Až devětadvacet tisíc let stará soška se bude před zraky návštěvníků výstavy Venuše100 otáčet, aby ji mohli pohodlně pozorovat.
„Chtěli jsme venuši vystavit tak, aby ji návštěvníci viděli ze všech stran a mohli si všimnout některých detailů, jako otisku prstu dítěte nad její levou hýždí. K tomu jsme vyrobili držák, který je dostatečně bezpečný a ve stejné barvě jako soška, aby pohled na ni nerušil,“ říká Petr Neruda, kurátor výstavy Venuše100, která je při příležitosti sta let od objevení ode pátku až do konce září přístupná v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu.
 |
Přesun sošky do muzea v týdnu provedli pracovníci Moravského zemského muzea v kovové skříňce na munici. „Pro tento účel je ideální, protože je z velmi silného plechu, utěsněná proti prachu i vodě a je vyplněná polyetylenovou pěnou. V ní leží soška v původní krabičce, kterou na ni nechal ve 20. letech 20. století vyrobit Karel Absolon. Pro transport je tak velmi dobře připravená, je možné, že by přežila i pád, ale zkoušet to rozhodně nebudeme,“ uvedl Neruda pro ČTK.
Před devíti lety při převozu sošku provázela policejní eskorta.
Věstonická venuše je vyrobena z hornin, a ne z kostí mamuta, zjistili vědci |
Informační panely návštěvníkům přinesou detailní rozbor významného artefaktu, nalezeného Karlem Absolonem 17. července 1925 ve dvou kusech asi deset centimetrů od sebe.
„Naleziště objevili němečtí sedláci, kteří tam rozšiřovali cestu, našli nějaké mamutí kosti a pazourky. Spor o zkoumání lokality vyhrál profesor Absolon z Moravského zemského muzea. Nakonec roku 1925 přišel se svým týmem k velkému ohništi, v němž tato ležela soška,“ přibližuje Martin Oliva, spoluautor výstavy a pracovník ústavu Anthropos.
Výstavu doprovodí památeční mince K výročí nalezení Věstonické venuše vydala Česká národní banka (ČNB) pamětí stříbrnou minci v nominální hodnotě 200 korun. Autorkou vítězného návrhu je akademická sochařka Majka Wichnerová. V běžné kvalitě je mince v prodeji za 580 korun, ve špičkové kvalitě pak za 680 korun. K dispozici bude například v Moravském zemském muzeu. |
Novinkou při nedávných rozborech figurky bylo, že její tvůrce ji vyráběl z jednoho kusu materiálu, ze kterého postupně odebíral vrstvy.
„Autor si pravděpodobně vyválel válec, ze kterého ubíráním materiálu přímo formoval figurku. CT skeny nám ukázaly, že na venuši nejsou jednotlivé části nalepovány, jak jsme si mysleli na základě fragmentů dalších venuší, které se našly v Dolních Věstonicích,“ nastínil nedávné zjištění Neruda. Podle něho jde o významné zjištění, protože tento proces je komplikovanější a vyžaduje nejen řemeslnou zručnost, ale i výrazné umělecké cítění.
Také se vědci dozvěděli, že soška je vyrobena pouze z běžné hlíny a neobsahuje úlomky mamutích kostí, což původně předpokládal Absolon na základě chemických analýz.
„Zdálo se nám to poměrně pravděpodobné, protože mamut v době lovců mamutů byl dominantní zvíře. Bohužel se ukázalo, že nic takového tam není. Našli jsme jen úlomky hornin či mikro fosilie, ale všechny tyto materiály jsou přirozenou příměsí v archeologické vrstvě v Dolních Věstonicích,“ dodává Neruda.
Kromě samotné plastiky se milovníci historie mohou těšit na úlomky dalších venuší, které archeologové při výzkumu našli v Dolních Věstonicích. „Shromáždili jsme fragmenty venuší, které jsou podobně veliké a jsou s detaily těla, která má na sobě i Věstonická venuše. Jsou z jiného materiálu, z pálené hlíny, a jsou takto vystaveny poprvé,“ řekla Martina Galetová, autorka výstavy Druhý život venuše.
17. srpna 2016 |
