí láva. Musel jsem se proto přiblížit k vytékající lávě na dostatečně blízkou vzdálenost,“ objasňuje vědec s tím, že vzorky následně chladil v další nádobce.
Nebezpečné, ale vzrušující
Krmíček spolupracoval s kolegy Thorem Thordarsonem z Islandské univerzity a Valentinem Trollem z univerzity ve švédské Uppsale, kteří studovali erupci blízkého vulkánu Fagradalsfjall už minulý rok.
„Nově vznikající sopka je nebezpečná především kvůli tomu, že jsou kolem ní vysoké koncentrace sopečných plynů, jako je oxid uhličitý a siřičitý. Ty mohou být pro člověka smrtelné. Proto měl profesor Troll detektor sopečných plynů a hlídal, jestli koncentrace nepřekračují únosnou mez. Několikrát jsme se museli od sopky rychle vzdálit,“ říká geolog, který s lávou odebíral také nezpevněný sopečný materiál vyvržený při erupci.
I přes značně nebezpečnou práci Krmíčka výzkum sopek fascinuje. „Mám k tomu respekt, je to však vzrušující. Sopky fungují jako takový cévní systém planety. Samotný odběr je nebezpečný, ale já jsem odebíral lávy, které se pohybují jako masa škváry a stačíte před nimi utéct. Nebezpečné jsou spíše ty sopečné plyny,“ poznamenává.
Geolog se vydal na výzkum i k vedlejšímu vulkánu, kde chtěl otestovat sílu vulkanické krusty z minulého roku. „Udělal jsem to, co se dělat nemá, ale věděl jsem, že se nic hrozného nepřihodí. V jednom okamžiku jsem se propadl do lávové jeskyně a při pádu jsem si pořezal ruku a nohu o vulkanické bazaltové sklo, které hodně řeže, když se rozbije. Nečekal jsem ale, že sklo bude tak ostré. Rizika jsem si byl vědom, ale nedalo mi to,“ směje se.
Podceňovaná vulkanická hrozba
Podobných zážitků má Krmíček spoustu, zkoumá totiž sopky a sopečné horniny po celém světě. Před měsícem odebíral vzorky sopečných hornin například na Havaji. Vulkanickou činnost zkoumal i na Faerských ostrovech, na souostroví Špicberky, v Grónsku anebo třeba v Antarktidě. „Ta mě velmi zaujala. Při zkoumání jsem se zase propadl v ledovci do opravdu ledové říčky. Nešlo však o nic vážného, jen jsem šel opět pátrat na místa, kudy jsem chodit neměl,“ usmívá se nadšený vědec.
Lukáš KrmíčekVystudoval geologii na Masarykově univerzitě. Působí na Ústavu geotechniky VUT a od roku 2014 také na Geologickém ústavu Akademie věd ČR. Ve své vědecké činnosti se zaměřuje na komplexní výzkum vyvřelých hornin. Je editorem pro vulkanologii zahraničního časopisu Geologica Carpathica a editorem knihy o plášťových magmatitech vydané Geologickou společností v Londýně. Letos mu vyšla kniha s názvem Vulkanismus – vnitřní energie Země. |
Ještě horké vzorky lávy a odebraný materiál z Islandu přivezl Krmíček do Brna, kde jej bude studovat spolu s kolegy z chemické fakulty Vysokého učení technického.
„Zajímá mě především minerál olivín, což je hlavní plášťový minerál láv. Budeme zkoumat i celohorninové složení toho, co se nachází pod sopkou. Lépe tak pochopíme, proč k vulkanické činnosti došlo a co můžeme očekávat do budoucna. Na poloostrově, kde nový vulkán vznikl, žije sedmdesát procent populace Islandu a hlavní město je vzdálené pouze čtyřicet kilometrů. Predikce do budoucna je proto velmi důležitá,“ vysvětluje Krmíček s tím, že se zdá, že po 800 letech vulkanického klidu na poloostrově je lidstvo pravděpodobně na začátku nového aktivního cyklu vulkanické činnosti.
Na výbuch větší sopky je přitom lidstvo podle něj žalostně nepřipraveno, a proto je podstatné se studiu vulkanismu věnovat.
„Investujeme velké finanční částky na ochranu země před srážkou s meteoritem, ale pravděpodobnost, že na planetu v blízké budoucnosti dopadne obří meteorit, je zanedbatelná s tím, že dojde k nějaké obrovské erupci. Na vulkanismus jako na globální hrozbu nejsme připraveni. Náš svět je globálně propojený, takže i menší výbuch sopky zapříčiní velké finanční ztráty a ovlivní vzdálenou infrastrukturu,“ upozorňuje geolog.