Podle náměstka primátora Petra Hladíka (KDU-ČSL) se například posilovalo na odboru dopravy kvůli dlouhodobé nespokojenosti městských části ohledně nových dopravních značek. „Na to se prostě nedá čekat,“ podotkl Hladík.
Navyšování počtu úředníků však vyvolalo vlnu kritiky ze strany opozičních sociálních demokratů. „Nárůst pracovních míst je zbytečný a často také nebezpečný. Ročně to v tomto případě znamená zhruba 20 milionů korun na mzdách,“ kritizoval Vlastimil Žďárský, předseda zastupitelského klubu ČSSD. Podle něj by se tak velká částka dala využít mnohem lépe.
Deset pozic platí z Evropská unie
Brněnský magistrát však s výtkami opozice nesouhlasí. „Ze zmíněného počtu pracovních míst jich jen 26 vytvořilo město. Přičemž průměrný výdělek jednoho pracovníka je 350 tisíc korun ročně, mzdový náklad na tyto zaměstnance tedy vychází na zhruba devět milionů. Některé pozice navíc stále nejsou zaplněny,“ vysvětlila Zuzana Taušová z tiskového odboru magistrátu.
Dalších deset pozic je podle ní placeno z Evropské unie a zbytek vznikl z požadavku státu. Přibyli například pracovníci, kteří mají na starosti vydávání občanských průkazů nebo cestovních dokladů.
Opozici však vadí i další počínání brněnského vedení. „Za jejich vlády výrazně přibylo koaličních politiků v městských příspěvkových organizacích, například v dozorčích radách divadel či nemocnic,“ prohlásil Žďárský.
To Hladík připouští. „Politiků je tam více, to ano, ale odměny jsou minimální či přímo žádné,“ reagoval na kritiku lidovecký náměstek.
