„Běžně ji ukazujeme v ochranné krabičce, která zakrývá její zadní stranu. Tentokrát ji lidé uvidí celou,“ oznamuje Petr Neruda z ústavu Anthropos. „Věstonická venuše je symbolem Moravy a mohla by se stát i symbolem celé České republiky,“ láká už nyní ředitel muzea Jiří Mitáček.
Věstonická venuše je vyrobena z hornin, a ne z kostí mamuta, zjistili vědci |
Vystavení originálu doprovodí řada akcí, které organizátoři ve středu představili. První z nich, expozice Druhý život venuše, začíná 24. dubna v Archeoparku Pavlov a na mikulovském zámku na Břeclavsku. Zaměří se na vliv sošky v literatuře, filmu a hudbě. „Hlavní myšlenkou je představit, jak inspirovala další umělce,“ říká kurátorka Martina Galetová s tím, že lidé uvidí třeba originál Lovců mamutů od Zdeňka Buriana.
Výstava je součástí projektu Tajemná místa, do něhož se zapojí sedm muzeí. „Atraktivně ukážeme vzácné archeologické nálezy z oblasti jižní Moravy,“ uvádí náměstek hejtmana František Lukl (STAN).
Ke stému výročí nálezu vznikl dokument České televize v režii Jana Špalka, který bude mít premiéru právě 20. června při startu výstavy Venuše 100 v Brně. Pivovar Hauskrecht k této příležitosti uvařil limitovanou edici piva a Vinařství Michlovský vytvořilo speciální víno z révy z oblasti nálezu.
Věstonická venuše je sice nejslavnější, ale ne jediná. Její mladší sestry z neolitu představí podzimní výstava Mýtus velké bohyně, kde lidé uvidí asi 400 sošek. „Byly malované a zdobené, chceme proto neolit ukázat jako kulturní a barevné období,“ oznamuje Marek Junek z Moravského zemského muzea.
17. srpna 2016 |
