„Žít Brno se během posledních čtyř let profilovalo jiným směrem,“ zdůvodnil Tomáš Koláčný rozchod s hnutím okolo aktivisty Matěje Hollana.
Jak to myslíte?
My jsme se zaměřovali víc na otevřenost, digitalizaci a zapojování veřejnosti, oni spíš na pomoc lidem bez domova.
Ale na začátku spojenectví fungovalo. V čem ano a v čem ne? Byli jsme až na Zelené ve vedení města noví, více otevření jeho rozvoji a liberálnímu způsobu řízení. Negativa se týkají třeba Matěje Hollana. Myslím tím jeho některé mediální kauzy a skandály. A šťastné nebylo ani to, že si vzal pod svá křídla resort dopravy. Shodli jsme se na podobě rezidentního parkování, ale například už ne na změnách v oblasti přednádraží.
Rozhodli jste se pro samostatnou kandidátku. Hlásili se i lidé z Žít Brno Martin Freund, Hana Kašpaříková a Matěj Hollan. Uspěl ale jen Martin Freud. Proč je členové nechtěli?
Myslím si, že v případě Hany Kašpaříkové to bylo tím, že chyběla na osobním představování kandidátů, protože byla nemocná. V případě Matěje Hollana členská základna vyhodnotila, že dnes nepředstavuje takový přínos, aby se postavil na čelní místo. A oni oba na jiná než čelní místa nechtěli.
Martin Freund nakonec sám z vaší kandidátky odešel. Údajně proto, že by u Pirátů neměl takovou šanci prosadit svoje programy sociálního začleňování, které rozjel. Jak vám to vysvětlil?
Popravdě řečeno nevysvětlil. Dozvěděli jsme se to hodinu předtím, než oficiálně oznámil kandidaturu za konkurenční politický subjekt. Není pravda, že bychom neakcentovali sociální linku, ale je fakt, že od jara jsem po něm chtěl vyhodnocení přínosu programů Rapid Re-Housing a Housing First a dodneška je nemám.
A budete v nich pokračovat? Brno je začalo a je v nich hodnocené dobře.
Ne bez znalosti přínosů. Původně byly financované z Evropské unie, ale pokud do toho má město vkládat své peníze, musí znát celkové náklady a přínosy.
Když se řekne Piráti, vidím v Brně hlavně participativní rozpočet, jehož další ročník je právě v běhu. Máte ještě něco jiného čistě svého?
Zavedení participativního rozpočtu bylo největším úspěchem. Brno bylo prvním statutárním městem, které ho zavedlo ve všech městských částech. Prosadili jsme ale i další věci, například rozklikávací rozpočet na jednotlivé městské části, jmenovité hlasování členů výborů a komisí, archiv audiovizuálních přenosů z jednání zastupitelstva a elektronický archiv projednaných materiálů. Podíleli jsme se na vzniku městského datového portálu, kde si lidé najdou nejrůznější informace o městě.
S tím ale přišel náměstek Jaroslav Kacer z TOP 09.
Ale připravili jsme to my, v době, kdy Kacer ještě v radě nebyl. On projekt dokončil.
A kde máte resty?
Neprosadili jsme otevřená řízení pro zakázky malého rozsahu u služeb do dvou milionů a u stavebních prací do šesti milionů a neuspěli jsme ani v návrhu na lidštější systém rezidentního parkování. Teď člověk může parkovat v okruhu 1,5 kilometru od svého bydliště a pak už musí platit jako návštěvník. Chceme prosadit systém dvou zón – historickou s omezením a ostatní, kde by mohli parkovat svobodně všichni Brňáci.
Slibujete voličům i snížení poplatků za rezidentní povolenky. Dnes se platí 600 korun za první auto. Vy to chcete snížit na 50 korun. To je hodně líbivé.
Když není město schopné garantovat, že člověk zaparkuje, je cena 300 až 900 korun za první auto a 30 tisíc za auta další neobhajitelná. Měla by být na úrovni správního poplatku – 50 až 100 korun.
Nové brněnské nádraží v centru jste neobhájili a severní kolejový diametr za zhruba 20 miliard, který jste chtěli stavět současně s tím u řeky, vláda odmítla. Vy navrhujete nadzemní dráhu. Kolik by stála?
Nákladově je to o stovkách milionů. Přesnou analýzu zatím nemáme, ale jde o srovnání terénu a položení kolejí. Určitě to bude levnější než budování tunelů pod městem. Chceme zahájit jednání se Správou železniční dopravní cesty o tom, aby infrastrukturu svěřila do správy města.
A kudy by trať měla vést?
Od současného nádraží směrem na jih na železničních viaduktech, které už při otevření nového nádraží nebudou potřeba. Rozchod kolejí na železnici je stejný jako u tramvají, takže by to technicky šlo.
Ve volebních slibech máte jako všichni nový územní plán a také stavbu bytů. I bez územního plánu jich slibujete tisíc. Kde třeba?
Na Kamechách, pokud to neodmítnou lidé v referendu. Další lokalita je na Opuštěné, kde mají velkou část pozemků Brněnské komunikace. „Západní brána“ kolem Jihlavské. Měly by se stavět hlavně malometrážní levné byty, které nijak neohrozí developerské plány, protože ty se orientují většinou na jinou klientelu.
Rozhovory s lídryRozhovorem s Tomášem Koláčným (Česká pirátská strana) pokračuje série představení hlavních stran a hnutí, které ve volbách usilují o křesla v brněnském zastupitelstvu. Pořadí rozhovorů se odvíjí od výsledku loňských sněmovních voleb v Brně.
|
Kde by na ně mělo město vzít? Lidovci například prosazují družstevní výstavbu.
Mohlo by si třeba půjčit, ale v současnosti je město v takové ekonomické kondici, že by si mohlo dovolit stavět i za své. V současnosti například vynakládá 11,5 procenta na kulturu a mělo by vynakládat podle strategie jen 9 procent.
Takže vy byste ty peníze ubrali kultuře?
Zafixovali bychom těch 9 procent a hledali další zdroje financování, například ze státu, který v Praze přispívá na Národní divadlo, takže by měl přispívat i na Národní v Brně.
Z investic slibujete to, co i jiné strany – nový pavilon pro Úrazovou nemocnici, halu pro Kometu a také úřad u Benešovy ulice za 1,5 miliardy. S kým si myslíte, že máte z hlediska programu nejvíc společného?
S liberálními a demokratickými stranami nějaký průnik najít dokážeme. Je otázka, jak široký. Nechci stavět koalici ještě před volbami, ale máme dvě věci, které současné vedení nechtělo akceptovat – a to jsou otevřená výběrová řízení na zakázky malého rozsahu a zlidštění rezidentního parkování. Ty považujeme za nepřekročitelné. A problém máme s extremistickými stranami, za které považujeme Slušné lidi, SPD a do jisté míry i komunisty.
V roce 2014 jste šli do voleb se Žít Brno. Teď máte vlastní kandidátku nejen na magistrát, ale i na radnice Brna-střed, Králova Pole a Žabovřesk. Nedávno zveřejněný průzkum České televize vám přisoudil volební potenciál 23 procent. Jak moc si věříte?
Rádi bychom se dostali na dvacet procent. Čím víc, tím silnější pozici budeme mít při vyjednávání.
