Pokud totiž investoři mají zájem větrníky budovat, často narážejí na omezení letového provozu či ochránců ptactva a přírody. A ještě častěji čelí odporu ze strany veřejnosti a vedení obcí, v jejichž blízkosti by věže měly vzniknout.
Podle předsedy Komory obnovitelných zdrojů Štěpána Chalupy se ovšem tento přístup v posledních letech konečně začíná měnit a lidé jsou – i v návaznosti na energetickou krizi – k jejich výstavbě otevřenější.
„Větrné energie totiž podporují energetickou stabilitu, bezpečnost a chrání nás proti výkyvům cen. Pokud chceme mít elektřinu cenově zvládnutelnou, je třeba využívat tu, která se tvoří v Evropě, nejlépe u nás. Předešli bychom tak podobným situacím jako s ruskými dodávkami plynu,“ vysvětluje Chalupa s tím, že vstřícnější přístup je znát v průběžných výzkumech veřejného mínění.
Podobně to vnímají třeba v Josefově na Hodonínsku. „Žádný investor nás přímo neoslovil, ale sami o větrných elektrárnách uvažujeme. Hlavní motivací pro naši obec je energetická nezávislost. Jsou to předběžné plány, zatím jsme to neprojednali,“ podotýká tamní starosta Vojtěch Pospíšil (KDU-ČSL).
Kraj má kapacitu pro 200 větrníků
Důvodů, jež ve vedeních obcí i veřejnosti postupně ukotvují pozitivní názor na větrníky, ale existuje víc. „Část lidí si začíná uvědomovat, že se jedná o energetický zdroj šetrný k životnímu prostředí a má pozitivní dopad na klima, což je atraktivní zejména v kontextu klimatické krize,“ myslí si Chalupa.
Jihomoravský kraj chválí za to, že se sám aktivně pouští do podpory větrných elektráren a zvažuje možnost přípravy vlastních. „Momentálně chystáme první analýzu k výstavbě tří věží, které poslouží pro potřeby krajských budov, jako jsou nemocnice, sociální služby nebo střední školy. S celkovým výkonem deseti megawattů pokryjí přibližně 40 procent jejich spotřeby elektřiny,“ zmiňuje Petr Holeček z tiskového odboru Jihomoravského kraje.
Nevyužitý potenciál. Investoři plánují desítky větrníků, obce jsou opatrné |
Podle analýzy Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky má celá jižní Morava kapacitu až pro 200 větrníků. Ty by zvládly pokrýt roční spotřebu přibližně milionu průměrných domácností, což je dvakrát více, než kolik jich v Jihomoravském kraji je.
„Odpálit“ ve velkém výstavbu elektráren by mohlo zavedení takzvaných akceleračních zón, jež by zjednodušily povolovací proces. Ten byl zejména v minulosti hlavní brzdou rozvoje větrné energetiky.
„Podmínkou pro vyhlášení takové zóny bude kontrola, že se jedná o skutečně vhodné místo, které by nic ani nikoho nepoškodilo. To se řeší právě až v povolovacím procesu, takhle by to bylo hotové už předem,“ přibližuje Chalupa státem chystanou legislativu a doufá, že se tím podaří zkrátit povolování na rok, mimo zóny pak na dva roky.
Zatvrzelé Znojmo
Jsou však obce, jejichž postoj se nemění a ohledně výstavby větrných elektráren jsou zásadně proti. Mezi nejvýraznější odpůrce patří vedení Znojma, které vychází z dlouhodobého stanoviska.
„Odborná studie posuzující krajinný ráz Znojemska s ohledem na kulturně-historické a krajinné hodnoty okolí výstavbu větrných elektráren nedoporučila,“ připomíná místostarosta Jiří Kacetl (PRO Znojmo) s tím, že studii z roku 2009 momentálně aktualizují, čímž stanovisko ještě posílí.
Znojmo bojuje proti větrníkům v Rakousku, obává se dopadu na turismus |
Starosti jim dělají obce v okolí, jež o výstavbě naopak uvažují. V říjnu se tak vyhradili proti přípravě rakouského větrného parku u hranic, což by podle radnice výrazně zasáhlo do krajinného rázu Znojemska.
Do toho se stále častěji objevují investoři, kteří nejenom na Znojemsku, ale také v dalších okresech postupně oslovují větší množství obcí. V mnoha z nich o dalším postupu teprve jednat budou, někde už se na výstavbu postupně připravují.
Vyvracení obav a mýtů
Například v Dyjákovičkách na Znojemsku mají od roku 2023 podepsanou smlouvu o spolupráci, momentálně řeší změnu územního plánu. Přesvědčila je zejména vidina benefitů.
„Samozřejmě se někteří obyvatelé bojí narušení klidu nebo znehodnocení přírody. Pravděpodobně by však větrníky postavila nějaká obec vedle, od nás by stejně vidět byly a neměli bychom z toho ani korunu. Případné finanční výhody snad občany přesvědčí, že za to projekt stojí,“ doufá starosta Miroslav Pavlačka (ANO).
Ročně 140 tisíc do kasyPo jedné turbíně mají v Tulešicích u Moravského Krumlova a Banticích poblíž Znojma, nejvíce se jich však nachází v nedalekých Břežanech. I pro tamní vedení byly největší motivací náhrady, které od investora získávají. Do kasy jim ročně chodí 140 tisíc korun, které jsou pevnou součástí rozpočtu. Postavilo se za ně například dětské hřiště. |
Nejen vidina levnější energie, ale i náhrady, které investoři obcím nabízejí, patří mezi nejatraktivnější benefity. Právě připomínání pozitiv je podle Chalupy hlavní cesta, jak u odpůrců změnit názor.
„I proto teď v rámci Komory obnovitelných zdrojů energie postupně navštěvujeme regiony a pořádáme semináře, kde o nich s vedením krajů a obcí diskutujeme. Zároveň vyvracíme obavy a mýty, často založené na nepravdivých informacích,“ podotýká Chalupa s tím, že minulý týden zavítali do Brna.
Osvěty se ujalo i samo vedení Jihomoravského kraje, které mimo jiné pořádá exkurze do zahraničí a spolupracuje s Rakušany, kteří sdílí své zkušenosti. „Důležitá je také právní a technická pomoc, čímž obcím pomáháme lépe se zorientovat v celém procesu a ochránit jejich zájmy,“ uzavírá Holeček.
1. dubna 2023 |
