ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Mendelova univerzita

Víno ředí a „moravské“ hrozny mají z ciziny, trestný čin to ale není

  • 8
Ani novela vinařského zákona zcela nevymýtila problémy, které ohrožují pověst poctivých vinařů. Zákazníci ztrácejí důvěru kvůli ředění vodou či hroznům z ciziny, které podnikavci vydávají za moravské.

Už čtyřikrát se soudci zabývali případem Vinařství U Kapličky ze Zaječí na Břeclavsku, kde inspektoři odhalili ve víně dováženém z Moldavska extrémní množství vody. A nebylo to naposledy. V pondělí totiž Ústavní soud v Brně vyhověl vinařům a kauzu, kde se hraje o pokutu 2,1 milionu korun, vrátil na začátek.

Jenže nejde jen o peníze, při podobných aférách trpí hlavně pověst jinak velmi oblíbeného jihomoravského vína. Vinaři, dodavatelé i prodejci jsou pod přísnou kontrolou inspektorů ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), přesto ti poctiví tratí na nekalých praktikách jiných.

„S jedním velkým pochybením se valí problém nejen na menší a střední vinaře, ale jako lavina to padá na celý obor. V očích lidí shazuje snahu ostatních hlavně přidávání nepovolených látek do vína, vydávání cizích hroznů za moravské a také nelegální nakládání s odpadem,“ vyjmenoval výkonný ředitel Svazu vinařů Martin Půček.

MF DNES přináší konkrétní prohřešky, které dlouhodobě srážejí důvěru zákazníků v moravské víno.

Pančování ve velkém: až o 87 procent více vody

Nejspíš nejzásadnější problém, který však málokdo pozná pouhým ochutnáním, je pančování vína vodou. Třeba právě při již zmiňované aféře Vinařství U Kapličky inspektoři v roce 2015 naměřili u pěti vzorků dováženého vína až o 87 procent více vody, než je limit. Jenže jednatelé vinařství se před zákazníky i soudem obhajují tím, že první vzorky byly v pořádku, navíc důvěřovali certifikátu, který země mimo Evropskou unii musí dokládat.

Inspekce naráží i na nepovolené množství cukrů. Třeba loni v červnu upozornila na pochybnou Pálavu ze Slovenska, kterou měla na skladě firma Dajoz z Dolních Bojanovic. Kromě přidaných 84 procent vody víno obsahovalo i nadbytečnou sacharózu. Do litru vína bylo přidáno 28,6 gramu cukrů.

Typickou „habaďůrou“ je právě i mohutný prodej stáčeného vína s označením Pálava. „Přitom plodících vinohradů této odrůdy je u nás asi 455 hektarů, což dělá jen dvě a půl procenta všech vinic. Je tedy pravděpodobné, že poctiví vinaři raději půjdou prestižnější cestou a z hroznů udělají přívlastkové víno do lahví, které bude mít vyšší cenu,“ vysvětlil už dříve ředitel SZPI Martin Klanica.

Podle Půčka se sice s novelou vinařského zákona situace zlepšila, ideální prý však nebude nikdy.

„Už při tvorbě novely jsme navrhovali, aby podvodníci neplatili za falšování vína jen pokuty, ale aby šlo o trestný čin, stejně jako třeba v Německu. Bohužel tak přísný návrh neprošel,“ poznamenal ředitel Svazu vinařů.

Cizí hrozny vydávají za své, fixlují také s burčákem

Dalším podvodným trikem je vypisování „bianco formulářů“ na hrozny dovážené ze zahraničí. Vinařství pak zákazníkům neférově tvrdí, že se jedná o vína z Moravy, o něž je větší zájem.

Letos v květnu třeba Krajský soud v Brně rozhodl o vině společnosti Vinofol, která tak skončila na seznamu vinařských hříšníků. Brněnská firma za první pololetí roku 2015 neinformovala inspekci o dodávkách vína původem ze třetích zemí.

„Ve vymezeném období dovezla do Česka 1,3 milionu litrů vína z Jihoafrické republiky, Chile a Moldavska,“ vypočítal mluvčí SZPI Pavel Kopřiva s tím, že firma chybovala i při předkládání dokladů. K přepravovaným vinařským produktům předložila jako průvodní doklady dodací list, který neobsahoval některé základní požadované údaje.

„V těchto případech se většinou jedná o starší záležitosti, které teprve teď rozhodují soudy. Díky novele nyní hrozí pokuty ne pět, ale až 50 milionů korun, a to je velký strašák. Přinesla i změny na trhu, které vyžadují průvodní doklady k hroznům,“ podotkl Půček.

A dlouholetým problémem je klamání zákazníků s označením „pravý burčák“. Podle Vinařského svazu teď inspekce vyhmátne jednotky případů, kdy dojde k porušení pravidel. „Druhou věcí je samotná kultura prodeje, tedy to, jestli zákazníkovi jde o kvalitu, nebo extrémně výhodnou cenu,“ dodal Půček.

Odpad z výroby přímo do přírody i krádeže vody

Pozornost poutají i aféry, kdy vinaři naruší svůj obraz lidí, kteří pracují v souladu s přírodou. Česká inspekce životního prostředí se například zaměřila na to, jak vinařství nakládají s odpadem.

A jen na Břeclavsku a Znojemsku rozdala pokuty minimálně za 750 tisíc korun, hlavně za vypouštění odpadních vod a nepovolený odběr těch povrchových. V ojedinělých případech také za nesprávné nakládání se závadnými látkami.

Největším hříšníkem bylo opět Vinařství U Kapličky, které muselo zaplatit 153 tisíc korun.

„Provozovatel bez povolení vypouštěl odpadní vody z výroby přes půdní vrstvy do vod podzemních. Jeho dalším pochybením bylo nedovolené odebírání povrchových vod z místní nádrže,“ přiblížil ředitel brněnského inspektorátu Jindřich Mikeš.