Skoro rok a půl se na kolejích mezi Hustopečemi a Šakvicemi na Břeclavsku pohybovaly stavební stroje, které pracovaly na modernizaci sedmikilometrového železničního úseku.
Už v půlce prosince je konečně zase vystřídají vlaky. Zdánlivě krátká trať je pro obyvatele Hustopečska zcela zásadní. Díky ní se do Brna dostanou přímou trasou, rychle a modernějšími soupravami. Jenže zaznívá i kritika – nebude to hned po uvedení do provozu.
První vlak vyjede po modernizované trati 13. prosince. Správa železnic tak finišuje s posledními úpravami. „V uplynulých měsících se hlavní stavební práce přesunuly z Hustopečí do Šakvic, kde mimo jiné vzniká nový podchod. Dál se pracuje i na nástupištích, zabezpečovacím zařízení a železničním svršku, kde se práce soustředí v liché kolejové skupině. V té sudé se již řeší zkušební provoz,“ uvedla mluvčí Správy železnic Nela Friebová.
Poslední dodělávky se ještě musí stihnout v Hustopečích, kde vyrostla dvě bezbariérově přístupná nástupiště a přístřešky pro cestující. Na nádraží se instaluje informační a orientační systém. Úpravami prochází také výpravní budova, kterou plní moderní technologie.
Zatímco dosud na této regionální dráze mohly vlaky jezdit rychlostí maximálně 60 kilometrů v hodině, díky úpravám zvládnou v mezistaničním úseku zrychlit až na devadesátku. Lidé z Hustopečí se tak těšili, že se do Brna dostanou za něco málo přes půl hodiny, jak jim Správa železnic slibovala. A že je tam dovezou moderní elektrické vlaky místo dosavadních motorových.
Místo půlhodiny pojedou hodinu
Jenže na to si musí ještě počkat. „Technické parametry trati sice umožní zkrácení jízdní doby z Hustopečí do Brna na zhruba 35 minut, skutečný čas ale bude záležet na jízdních vlastnostech vozidel a počtu zastavení daného spoje,“ podotkla Friebová.
Nyní totiž vlaky zastaví takřka v každé stanici, a cesta do Brna tak potrvá až 50 minut. Navíc trasu stále budou brázdit klasické motoráčky, protože Jihomoravský kraj počítá s nasazením moderních výkonných vozových jednotek až v letech 2023 a 2024.
Navzdory tomu hustopečská starostka Hana Potměšilová (SN) považuje novinku za výrazný přínos pro lidi. Přímý spoj do Brna tu totiž chybí řadu let. „Opravdu věřím, že většina obyvatel to přijme jako výbornou věc, stejně tak lidé z okolí. Já jsem cestující, který už dnes, pokud může, do Brna vlakem jede,“ uvedla s tím, že při cestě autem ve změti kolon, uzavírek či jednosměrek stejně příliš mnoho času neušetří.
Nehledě na to, kolik peněz pak musí zaplatit za parkování, pokud směřuje do centra. „Při cestě vlakem dám jen 49 korun za šestizónovou jízdenku, kterou využiju na vlak i navazující tramvaj,“ vypočítala starostka.
Podle starostky se vše musí otestovat
Výtky lidí, kteří kritizují, že hned od počátku nebudou na trati jezdit moderní vlaky a nedodrží se avizovaný půlhodinový čas na cestu do Brna, bere s rezervou.
„Myslím, že ze strany cestujících nebylo úplně pochopeno, že je potřeba spoj také nějak otestovat. Zjistit, jak bude vytížený, na jakých zastávkách a kdy lidé nastoupí. A podle toho pak jeho provoz upravit. Je možné, že se to třeba za rok úplně změní,“ naznačila, že do budoucna by se dojezdový čas do Brna mohl zkrátit, pokud se vynechají některé zastávky.
Zatím přímé vlaky vyjedou každou půlhodinu z nádraží, které nebude na rozdíl od těch ve zbytku republiky modré. „Na přání města je dominantní barvou stanice oranžová, která odkazuje na městskou vlajku,“ vysvětlila Friebová.
V Hustopečích o tom paradoxně nikdo neví. „Městskými barvami jsou červená a zlatá. Vůbec nevím, jaký šotek tady zapracoval. Ale proč ne, alespoň naše nádraží bude něčím zajímavé,“ směje se starostka.
Proti trati v minulosti bojovali formani
Trať se dočká modernizace po 126 letech od chvíle, kdy do Hustopečí přijela první lokálka. „Vyvrcholila tím dlouhodobá snaha části Hustopečanů být propojeni železnicí,“ uvedla již dříve vedoucí Městského muzea Soňa Nezhodová. Do Hustopečí byly koleje zavedeny mnohem později než v jiných městech.
„Když se totiž v roce 1839 stavěla Severní dráha císaře Františka, město se na ni nepřipojilo. Rozhodnutí hustopečských zastupitelů bylo ovlivněné tlakem formanů, kteří v projektu viděli ohrožení své profese,“ poznamenala.
Železnici tak do Hustopečí prosadili až o půl století později židovští podnikatelé, kteří ji potřebovali v souvislosti se svými obchodními aktivitami.
