Setkání s vlky totiž zůstává i nadále vzácností vzhledem k jejich plachosti a strachu z lidí.
V zájmu ochránců přírody je, aby vlci tento přirozený ostych vůči člověku neztratili. V případě, že na ně lidé v přírodě narazí, apeluje koordinátorka programu péče o vlka obecného Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny, aby jej nekrmili a nesnažili se s ním navázat žádnou interakci.
„To je chyba u jakékoliv divoké zvěře. Vlk by si začal na člověka zvykat, jeho přítomnost i pach si spojil s odměnou a ztratil by plachost. Mohl by pak začít vyhledávat lidskou blízkost nebo obydlí záměrně,“ vysvětluje Jelínková.
VIDEO: Poblíž Vyškova se objevili vlci, smečka se za tmy potulovala vesnicí![]() |
Zároveň doporučuje zachovat klid, pomalu se vzdalovat, vyvarovat se prudkých pohybů a nechat šelmě únikový prostor. V případě, že by se zvíře začalo aktivně přibližovat, pomůže zastrašení hlasitým křikem a hlukem.
Zemědělci si mají dát větší pozor
Zemědělci, kteří chovají domácí a hospodářská zvířata, by ovšem měli zpozornět o něco víc. „Vlk je oportunista. V případě, že narazí na špatně zabezpečenou ohradu například s ovcemi, bude to pro něj jednodušší zdroj potravy, než aby naháněl srnku v lese,“ upozorňuje Jelínková. Protože tato šelma útočí zpravidla v noci a k ránu, je dle ní nejlepší na noc zvířata někam zavřít. Vhodné jsou také elektrické ohradníky nebo pořízení pasteveckého psa.
Na Znojemsku nicméně podle vedoucího odboru ochrany přírody a krajiny národního parku Podyjí Zdeňka Mačáta není důvod k panice.
„Pravděpodobnost napadení hospodářských zvířat je zatím velmi nízká. Ta tvoří asi jen dvě procenta toho, co vlk sežere, a divoké zvěře je tu dostatek. Riziko, především opakovaných útoků, se zvyšuje, pokud tvoří smečku, ale tady se jedná spíše o probíhající jedince,“ konstatuje.
Podle Jelínkové je však pravděpodobné, že si vlci nyní území jižní Moravy obhlížejí, a nelze vyloučit, že se tu v budoucnu usadí. „Místní by proto měli začít zvažovat zlepšení bezpečnosti pro hospodářská zvířata,“ doporučuje.
Vlci žijí i na jižní Moravě, potvrdili ochranáři. Chovatelům šelmy zatím neškodí![]() |
V případě, že vlk způsobí škodu, má dotčený možnost získat odškodnění. Je ovšem nutné událost co nejdřív nahlásit místně příslušnému orgánu. Mezi možnosti patří obce s rozšířenou působností a správa národního parku nebo chráněné krajinné oblasti.
Pomoc s přemnoženými srnkami a divočáky
Přestože pro chovatele představují vlci mírné riziko, pro přírodu jsou naopak velmi užiteční. Lovením divoce žijících kopytníků, například jelenů, srnců a divokých prasat, pomáhají udržovat rovnováhu. Tato zvířata totiž poškozují lesní porost a zemědělské plodiny.
„Přirozeným výběrem odstraňují především slabé, nemocné či staré jedince, čímž zlepšují celkový zdravotní stav populace kořisti,“ zmiňuje Mačát, který proto výskyt vlka v Podyjí vnímá jako pozitivní zprávu.
Člověk na vlky přenesl své hříchy a odsoudil je, říká jejich letitý obdivovatel![]() |
Problém tu mají zejména s přemnožením srnek a divokých prasat. „Jsme jediný široký les v okolí, proto se sem stahují zvířata. Není tu dostatek přirozených predátorů, takže je musíme lovit my. A s tím by teď vlk mohl pomoci,“ zdůvodňuje Macát. Vyvěsit varování, že by se šelma mohla v parku nacházet, jeho správa neplánuj. Podle Mačáta není třeba na vlka zbytečně upozorňovat.
Na území Česka se vlk nevyskytoval už od přelomu 19. a 20. století, kdy byl úplně vyhuben, a to nejenom záměrně, ale i kvůli odlesňování krajiny a rozšiřování lidských sídel. Zpět se dostává až díky přirozené migraci z okolních států jako Slovensko, Polsko nebo Německo a zoologové předpokládají, že se bude v Česku šířit i nadále.
11. dubna 2025 |