Letos poprvé získalo vinařství zlatou medaili Salonu vín za Pinot Blanc 2021, svůj největší úspěch však datuje dva roky zpět, kdy uspělo s Pálavou. „Londýnský časopis Decanter ji označil za nejlepší bílé víno z České republiky, dostala pětadevadesát bodů ze sta,“ líčí za Vinařství Obelisk enolog Filip Lutzký.
Produkty z ručně sbíraných hroznů, jež rostou na sedmdesáti hektarech vinohradů nedaleko Valtic, sklízí úspěch především mimo Českou republiku. Ostatně snaží se přiblížit zahraničním standardům. „Nechceme rozšiřovat velké portfolio odrůd, ale naopak vyjít s těmi, které máme, a produkovat je v různých stylech. Nejsme typické moravské vinařství, které dělá polosladké cokoliv. Snažíme se udávat trend či směr a inspirovat se mimo Česko,“ hlásí enolog.
Netypická je i stavba, ve které vinařství s roční produkcí okolo 120 tisíc lahví sídlí, v Lednicko-valtickém areálu vyrostla před sedmi lety. Architekti z brněnské kanceláře AiD team se ji snažili organicky začlenit do kontextu okolní krajiny a s budovou se umístili na druhém místě v kategorii průmyslových a technologických staveb v soutěži Stavba Jihomoravského kraje.
Pečují o vinohrady po Lichtenštejnech
Majiteli oceňovaného valtického vinařství Františku Fabičovicovi byli vzorem Lichtenštejnové, kteří se inspirovali antikou. „Sloupořadí, které tento rod používal, jsme v modernějším stylu zachovali. Lednicko-valtický areál vytvářeli od 15. století a my v jejich duchu chceme pokračovat. Vnímáme Lichtenštejny jako chlebodárce tohoto kraje. Vinice, na kterých hospodaříme, patřily především právě jim,“ připomíná Fabičovic.
Vinařství ležící u frekventované cyklostezky přitom odkazuje svým názvem k sloupovému památníku, jenž zde v minulosti opravdu stál.
Podle Fabičovice se Obelisk od konkurence liší přístupem k výrobě. Ačkoli víno vzniká starými tradičními postupy, podnik zároveň využívá moderní technologie.
„Když se ohlédneme, zjistíme, že minulost se opakuje. Ale když si lidé zkušenosti z historie nevezmou, vždy to dopadne špatně. To platí i u výroby vína. Moderní technologie je potřeba používat se selským rozumem a respektovat to, co samotná příroda dává,“ říká.
Oblíbený alkoholický nápoj tak neobsahuje žádné chemikálie. „Víno vzniká studenou cestou, neprochází varem, nic se do něj nepřidává. Je to jen příroda přetvořená do finálního produktu. Kvasinkám či enzymům, tedy tomu, co nezdravým způsobem urychluje proces, se vyhýbáme,“ hlásí enolog Lutzký. Výroba je sice náročnější, z šetrného přístupu však profituje i samotný konzument. „Pro člověka je takové víno daleko zdravější,“ dodává majitel.
Nakupují i další vinice
V plánu má osazování přilehlých teras i spolupráci se včelařem, v budoucnu se chce vinařství zaměřit na klučení a vysazování nových vinic. „Nakoupili jsme v dobrých tratích, ale ne vždy byly zdravotně kvalitní. Některé tedy postupně obměníme. Ale máme také třeba padesát let staré vinice, kterých si vážíme a jsou na tom výborně. Z nich vyrábíme prestižní vína,“ upozorňuje Fabičovic.
Odkazem k historii je oranžové víno, jež zraje v hliněných nádobách od valtické keramičky Zdeňky Benešové. „Jsou inspirované Gruzií, kde od doby před osmi tisíci lety vznikají dodnes amfory typu kvevri a oranžová vína. Tvoří sice malou část naší produkce, ale neznám žádný jiný podnik, jež by si vzal místní jíl a z něj udělal nádobu. V ní poté vzniká víno jen z okolních hroznů, které vyrostly ze stejné půdy,“ líčí Lutzký.
Vinařství Obelisk
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Tradiční postup se projevuje v chuti, která nemusí sednout každému. „Víno je extrémně jiné, odkazuje k samotnému počátku výroby. Vezmou se hrozny bílé odrůdy a kvasí se slupkami,“ vysvětluje. Není to však nápoj pro masu, ale pro ty, kteří už mají „napito“ spoustu rozličných stylů z různých zemí. „Naše varianta je pitelná, ale často oranžová vína hraničí s něčím, co moc příjemné není,“ usmívá se enolog.
Snaha českých vinařství přibližovat se zahraniční kvalitě je podle něj pomalý přechod související s výměnou generací, celý obor však prý ke změně směřuje. „Starší generace si to po revoluci odedřela. Častokrát však vinaři nebyli dobře jazykově vybavení. Teď sednete do letadla a jste na druhé straně světa za pár peněz i hodin. Myslím, že mladí technologové a enologové jsou dnes velmi otevření, a to je zcela správně,“ přemítá Lutzký, který pracovně navštívil mnoho zahraničních vinařství.
Enolog: Daň nás zařadí mezi nevinařské státy
Za důležité však považuje, aby vývoj oboru nezpomalovala legislativa a byrokracie. „Pak bohužel své soustředění na kvalitu musíme rozprostřít i mezi papírování. Víc a víc se Česko ukazuje na vinařské mapě světa, tedy dokud nás nesmaže nějaká nesmyslná věc jako plánovaná spotřební daň. Extrémně nás to vyčerpává,“ přiznává.
Spotřební daň vidí jako obří problém, který Česko zařadí mezi nevinařské státy. „Bohužel, i velká média nejsou schopná si ověřovat některá fakta a šíří informace, že z vína se neplatí žádné daně. To ale není pravda,“ upozorňuje enolog. Podle jeho slov navíc prakticky nejde spotřební daň nešumivých vín zavést ani kontrolovat.
Export vín z Česka roste, vinaři chtějí cílit i na exotické Emiráty nebo Koreu |
Už současné zatížení vinařů byrokracií považuje majitel Fabičovic za zbytečně velké. „Sledujete hnojení, postřiky, osetí různých trav. Všichni vinaři to přece dělají, jak nejlépe umí, přesto pak musí vyplňovat spoustu papírů. Jestli přibude ještě spotřební daň, tak spousta z nich skončí. Nastoupí šedá ekonomika, výběr daní poklesne,“ předpovídá.
Chystanou daň z tichého vína, která by se v jedné z variant nevztahovala na nápoje z dovozu, považuje za výkřik do tmy. „Vláda si ani neověřila, kolik to všechno bude stát. A ani neví, jaké dopady to bude mít. S nikým z vinařů se o tom předem nepobavili. Jsem z toho trošku překvapený. Jen se zase vytvoří spousta problémů, do státní kasy se podle mě nedostane vůbec nic. Bude to guláš,“ je skeptický Fabičovic.
27. dubna 2018 |
