Čtvrtek 2. dubna 2020, svátek má Erika
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 2. dubna 2020 Erika

Všichni jsme vyděšení kluci, co se strašlivě bojí, říká režisér Morávek

  10:20aktualizováno  10:20
Když o práci divadelního režiséra píšete pravidelně jako o propadáku, nelze se divit, že z toho onen člověk není nadšen. Vladimír Morávek z brněnského Divadla Husa na provázku sklízí nepěkná hodnocení už řádku let - za posledního Krále Ubu Alfreda Jarryho ve své úpravě a režii a s hvězdným Miroslavem Donutilem v titulní roli dostal od MF DNES pouhých 15 %.

Režisér Vladimír Morávek | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Jak je to možné? Morávek je neoddiskutovatelně vynikající šéf divadla, kromě toho ctí „otce zakladatele“, vytváří sympatické mravní - zejména prohavlovské - prostředí. „Á, konečně pochvala?“ říká principál „Husy“, který v jejím čele stojí od roku 2005.

K setkání autorky rozhovoru a recenzí s Vladimírem Morávkem došlo právě po strhání inscenace Ubu králem: Svoboda! Původně mělo jít jen o setkání, na němž si obě strany vyříkají svoje názory. Výsledkem je niterná zpověď režiséra.

Myslíte, že by mé kritické recenze mohly vycházet z nevůle k vaší osobě?
Vychází to z vašeho jiného vidění světa. Já mám výhodu, že když přijdu na představení studentů JAMU, tak tam třebas – někdy – zahlédnu, co jiní ne. Třeba talent, který teprve zmohutní. Jako když mi před lety napsal loni bohužel zesnulý herec Vítek Musil: „Pane režisére, jsem student čtvrtého ročníku JAMU, mám talent, přijďte se na mě podívat.“ Načež já na to představení přišel, po představení ho vyhledal a řekl mu: „Vítku, jste talent jako dům, nabízím vám angažmá, okamžitě.“ A on na to: „Prima. Beru. Ale nejsem Vítek, jsem Budař.“ A tak jsem díky dopisu od Vítka našel Jana.

Vraťme se ještě na začátek. Divadlo skvěle vedete, ale pak jsou tu ty vaše režie... Herci, pokud můžou, od vás prchají, protože je to s vámi nejspíš těžké. A scházíme se po vašem představení Ubu králem, u něhož by sice měl i Jarryho surrealismus či avantgarda snést hodně, ale na jevišti to přece jen chce aspoň nějakou relevanci. Zatímco vy své představení před sebou hrnete takovou silou, jako byste Jarryho textu vůbec nevěřil.
Já ten text miluju. Záleží mi na něm a snažím se ho dotýkat co možná nejněžněji. To bylo tak, že po představení Amadeus se představitel Salieriho, Mirek Donutil, vyslovil: „Možná bych se na Provázek vrátil ještě i napodruhé.“ A tehdy jsme mluvili o tom, že náš nynější cyklus Smějící se bestie by měl mít – a někdy ještě mít bude – pokračování v cyklu Ježíš se nikdy nesmál. S logem velice rozchechtaného Ježíše na kříži. Což pak bude řada světových komedií: Goldoni, Moliére, Shakespeare, Brecht, Mrožek... A tak jsme s Mirkem začali mluvit o Moliérovu Lakomci, tím strávili asi tak rok, načež jsem na stůl položil Jarryho text Král Ubu. Mirek si jej přečetl a trochu se nadchnul a trochu vyděsil, jestli to ještě může dnes rezonovat. A já jsem řekl, že taková férie z Jarryho textů na téma „Idiot se ujímá moci“ může rezonovat až nečekaně dobře. Že jsem si tím jistý. Neboť v příbězích Krále Ubu ani tak nejde o to, že ten jistý člověk je idiot a napáchá hrozné věci, ale o modelovou situaci, kterak se osoba s mindrákem rozhoduje potvrdit sama sebe skrze vykonávání funkce. O sebestřednost kontra obecný zájem. Pak jsme se nad tím další asi rok scházeli a Mirek se tím scházením rozjařil, šla z něho zčistajasna veliká síla, byl inspirací a přeplňovaným plovoucím motorem – turbodieselem.

No jo, to ale pořád mluvíte o Jarryho původních textech. Jenže vy jste to svoje představení velice upravil a zkompiloval tak, že jde daleko spíš o vaši hru než Jarryho.
Sestavili jsme ji s dramaturgyní Lucií Němečkovou a právě s tím Mirkem z pěti jarryovských textů. A je pravda, že scénář je plný střihů, asociací, aluzí, odvolávek. Všechno jsou to nicméně Jarryho slova, která jsme dali dohromady právě jen pro tuto inscenaci. To tak Provázek vždycky dělal: že nechtěl jen interpretovat slova, co mu zadali. My chceme především podepisovat každou situaci. Přijmout osobnostní ručení za vyslovování té které věty, té které myšlenky, té které odvolávky. Otázkou samozřejmě je, jestli lze nárokovat takovou svobodu. V čemž mě ale posílil Václav Havel, když nám přesně to stejné dovolil se svými texty, přičemž je známé, že to jinak nedovoloval. Jenže on věřil, že jeho texty milujeme, tak jsme se k nim mohli chovat s naprostou svobodou.

Aha, a že milujete, to je omluva?
Milujete, je pravda. Kdybyste věděla, jak se snažím dělat věci jednoduše, ale pak se bojím banality, tak se opřu tu o Jarryho scénickou poznámku, tu o jeho ranou poezii, tu o Grossmanovo popřemýšlení nad Jarrym... Ale to všechno jen kvůli snaze dostat se co nejtěsněji k podstatě toho kterého slova, té které situace. K duši člověka, kterého ctím a který mi je velkou a vzrušující inspirací.

Nikdo vám nemůže vyčíst, že své snažení nemyslíte poctivě. Jenže každé představení má ještě svoje obecné zákonitosti, svého běžného diváka...
A těm ta naše představení pak mění osudy. Při příležitosti oslav provázkovského padesátiletí jsme plánovali 222. reprízu Balady pro banditu, kterou jsem i já režíroval. A vy jste o ní v popremiérové recenzi napsala, jak je hrozná. Když to tenkrát vyšlo, šel jsem na půlhodinu sedět na střechu, bylo mi na chcípnutí. To je, jako když jsem si šel pro svého prvního Českého lva za film Nuda v Brně. Tehdy jsem skoro ani nedokázal chodit, hned po předání jsem se skácel z jeviště a Lucerna na chvíli ani nedutala a já plachtil prostorem, v rukou pořád tu cenu a bál se o jediné – abych ji úplně nerozbil – a zřetelně jsem cítil, jak si tam o mně ti mnozí zasloužilí pracovníci na poli filmového průmyslu myslí, jaký že jsem idiot. Děje se mi to tak už třicet let, tak už jsem si na to nějak zvykl. A nemám právo nikoho za to soudit, což ale neznamená, že začnu odvolávat svou identitu. Jako když mě jeden z novinářů při brněnské premiéře toho filmu obvinil, že jsem tento vysměvačný a rouhačský pamflet o městě, které mě zrodilo, stvořil jen kvůli svému mindráku. A že mě odtamtud hnali svinským krokem po premiéře Maryši. Té Maryši, co pak za ni Ivana Hloužková dostala Cenu Alfreda Radoka, mimochodem.

Pak se nicméně ta Nuda v Brně promítala v Praze ...
... a skončila ta projekce tak, že jsem pak byl šťastný ještě čtrnáct dní, s Janem Budařem jsme vylezli na Vítkov a tam jedli dvě hodiny kaviár a pili šampus, vypili ho jedenáct litrů a mně se zdálo, že se nebojím už vůbec ničeho. Obojí je samozřejmě legitimní – i ten strach, i ta panika, co nedovolí jednomu jít rovně. Ale já si tenkrát s obrovskou intenzitou uvědomil, jak snadné by bylo zastřelit se po brněnské premiéře, kde jsem se o sobě dozvěděl, že jsem trouba, který nerozumí filmu, a co miluju, že jsem schopen maximálně zostudit – a nedožít se pak té premiéry pražské. Byť jsem se i na té brněnské tiskovce, co mě na ní měli za blba, snažil lidem vysvětlit, že když chci promluvit o lásce, tak se nesmím stydět prozradit na sebe a svá selhání nejvíc, co zmůžu. Všechna ta alibi, nedorozumění, malé lži, dezinterpretace slov, která se jeden bojí vyslovit... Protože celá Nuda v Brně je o tom, že někdo říká: Prosím, miluj mě. A je to komedie.

Je to bez debaty krásný film.
Druhá pochvala? Ale víte, já jsem zažil všechny ty režiséry Petry Lébly, Zdeňky Petrželky, ale i Petery Scherhaufery a Zdeňky Pospíšily. Vždyť my všichni jsme vyděšení kluci, co se strašlivě moc bojí.

Nepopírám, že vaše sebevědomí i mužnost od jeslí přes všechny další školy až po manželství drtíme my, houfy panovačných ženských. Ale právě na Nudě v Brně je možné vidět, že jste schopen udělat uměřenou věc, kde téma dostane přesně, co potřebuje, včetně krásné hudby, nikdo tam nepřehrává...
Vidíte, a už měsíc před premiérou napsala Mirka Spáčilová, že máme favorita na film s nejhloupějším názvem roku. A když jsem jej točil se štábem České televize, tak ten se po každém záběru šel vysmát, jakou že to zase točí kravinu. A navzájem si říkali: „Ty vole, co to je, oni tam jen tak sedí a neříkají nic?“ A já jsem se samozřejmě styděl, že neumím natočit něco, co by se líbilo zvukařům a osvětlovačům... Jenže já to nedělám, že si něco usmyslím... Já vypravím příběhy, jak mi huba narostla. A napětí roste v místnosti – i nevole a uštěpačnost recenzentů. A já pro jistotu zavírám oči. A vyprávím dál...

Vy prostě nemůžete jinak?
Oceňuju racionální tvůrce, že se umí rozumně rozhodnout. Tohle by bylo výhodné. To zabere. Po tomto bude poptávka. Ale, ať nekecám, Provázek takový byl vždycky, režiséři Petr Sherry Sherhaufer, Eva Tálská, Zdeněk Pospíšil – to jsou úplně stejné příběhy. Ačkoli si zároveň říkám, jací jsme to panáčci, když jeden umřel na rakovinu, druhé nevydržela duše a třetí se zastřelil. To puzení ve vás ale jednoho nutí dělat to přesně tak a ne jinak. A pak jsem taky viděl, jak i ten démonický alfa samec Sherry, o kterém se říkalo, že na svém paloučku ničemu nedovolí pohnout se bez jeho „ano“ či „ne“, stojí při svých slavných premiérách v zákulisí, kouše se do ruky a strašlivě moc se bojí, skoro se svíjí tím strachem. A tak i já ve svém životě, kdy můj syn už vyrostl, kterému je sedmnáct a už mě moc nepotřebuje, a žena, kterou jsem miloval, mě opustila, tak já se pořád ptám, jak to udělat, aby to všechno bylo nezpochybnitelné a krásné – a koušu se do ruky – legrační popleta. A jestli existuje láska, se ptám, a naděje a jejich udržitelnost – a z mých představení jsou tesknější a tesknější krajiny se zvláštně konstruovanými přístavky na domech bez kolmých hran. A stromky čouhají z balkonů a okna jsou zasklena divnými skly a na fasádě je tu a tam napsáno něco od Lennona a něco od Havla. Ale je to pravda, že tak vidím svět. Musím vidět. Cosi si to přeje.

Karanténa v Česku

Karanténa v České republice byla prodloužena do 11. dubna do šesté hodiny ranní. Od čtvrtka 12. března platí také třicetidenní nouzový stav. Během těchto opatření platí zákaz volného pohybu na území celé republiky s výjimkou cest do zaměstnání, na nákup, k lékaři a dalších specifikovaných činností.

Roman Prymula, Jarmila Rážová, Ladislav Dušek, Petr Husa, Rastislav Maďar

  • Nejčtenější

S rouškami, ale bez ohledů. Brňané mířili do přírody, dostávali pokuty

Roušku přes obličej a batoh na záda. Tisíce Brňanů vyrazily o víkendu do přírody. Někteří i na kole. Zamířili do...

Karanténa odřízla narkomany od drog. Bez náhražek mohou umřít, varují experti

Opatření proti šíření nákazy koronaviru zasáhla i do života lidí závislých na drogách. Kvůli uzavření hranic vyschly...

Firma nabízí lék na COVID-19. Není otestovaný, odmítá ho ministerstvo

Národní centrum tkání a buněk nabídlo ministerstvu zdravotnictví lék pro boj s koronavirem. Resort zdravotnictví však o...

Na jihu Moravy se testuje chytrá karanténa, projekt řídí armáda

Na jižní Moravě začalo testování takzvané chytré karantény, která má pomoci v boji proti šíření nemoci COVID-19....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Koronavirus může způsobovat záněty varlat a neplodnost, upozorňuje biolog

Už v únoru s neuvěřitelnou přesností předpověděl koronavirový vývoj v Itálii a upozorňoval na to, co se řítí do Česka....

Premium

KOMENTÁŘ: Po dvou měsících přijde rozvrat. Nečekejme na pomoc, konejme!

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním výpadku už hrozí naprostý rozvrat výroby,...

Premium

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Dlouhé týdny Španělé sledovali, co se děje v Číně, Íránu a Itálii. Ale nepoučili se. Laxní politici opakují stejné...

Premium

Storno přijde draho, Češi nechají cestovkám desetitisíce za ­propadlé zájezdy

Přijít o desítky tisíc za neuskutečněné zájezdy je problém, se kterým se potýká řada českých klientů cestovních...

  • Další z rubriky

Muž převážel na Slovensko dezinfekci, maskoval ji jako destilovanou vodu

Víc než sto litrů dezinfekce odhalili policisté v dodávce, jejíž řidič se pokusil přejet z Hodonína na Slovensko. Vývoz...

Trolejbus byl před srážkou s tramvají v Brně neovladatelný, potvrdili znalci

Loňskou srážku tramvaje s trolejbusem, při níž se v centru Brna zranilo přes čtyřicet lidí, zavinila technická závada...

V nejhorším zapojíme do péče i krajské nemocnice, říká nový koordinátor

Organizaci péče o nakažené koronavirem na jižní Moravě obstarává nový krajský koordinátor. Klíčový post obsadil...

Prodej vstupenek na Velkou cenu Brna je mizivý, promotér s ní zatím počítá

Prodej vstupenek na letošní motocyklovou Grand Prix České republiky v Brně klesl na minimum. Promotérská společnost...

Máte virový, nebo bakteriální zánět? Vyzkoušeli jsme domácí CRP test
Máte virový, nebo bakteriální zánět? Vyzkoušeli jsme domácí CRP test

Dvacet testerek mělo možnost vyzkoušet domácí CRP test od Veroval. Jeho pomocí dokážete prověřit, jestli vám v těle řádí virový, nebo bakteriální zánět. Jak testy dopadly? A vyplatí se je pořizovat?

Schillerová navrhne zrušit daň z nabytí nemovitostí a odpočty hypoték

Ministryně financí Alena Schillerová navrhne na vládě zrušení čtyřprocentní daně z nabytí nemovitostí. Věří, že by to...

Česko patrně srazilo míru nakažlivosti viru na méně než polovinu

Model českých odborníků tvrdí, že v Česku se výrazně zpomalilo šíření viru SARS-CoV-2. Podle jejich údajů klesla...

Žil jako nemohoucí stařec. Pak Marek zhubl 57 kilo a je z něj idol žen

Marek Láca žil v osmadvaceti letech jako nemohoucí stařec, bez energie, bez ženy, zato však s pořádnou nadváhou. Ta už...

Italská duše trpí. Běžte domů, křičí na sebe sousedé z balkonů ve Florencii

Ulice toskánské metropole Florencie, které jsou jindy plné turistů a kde se milenci z mostu Ponte Vecchio vždy kochali...

Psycholožka: Češi zvolili nejužitečnější strategii, jak zvládnout krizovou situaci

Na všechny z nás dopadá celosvětová krize spojená s nákazou koronavirem. Máme obavy o zdraví své i svých blízkých,...