U základní školy U Červených domků v Hodoníně vyrostla v prosinci nová venkovní učebna, kterou tamní žáci naplno využívají od března. „Ohlasy jsou zatím výborné, jelikož se tam dobře pracuje jak žákům, tak učitelům. Navíc momentálně rekonstruujeme školu, takže v ní přes školní rok bylo vždy plno,“ ohlíží se ředitel školy Antonín Slezák.
Učebna je první z celé řady, kterou hodonínská společnost Archimedes chystá po celém světě. „Druhou jsme už postavili v Hovoranech na Hodonínsku a v jednání jsou další na sousedním Slovensku, v Kolumbii, Indonésii nebo třeba Maroku,“ vyjmenovává autor projektu ojedinělých venkovních učeben pro školy Antonín Koplík.
Letos chtějí vytvořit deset učeben v Česku a přibližně dvanáct v zahraničí. Celkem však mají v plánu až tisícovku po celém světě.
Do jihomoravských škol proniká metoda, při níž si učivo vybírají sami žáci |
Zájem je podle Koplíka obrovský hlavně díky možnosti vzájemného propojení žáků v učebnách různě po světě. Venkovní prostor, který je postaven ze dřeva a recyklovaných materiálů, je totiž vybaven nejnovějšími digitálními technologiemi, jež umožní spojení žáků se školou v zahraničí. „Chceme, aby žáci navzájem pracovali na projektech, poté zkušenosti sdíleli, a tím se učili pracovat v týmu,“ vysvětluje Koplík.
Třeba škola, která má jabloňový sad, se spojí s některou, která také pěstuje ovocné stromy. „Každá zvlášť bude dělat třeba pokusy se zaléváním. V učebnách je velká dotyková televize, která zabírá celou třídu. Školy si domluví konkrétní čas a online se spojí, aby mohly porovnávat výsledky,“ nastiňuje konkrétní příklad spolupráce autor projektu.
Právě na různé pokusy či výuku přírodních věd jsou učebny vymyšlené. Autoři totiž chtějí, aby se děti učily interaktivně a pomocí zážitků, aby si věci osahaly a vyzkoušely na vlastní kůži.
Zastrčí se lavice a vznikne koncertní sál
Učebny jsou navíc vybaveny termokamerami k pozorování zvířat, meteorologickou stanicí, solárními panely či biokompostérem se žížalami. V Hodoníně mohou děti například sledovat, jak se obnovuje vegetace po tornádu, které školu poničilo před dvěma lety.
„Většinou ji využíváme právě na výuku přírodních věd, ale i ostatních předmětů. Chceme mít vyzkoušené vše,“ sděluje ředitel školy Slezák s tím, že dokonce musí mít pořadník, aby se do učebny dostali všichni, jelikož má kapacitu kolem třiceti žáků.
Během pár měsíců se osvědčila i na výuku cizích jazyků. „Nás samotné to překvapilo, ale učitelé cizích jazyků vidí v učebně velký potenciál. Děti se nemusí jen biflovat z knížek, ale v budoucnu díky propojení s dalšími školami v zahraničí se snad budou i samy motivovat k učení jazyka,“ těší Koplíka.
Všechny budou navíc kdekoli po světě podobné. Interiér je ovšem variabilní, lavice a stoly používané ve výuce jdou zasunout a z učebny se může stát volný sál například na koncert či jinou akci.
„Původní záměr byl ten, že by tam ráno probíhala výuka, odpoledne univerzita třetího věku a večer letní kino. Ale ředitelé nás vyvedli z omylu, jelikož potřebují prostory. Takže odpoledne jsou v učebně kroužky,“ popisuje Koplík. I hodonínská učebna funguje primárně pro žáky, ke komerčním účelům ji zatím pronajímat nemají v plánu, přestože je nyní v létě nevyužitá.
Postavit takovou venkovní učebnu netrvá dlouho, hotovo je přibližně za dva měsíce. Cena jedné stavby je přibližně tři miliony korun, na financování však lze využít dotace.
26. února 2019 |
