Větrníky na Vyškovsku se stanou přírodní památkou

O Národní přírodní rezervaci Větrníky, která se nachází kousek od Bohatých Málkovic, se dá s trochou nadsázky říci, že je to Drahanská vrchovina a Pálava v jednom. Vedle sebe tam rostou rostliny a žijí živočichové z obou těchto naprosto odlišných území.

Větrníky | foto: Jan Doubravnický, iDNES.cz

Proto jsou Větrníky tak unikátní. Lidé si výjimečnost tohoto území uvědomili už dávno, a proto patří k nejstarším rezervacím v kraji. Oblast je chráněná již téměř sto let.

Teď ovšem Větrníky čekají změny, které by měly vést k tomu, aby se tato výjimečná lokalita zachovala i pro budoucí generace. Odborníci vypracovali plán péče o toto území na příštích deset let a ministerstvo životního prostředí chce, aby se z národní přírodní rezervace stala národní přírodní památka. Větrníky mají být také větší.

"Přehlášení na národní přírodní památku se bude dělat hlavně proto, aby se tato lokalita mohla udržovat. Jinak by se totiž muselo při každém zásahu žádat o výjimku," řekl Petr Slavík z brněnského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny.

"Předpokládám, že tento proces začne nejpozději začátkem příštího roku a ministerstvo bude kvůli tomu obesílat všechny vlastníky pozemků i dotčené obce," dodal.

Trávu v rezervaci spasou ovce a kozy

Zatímco pralesy nebo skalní útvary žádné zásahy lidí v podstatě nepotřebují, v případě Větrníků tomu tak není. "V minulosti zde byly pastviny a díky nim se toto unikátní území zachovalo. Proto je třeba, aby se tady pásly ovce a kozy i nadále," vysvětlil Slavík.

Poprvé se v rezervaci objevilo malé stádo zhruba před osmi lety. Nebývá tam ale po celý rok, jen několik týdnů od května do července. "Záleží na tom, v jakém stavu je vegetace, pokud je porostu dost, zůstává déle," říká Přemysl Heralt ze Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava, která má Větrníky na starosti.

Letos stádo ovcí a koz přiveze občanské sdružení Manner, které má na starosti už několik rezervací. Jen ovce a kozy se však o Větrníky samy nepostarají, občas se musí i některé plochy ručně pokosit.

"Kdyby se to nedělalo, rezervace by zarostla náletovými dřevinami a postupně by se zatáhla křovinami. Netrvalo by to hned, možná i několik desetiletí, ale pak by se mohlo stát, že by odtud vymizela cenná teplomilná společenstva," vysvětlil Petr Slavík.

Větrníky jsou chráněny od roku 1925. Proto jejich existenci neohrozila socialistická kolektivizace v padesátých letech, během které zemědělci rozorávali, co se dalo.

Největší hrozby: orba, hnojení

"Je to do určité míry dáno jejich polohou. Nacházejí se na okraji panonské geografické oblasti. Je to zóna, kde se střetávají teplomilné prvky s kontinentálními. Tato hraniční území mají svou hodnotu v tom, že se tam objevuje mnohem více druhů rostlin a živočichů než na srovnatelných lokalitách třeba na Břeclavsku či na Znojemsku nebo naopak na Vysočině," vysvětluje Petr Slavík.

O rezervaci

Větrníky se nyní rozkládají na ploše 32,5 hektaru.
Chráněná je především teplomilná květena, která tam v mnoha případech dosahuje severní hranice výskytu.
V rezervaci roste na sto druhů rostlin, z nichž je 30 zvláště chráněno, například kavyl chlupatý, koniklec luční i velkokvětý, kozinec rakouský, lněnka Dollinerova, starček celolistý.
Žije tam 12 zvláště chráněných druhů živočichů, například křepelka polní, kudlanka nábožná nebo žluva hajní.

Přesto v minulých letech lidé poškodili Větrníky, a to zemědělskou činností v okolí. Chemikálie používané k hnojení a likvidaci škůdců se splachovaly při deštích i na toto území a hrozilo, že poškodí vzácnou vegetaci.

"Stávalo se také, že se vyoraly některé mezníky ohraničující tuto lokalitu. Proto se ochranné pásmo rozšířilo a zatravnilo," doplnil Slavík. A nyní se počítá s tím, že se k Větrníkům připojí další čtyři hektary, zhruba polovina protější stráně.

Desetiletý plán péče o Větrníky počítá s tím, že by údržba území měla ročně stát 178 tisíc korun. Jsou to výdaje hlavně na kosení, pastvu, vyřezávání křovin a další zásahy.