Někteří vinaři hlásí, že jsou v kritickém stavu či dokonce na bodu vadnutí. „Půda je naprosto vyprahlá. I když v některých místech přišly přívalové srážky, voda nestačí prosáknout do hlubších vrstev a rychle odtéká. Réva z toho prakticky nic nemá,“ konstatuje Petr Ptáček, vinohradnický manažer společnosti Bohemia Sekt, která v regionu provozuje například Habánské sklepy.
Vážnost situace se liší podle lokality, stáří vinice nebo typu zeminy. „Problém se více projeví u vinic na písčité půdě, naopak hnědozem nebo černozem má lepší schopnost vodu zadržet,“ přibližuje Martin Pitra z Vinařství Pitra v Dolních Dunajovicích na Břeclavsku.
Vinaři mají dvacetiletý plán. Chtějí vyšší produkci i víno v plechu či nealko![]() |
Největší problém sucho představuje pro mladé výsadby, což může ohrozit zejména začínající vinařství. Takové révy jsou totiž citlivější na výkyvy počasí a především jsou ještě málo zakořeněné, kvůli čemuž se nedostanou k vodě uložené hlouběji v zemi. Ptáček však upozorňuje, že ohrožena je i starší réva. „Když kořeny nenajdou vláhu, rostlina raději zpomalí růst a investuje energii do záchrany listové plochy. To se později odrazí v nižší cukernatosti hroznů i nižším výnosu,“ podotýká.
Právě nižší produkce je hlavní hrozbou v případě, že se situace nezlepší. „Pokles by byl asi o deset až patnáct procent,“ odhaduje Bronislav Vajbar, ředitel vinařství Vajbar ze Zaječí na Břeclavsku.
Podle něj je ovšem těžké předvídat dopředu, s čímž souhlasí i ostatní. „Nyní není sucho pro révu tak fatální, nejdůležitější jsou srážky v období přibližně za měsíc. V té době hrozen bobtná a získává šťávu,“ vysvětluje jeden z ředitelů Château Valtice Marek Šťastný.
Nedostupné novomlýnské nádrže
V déšť každopádně vinaři doufají i nyní. Mírnou naději přináší předpověď počasí, podle níž by měla z dneška na zítřek dorazit studená fronta a na jih Moravy přinést přeháňky a bouřky. Meteorologové však upozorňují, že srážky budou spíše velmi lokální a krátkodobé. „Potřebovali bychom třicet až čtyřicet milimetrů. Kdyby se tak stalo, budeme mít na další měsíc zase vystaráno. Pokud by se ale jednalo třeba jen o pět milimetrů, voda by se ani nestačila vstřebat,“ říká Vajbar.
Kromě deště neexistuje podle prezidenta Svazu vinařů Martina Chlada příliš možností, jak si se suchem poradit. „Vinaři mohou instalovat trvalý závlahový systém nebo v krizové situaci investovat do cisterny s vodou. Pokud ovšem nemají ani na jednu z variant prostředky, což je velmi časté, musejí to nechat na přírodě,“ sděluje.
Vysychajícímu povodí Dyje může pomoci voda z Dunaje, vzniknou studie kanálu![]() |
Výkonný ředitel svazu Martin Půček doplňuje, že na závlahové systémy je možné získat od státu dotace. „Podle kvalifikovaného odhadu se je každý rok podaří vybudovat na přibližně sto hektarech vinohradů. Z celkové plochy v Česku, která činí asi 17 tisíc hektarů, je pod touto kapkovou závlahou tři tisíce z nich,“ odhaluje.
Na jižní Moravě je však zavlažování spíše výjimkou, vinaři tu totiž často narážejí na zásadní problém – chybí voda, kterou by mohl systém využívat. Týká se to lokalit okolo řeky Dyje, ve které je zejména v létě problém s průtokem.
„Tady v Rakvicích nebo Zaječí sice vidíme na novomlýnské nádrže, ale vodu si z nich brát nemůžeme. Neexistuje žádný systém ani distributor, který by nám to umožnil. Jedná se v této oblasti o dlouhodobý problém,“ stýská si Vajbar.
Problémy i příležitost
Mnoho vinařů se tak snaží dopady sucha zmírnit jinými způsoby, častou volbou je změna ve způsobu hospodaření. „Snažíme se například více ozeleňovat vinice a hnojíme organicky. Vhodný je vermikompost, který na sebe dobře váže vodu, takže ji v půdě i déle zadrží, což se hodí při přívalových deštích,“ líčí Vajbar.
Podobně postupuje také Pitra, podle něj má navíc závlaha ještě jeden problém. „Pokud s ní někdo začne v době, kdy je vinice ještě mladá, znemožní jí to dostatečně hluboce zakořenit, takže na ní pak bude závislá,“ upozorňuje.
Ekologickou stopu snižují i čeští vinaři. Pěstují šetrně a s novými technologiemi![]() |
Kromě starostí přináší klimatická změna i nové příležitosti. Tou hlavní je prostředí vhodnější pro pěstování nových odrůd. „Na vybraných polohách máme špičkové podmínky pro tradiční světové odrůdy. Pro některé, jako třeba Ryzlink vlašský na Pavlovských vrších, dokonce ve světovém měřítku jedinečné,“ zmínil již dříve prezident Svazu vinařů Chlad.
Vyšší teploty také prospívají červenému vínu. „My jsme modré odrůdy, ze kterých lze dle mého názoru vyrábět vína téměř světových kvalit, zasadili před patnácti lety. Už tehdy byla patrná klimatická změna a snažili jsme se na to tedy zareagovat včas. Kromě toho jsme vysadili třeba Ryzlink rýnský,“ prozrazuje Vajbar.