Nedostatek deště během letní fáze růstu vinné révy totiž vede k nedostatku dusíku v půdě, což následně vínu zabraňuje správně fermentovat a získat kvalitní aroma. A když už v období sucha a extrémních teplot přijde déšť v podobě prudkého lijáku, zvyšuje u odrůd bílého vína riziko plísňových onemocnění.
Vinaři se snaží změnám klimatu přizpůsobit a už dnes využívají všechny dostupné metody, jak pro jižní Moravu tradiční odrůdy chránit. „Postupně zařazujeme do výsadeb PIWI odrůdy, které se vyznačují vyšší odolností vůči chorobám a extrémním výkyvům počasí. Jsou i šetrnější k životnímu prostředí a zároveň provozně ekonomičtější, protože snižují náklady na pěstování,“ přibližuje ředitel Vinařství Lahofer na Znojemsku Petr Chaloupecký.
Thaya, další vinařství na Znojemsku, zase v nově zakládaných vinohradech dbá na to, aby se ušlechtilá réva roubovala na podnože, které jsou odolnější vůči vyšším teplotám a suchu. Jde o opatření, které aplikuje i Miloš Michlovský, přední expert na šlechtění révy vinné a majitel Vinselektu v Rakvicích na Břeclavsku.
Vinaři vypustí Bublinu. Má konkurovat mezi mladými oblíbenému proseccu |
Podle odborníků jde nicméně o opatření, která budou fungovat, jen dokud se změny klimatu projeví málo. Stále se prohlubující proces podle nich může v budoucnu pěstování bílého vína zkomplikovat natolik, že poptávku po něm nebude možné naplnit tak jako dosud.
„S trochou nadsázky to vypadá, že stále žhavější léta Čechy nabádají, aby se osvěžili vychlazeným bílým vínem, které je ale v těch samých žhavých a suchých létech u nás čím dál těžší pěstovat,“ podotýká docent Otakar Němec z Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze, která spolu s vědci z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity a ve spolupráci s CzechGlobe – Ústavem výzkumu globální změny Akademie věd zjišťovala, jak bude trh a pěstování vína v tuzemsku vypadat v nadcházejících dekádách. Výsledky jejich studie nedávno otiskl vědecký časopis Heliyon.
Poptávka po vínu převyšuje nabídku
Uvedené závěry přinášejí povzbudivé i méně příznivé výhledy. Vzhledem k rostoucím teplotám bude možné pěstovat vína i v chladnějších regionech, kde tomu dosud nebylo zvykem.
Na střední Moravě by podle několika klimatických modelů mohly už v příštích desetiletích nastat ideální podmínky pro hned pět odrůd vinné révy, zejména těch bílých jako Müller Thurgau, Chardonnay či Ryzlink. Podle některých modelů by růst teploty o dva stupně Celsia mohl nastolit předpoklady pro pěstování odrůdy Merlot dokonce v Českém středohoří na severozápadě země.
Teplejší klima mění moravská vína, je v nich víc cukru i alkoholu |
„Dle všech modelů a prognóz nicméně vychází, že jižní Morava, která je typicky jednou z nejteplejších oblastí v republice, bude s dalším růstem teplot nejvhodnějším regionem pro pěstování spíš červeného vína než toho bílého, jak je tomu nyní a pro které je nejvíce známá,“ shrnuje vedoucí výzkumného týmu Lucie Severová.
Východiskem zřejmě bude zřizování nových vinohradů v místech, kde se bude bílým odrůdám dařit lépe. Plocha vinic se v Česku v poslední době každoročně zvětšovala, avšak vždy o méně než jedno procento, což je strop stanovený evropskou směrnicí. Stále tak existuje prostor pro rychlejší výsadbu.
„Pokud se bude produkce českého vína zvyšovat, tak lze celkem s jistotou předpokládat, že půjde na odbyt, protože poptávka po něm dnes výrazně převyšuje nabídku,“ podotýká spoluautor studie Roman Svoboda.
Morava na červené má, tvrdí vinař
Podle vinařů v současnosti kupující upřednostňují bílou verzi nápoje před červenou v poměru 80 procent ku dvaceti. „Že má český konzument raději bílé, je samozřejmě dáno tím, že naše chutě jsou nastavené na to, co nám roste kolem komína. Co se červeného týče, Morava na to samozřejmé má. A kdo říká, že ne, tak to neumí a nechce to přiznat,“ míní Michlovský.
Podle něj je však potřeba do vhodných míst sázet odrůdy, které jsou schopny dávat seriózní vína, protože v těch laciných červených neumíme konkurovat zahraničí.
Starosti pro vinaře. Nadprůměrně teplé léto snížilo úrodu, klesl i zájem o výkup |
„Spotřebiteli, který tomu rozumí, můžeme nabídnout pinoty a frankovky v hodnotě i desítek eur. Neprodávají se jak teplé rožky, jak říkají Slováci, ale protože takové víno ‚má koule‘ na dalších deset dvacet let. Jelikož dobré ročníky nemáme každý rok, dají se rovnat s tím, co se kupuje ve Španělsku nebo Francii. Mají je rádi ve vinotékách i v některých špičkových restauracích,“ oznamuje Michlovský.
V současnosti se příznivý ročník pro červené víno objeví jednou za čas. V letech 2005 a 2006 se povedl, v letech 2009 a 2018 byl špičkový.
19. května 2023 |
