ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Shutterstock

Vinaři dumají, jak zastavit volný pád. Vzniká národní vinařská koncepce

  • 2
Jak přistupovat k vinicím, jaká produkovat vína, jak celkově „prodávat“ vinařskou kulturu a jak lahodnému moravskému nápoji dělat správnou reklamu? Na to vše má odpovědět národní vinařská koncepce, kterou ve spolupráci s experty právě dává dohromady Svaz vinařů.

Dokumentem se od příštího roku má po další dekádu řídit třeba také vzdělávání lidí z oboru nebo vinařská turistika.

Společný postup v miliardovém byznysu je potřeba, poslední dva roky daly totiž vinařům pořádně zabrat. Od revoluce - a zejména v letech před covidem - se přitom vinařskému průmyslu extrémně dařilo.

A s ním i navazujícím aktivitám, ať už šlo o ubytování, cykloturistiku či společenské akce. S pandemií se ale vinaři dostali do bezprecedentního období, kdy museli na novou situaci reagovat jak prodejně, tak z hlediska přístupu k výrobě.

Nacházíme se na pomezí, kdy vinařský progres už evidentně nepůjde spontánně.

Martin Chladšéf Svazu vinařů

Jenže krizové období nekončí. „I nám výrazně vzrostly ceny vstupů, dotýká se nás inflace, přišly dopady války… Nacházíme se na pomezí, kdy vinařský progres už evidentně nepůjde spontánně. Proto je nutné nastavit koncepci dalšího rozvoje ideálně na období deseti let s dalším výhledem,“ vysvětluje prezident Svazu vinařů Martin Chlad.

Problémy jsou přitom celosvětové. Podle situační a výhledové zprávy ministerstva zemědělství světová spotřeba vína kvůli covidu klesla. Už v roce 2020, z něhož jsou nejaktuálnější čísla, byla nejnižší za posledních deset let.

„Rok, který byl velmi ovlivněn pandemií, ukázal vliv cestovního ruchu na spotřebu v jednotlivých zemích,“ shrnuje ve zprávě expertka Lenka Bublíková.

Do změn ve struktuře spotřeby se promítla délka a přísnost restriktivních opatření a hlavně změny distribučního kanálu, kdy se víno nakupovalo přes e-shopy a ochutnávky se řešily online. Své udělalo i uzavření restaurací. Ani v Česku si dodneška lidé k vínu ještě nenašli „stejný vztah“ jako před pandemií.

Ke stolům proto zasedli odborníci z osmi oblastí, kteří určí směr, jímž se vinaři vydají. Pracuje se na vinohradnictví, enologii, exportní politice, vinařské turistice, vzdělávání, reklamě a marketingu, vědě a výzkumu a v neposlední řadě legislativě. Do tvorby koncepce jsou navíc vtažené veškeré „příbuzné“ organizace.

Od institucí typu Státní zemědělské a potravinářské inspekce přes centrálu cestovního ruchu CzechTourism až po Mendelovu univerzitu. Škála expertů, kteří se na přípravě strategického dokumentu podílejí, je rozsáhlá.

Hotovo bude do konce roku. Než se jejich vize začnou aplikovat v praxi, musí je odklepnout valná hromada Svazu vinařů. Ten přitom zaštiťuje přes 1 300 členů od velkých vinařství po ta drobná.

Svaz vinařů jako cechovní hráč

A první výstupy se rýsují už teď. Jisté je, že dojde k restrukturalizaci vinařských organizací. Svaz vinařů se například vzdá aktivit, jež před lety sám vybudoval – sem patří třeba organizace soutěží Vinařství roku a Oenoforum či vinohradnického jarmarku Kázání ve vinici.

„Svaz by se měl vrátit čistě do role významného cechovního hráče, který dělá politickou a legislativní agendu a servis pro vinaře,“ říká Chlad s tím, že právě stěžejní organizace má být do budoucna strůjcem uplatňování nastavené vinařské koncepce, kterou každoročně čeká aktualizace. Tak aby skutečně odrážela požadavky vinařů a reagovala na trh.

Změny se dotknou i Národního vinařského centra, na které se přesune péče o export, vinařské akce, obchod a další aktivity. To bude úkol pro Dagmar Fialovou, jež se na místo marketingové ředitelky přesouvá z postu šéfky vinařství Sonberk, které loni přivedla k druhému titulu Vinařství roku. V exportu má cílit hlavně na Polsko.

„Z workshopů vyplynulo, že právě náš severní soused se má stát prioritním trhem pro náš export. Právě na podporu kontaktů s polským trhem se Národní vinařské centrum zaměří,“ popisuje Chlad.

Novinky musí očekávat i Vinařský fond, kam podnikatelé v oboru odvádějí peníze z každé prodané lahve a ten z tohoto balíku peněz podporuje například značku „Vína z Moravy, vína z Čech“. V loňském roce jen tímto směrem zaměřil bezmála 24 milionů korun. O finanční podporu si tu navíc dvakrát ročně žádají pořadatelé i účastníci akcí od výstav vín přes semináře a konference až po slavnosti vinobraní.

„Ve Vinařském fondu by mělo dojít ke změnám ve smyslu kvalitativního posuzování žádostí. Těch je dnes i sedm stovek za půl roku a velmi těžko se posuzuje, která je kvalitní a ze které se dá očekávat nějaký výstup. Pokud Vinařský fond převezme naši koncepci, může nastavit priority pro schvalování žádostí,“ poznamenává prezident Svazu vinařů.

Delegáti Svazu vinařů, který sdružuje více než 1300 vinařů a vinařství v České republice, zvolili 29. července 2021 novým prezidentem dosavadního manažera obchodu a marketingu svazu Martina Chlada.

Pro příklad – jestli vinařská koncepce stanoví, že na národní úrovni se bude preferovat několik klíčových odrůd, pak to pro Vinařský fond znamená vodítko, kam směřovat víc peněz a které žádosti naopak zamítnout.

Podle ředitele Vinařského fondu Jaroslava Machovce je vytvoření koncepce logické. „Je důležité, aby si obor uvědomil, kde stojí a kam se chce ubírat,“ upozorňuje s tím, že na fondu pak zůstane, aby cestu napřimoval tam, kde je to pro většinu vhodné a dobré. A právě to vyplyne z vinařské koncepce.

„Pokud bude obecně přijatelná, bylo by protismyslné, aby pomoc, která plyne do vinařství, šla jiným směrem než na podporu určených aktivit. Rada Vinařského fondu pak podmínky pro poskytování příspěvků nastaví tak, aby byly v souladu s cíli koncepce,“ potvrzuje. Zároveň dodává, že peníze fond nemůže rozdělovat, jak se mu zlíbí. Omezuje ho česká legislativa i pravidla Evropské unie.

Za tvorbou koncepce stojí skutečně široké zastoupení vinařů. Svaz vinařů ji dokonce konzultuje i s Vinařskou asociací – jakýmsi „opozičním“ vinařským sdružením. Vzorem pro její tvorbu jsou přitom zahraniční organizace. Z Rakouska, Burgundska, Alsaska i Německa.

„Spousta věcí už byla vymyšlena. Využijme toho, co je funkční, a přiučme se u zemí, které jsou vyspělé a určují trend. V mnoha ohledech nám ukazují cestu. Pokud budeme chytří a vnímaví, můžeme se mezi ně zařadit,“ míní Martin Chlad.