I po dvou dekádách si cestující o takovém „bzukotu“ v pravidelném provozu mohou nechat jen zdát. Vlaky mohou na českých tratích jet maximálně 160 kilometrů v hodině, přestože před časem železničáři hovořili o tom, že právě koridor z Brna do Břeclavi chtějí upravit tak, aby na něm bylo možné svištět dvoustovkou.
„Bude to taková menší soutěž, jestli se podaří dříve zvýšit rychlost tady, nebo v Ejpovickém tunelu na trase z Prahy do Plzně,“ pronesl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda při ukázkové jízdě v lednu 2020, kdy vlak překonal magickou hranici začínající dvojkou.
Plánem bylo, že už v roce 2025 bude v tomto úseku dvoustovka běžná. Jenže zůstalo jen u slov a zrychlení stávajícího koridoru se odložilo, nyní se počítá s jeho úpravou v letech 2027 až 2030. „K časovému posunu došlo z důvodu koordinace s připravovanou stavbou nové vysokorychlostní trati, která byla velmi akcelerována,“ vysvětluje mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
Zmíněná nová trať povede z Brna k Rakvicím na Břeclavsku, kde se koleje napojí na současný koridor. Ten se následně upraví tak, aby dvousetkilometrovou rychlost umožňoval. „V roce 2020 se ukázalo, že vlaky takto rychle jet umí. Je smutné, že se to zatím nedotáhlo dál,“ říká krajský opoziční zastupitel Jan Nečas z ANO. Právě to bylo tehdy u moci. „Ve výsledku by však případná vyšší rychlost byla možná na tak krátkém úseku, že by to bylo vlastně k ničemu,“ uznává.
Hlavní je doba jízdy
S tím souhlasí i sami železničáři, kteří před čtyřmi lety upozorňovali, že rychlostního maxima by vlaky dosáhly jen na pár kilometrech u Podivína. Pak by musely začít zpomalovat, aby do Břeclavi dobrzdily, takže by se dojezdový čas mezi ní a Brnem nijak výrazně nezkrátil. „Vlakové spojení mezi oběma městy je rychlé, cesta netrvá ani 30 minut,“ připomíná břeclavský starosta Svatopluk Pěček (ANO) s tím, že ani od obyvatel nemá stížnosti, že by jízda vlakem trvala příliš dlouho.
Nečas, který pracuje jako dispečer Českých drah, se shoduje s brněnským radním pro dopravu Petrem Kratochvílem (ODS), že je primárně potřeba zaměřit pozornost na výstavbu nových rychlotratí.
Moderní tratě za desítky miliard postaví soukromníci, stát je bude splácet |
„Rychlost samu o sobě nepovažuji za zásadní. Hlavní je, za jak dlouho se cestující dostanou například z Brna do Prahy. Cílem by mělo být, aby vlak tuto trasu urazil do hodiny. Jestli někde přes Vysočinu pojede souprava 300 kilometrů v hodině a jinde kvůli reliéfu třeba jen devadesátkou, je jedno. Stěžejní je pro cestujícího doba dojezdu,“ oznamuje Kratochvíl.
Nyní vlak 250 kilometrů dlouhou trasu mezi největšími českými městy urazí za dvě a půl hodiny, v průměru tak jede stovkou.
Nečas navíc zmiňuje, že rychlotratě, jejichž první úsek se má začít příští rok stavět na trase z Brna do Přerova, umožní uvolnit stávající koridory od expresů a dalších dálkových spojů. Díky tomu vznikne kapacita pro nákladní vlaky, pro něž už na stávající železnici není místo. „Bez toho kamiony ze silnic nedostaneme,“ podotýká.
Úpravy, které nemá kdo využít
Zmíněná dvoustovka by se však přece jen měla příští rok stát na české železnici realitou, a to mezi Voticemi a Veselím nad Lužnicí na trase ze středních do jižních Čech. „Připravujeme v tomto úseku podmínky pro pravidelné jízdy jednotky Pendolino rychlostí do 200 kilometrů v hodině od září příštího roku,“ informuje Friebová.
Rychlovlaky jsou na jihu Moravy pod palbou kritiky, vadí trasa poblíž domů |
Nad reálným provozem ovšem visí otazník. Takovou rychlost díky možnosti naklápění soupravy může v daném úseku vyvinout z vlaků provozovaných v Česku pouze zmíněné Pendolino, které však v jižních Čechách vůbec nejezdí. „Ministerstvo dopravy v současnosti provoz pendolin na těchto linkách neobjednalo,“ sděluje mluvčí Českých drah Filip Medelský.
Vedle koridoru mezi Brnem a Břeclaví a Ejpovického tunelu se má po roce 2030 jezdit dvoustovkou také na trati mezi Chocní a Pardubicemi. Alespoň tudy pendolina skutečně pravidelně jezdí.
11. října 2023 |
