Brněnští hasiči zasahují v ulici Bystrcká. (8. dubna 2021)

Brněnští hasiči zasahují v ulici Bystrcká. (8. dubna 2021) | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Na praskající brněnské vodovody dohlédne i japonský satelit

  • 8
Ročně se v Brně řeší 1 800 havárií ve vodovodní síti. Město proto mění plán investic a zavádí novinky, například družici odhalující úniky vody.

Desetitisíce Brňanů ráno otočí kohoutkem a neteče voda, stejně tak ani ve dvou městských nemocnicích. A krizové zásobování cisternami zdaleka nemůže stačit. Přesně tahle noční můra pracovníků vodáren se v druhé polovině dubna proměnila ve skutečnost

V ulici Koliště v centru města praskl v kolektoru v hloubce 35 metrů jeden z páteřních vodovodů. Zhruba třetina obyvatel Brna se kvůli tomu na půl dne ocitla bez vody, cisterny zvládly obsloužit pouze nemocnice. V reakci na havárii se vedení města rozhodlo pozměnit plán investic do vodovodní sítě.

Nešlo totiž o jedinou letošní velkou havárii v Brně. O Velikonocích zaplavila voda z vírského přivaděče silnici vedoucí z Bystrce a o šest dní později se situace na stejném místě opakovala

MF DNES už před dvěma lety na podzim popisovala při poruše v Židenicích, která zásadně zkomplikovala dopravu v tamní rušné ulici, že stav brněnské vodovodní sítě rozhodně není v dobrém stavu. Každoročně vodárny ve městě řeší asi 1 800 havárií.

A situace se od té doby nijak zásadně nezlepšila. Spíše naopak. „Kdybychom měli opravit všechno, co je dnes ve špatném stavu, museli bychom celé Brno na rok zavřít,“ prohlásil radní pro investice David Grund (ODS). Především by ale na rozsáhlé množství oprav nebyl dostatek peněz v rozpočtu. Přitom na kompletní rekonstrukce nejen vodovodů, ale i kanalizací už teď ročně míří zhruba miliarda korun.

Investiční plán, podle něhož se určuje, která infrastruktura dostane přednost, se odvíjí podle technického stavu potrubí, ale například také četnosti výjezdů vodohospodářů k poruchám. „Nicméně v reakci na události na Kolišti v současnosti tvoříme novou kategorizaci plánovaných oprav. Kromě technického stavu zohlední i velikost oblasti, kterou daný vodovod zásobuje,“ přiblížil stěžejní novinku Grund. 

Hlavní řady tedy získají prioritu před jinými, které jsou třeba i v horším technickém stavu, ale jejich případná porucha nezasáhne tolik odběratelů vody. Nové řazení rekonstrukcí se promítne i do plánu investic na další roky. Radní se jím hodlají zabývat v příštích týdnech.

Obřích poruch ubývá, poukazují vodárny

Brněnské vodárny každopádně tvrdí, že se jim daří množství poruch na hlavních řadech snižovat. Zatímco v roce 2017 jich zaznamenaly více než 500, loni to bylo o 200 méně. Navíc zdůrazňují, že ztráty vody kvůli únikům se pohybují „jen“ kolem devíti procent, zatímco průměr v České republice ukazuje na téměř dvojnásobné číslo.

„Ztráty vody v Brně patří k nejnižším nejen v rámci celé České republiky, ale i Evropy,“ poznamenala mluvčí Brněnských vodáren a kanalizací Renata Hermanová.

Síť rozvádějící pitnou vodu do brněnských domácností však i přes nemalé investice stárne. V průměru se dnes blíží ke čtyřiceti rokům. „Věk potrubí“ sice nemusí být hlavní příčinou poruchy, protože například březovský vodovod přivádějící vodu do Brna funguje už z dob Rakouska-Uherska. 

Jenže v kombinaci se zvyšující se dopravou a špatným materiálem užívaným zejména v 70. a 80. letech minulého století není havárií málo. „V případě Koliště i Kníničské ulice mají poruchy společného jmenovatele – jednalo se o první havárie zmíněných vodovodů,“ podotkla Hermanová.

Nasnímaná je třetina města

Na těchto řadech tak vodohospodáři problém nejspíš nečekali stejně jako jinde, kde situaci pravidelně sledují. V tom jim ale teď může pomoct novinka, kterou v posledních týdnech zkouší. Mají totiž k dispozici satelitní snímky zhruba 440 kilometrů vodovodní sítě v Brně. Japonská družice dokáže pomocí speciální technologie odhalit možné úniky vody. 

„Je to cesta, jak najít poruchy dříve, než se z nich stane obrovský problém, jako se to stalo třeba při zaplavení Kníničské ulice,“ uvedl Jan Zámečník (KDU-ČSL), místopředseda představenstva Brněnských vodáren a kanalizací a taktéž krajský náměstek hejtmana pro regionální rozvoj.

Systém zatím vyhodnotil 45 podezřelých míst. Polovinu z nich už pracovníci vodáren prověřili v terénu a zjistili, že u osmi z nich se satelit nemýlil. 

„Ve většině případů se jednalo o havárie se slabými, ale nepřetržitými úniky, které jsou běžně používanou technikou velmi obtížně zjistitelné,“ vysvětlila Hermanová. Šlo například o poruchu hlavního řadu v ulici Polní, voda tekla také z potrubí na Moravanské či z přípojky na Kšírově nebo ulici Svatopluka Čecha.

Experti přitom zatím jen jednorázově nasnímali asi třetinu Brna, celková vodovodní síť totiž dosahuje více než 1 400 kilometrů. Zda vodárny tuto technologii využijí také v budoucnu, ale není definitivně jasné. Na podzim teprve chtějí vyhodnotit, zda pilotní projekt přinesl očekávané výsledky, a jestli se půlmilionová investice vyplatila.

Podle počtu nalezených poruch se nicméně už nyní zdá, že ano. Zámečník totiž naznačil, že cena odpovídá zhruba šesti únikům. Už dnes jich je osm a dalších více než dvacítku vodohospodáři teprve prověří.