(ilustrační snímek) | foto: freeimages

Vedení Brna couvlo, nové nádraží může vyrůst i bez podzemní železnice

  • 34
Nové nádraží a zároveň s ním podzemní železnice. Za touto kombinací si stálo bývalé vedení Brna. Nová sestava to však vidí jako dvě různé investice a brněnské „metro“ tak mizí v mlze.

Před rokem zastupitelé rozhodli, že chtějí nové brněnské nádraží vybudovat pod jednou zásadní podmínkou – že vznikne společně se severojižním kolejovým diametrem, což je podzemní železnice, někdy též přezdívaná brněnské metro.

To mělo zabránit tomu, aby doprava v Brně po otevření nového nádraží zkolabovala. Jenže po změně ve vedení města původní stanoviska některých radních už neplatí a metro je „odsunuté na vedlejší kolej“.

Začátkem března primátorka Markéta Vaňková (ODS) oznámila, že Brno s dalšími organizacemi podepsalo memorandum o spolupráci na stavbě nového nádraží. „Doufám, že už brzy začne projekt získávat konkrétnější obrysy a budeme se postupně blížit k jeho realizaci,“ uvedla.

Redakce MF DNES si znění memoranda vyžádala a je z něj jasné, že Brno odpískalo původně preferovanou variantu nádraží spojenou se stavbou první etapy zmíněné podzemní železnice.

Minulé vedení města za ní stálo navzdory odlišnému rozhodnutí centrální komise ministerstva dopravy, která s diametrem naopak nepočítala. Ke komisi se teď přidala i nová brněnská koalice.

„Kdyby se obě stavby realizovaly současně, bylo by to samozřejmě nejlepší. Pořád máme zájem na diametru, ale nechceme stavby vzájemně podmiňovat. Jsou to dvě samostatné investice,“ sdělila primátorka.

Postup nového vedení kritizuje bývalý náměstek pro dopravu Matěj Hollan (Žít Brno).

„Brno mělo vše na své straně, aby stát dotlačilo, že začne diametr vnímat vážně. Kdyby nové vedení vytrvalo, státu by nezbývalo nic jiného než změnit názor,“ tvrdí Hollan s tím, že stopka pro podzemní železnici spojující pod centrem města nádraží s tratí na Tišnov znamená kolaps dopravy v Brně, zejména s ohledem na obslužnost nové stanice jižně od současné polohy.

V nové koalici změnili názor

Vaňková v brněnské radě ani v zastupitelstvu loni při rozhodování o nádraží neseděla, její náměstci Petr Hladík (KDU-ČSL) a Tomáš Koláčný (Piráti) byli ovšem členy zastupitelstva i vedení města a společně s Hollanem prosazovali variantu nádraží jedině s podzemní železnicí. Uběhl rok, změnila se koalice a vše je jinak.

„Akceptujeme rozhodnutí státu, je to jeho investice, my se k tomu jako město vyjádřili. Stát má jiný názor, nicméně my jsme odpovědní za rozvoj města, nikoli jeho blokaci,“ prohlásil Hladík.

Ten ještě loni tvrdil, že diametr je nutnost a Babišova vláda jde akceptováním rozhodnutí centrální komise proti lidem. Že by šli teď jako vedení Brna proti usnesení zastupitelů z loňského roku, si však nepřipouští. „Diametr je možný v každé variantě,“ uvedl náměstek.

Pirát Koláčný si myslí, že varianta s diametrem je stále reálná. „Proto v memorandu není konkrétní označení varianty studie. Budeme se snažit změnit názor komise, protože vláda neudělá nic, co se bude lišit od jejího rozhodnutí. Stále si stojím za tím, co schválilo loni zastupitelstvo,“ tvrdí Koláčný.

Piráti jsou nicméně asi poslední, kteří tomu v brněnské radě ještě věří. Kromě ODS a KDU-ČSL se totiž k variantě vybrané centrální komisí přiklonila i koaliční ČSSD.

„Rada musí reagovat na vývoj situace a investor se rozhodl zkrátka jinak. Co Brno získá, když bude trvat na své variantě?“ ptá se náměstek Oliver Pospíšil (ČSSD). Sociální demokraté jako opoziční zastupitelé stejně jako ODS už loni vystupovali proti podmínce podzemní dráhy.

Na diametr stále nevznikla studie proveditelnosti

Podle Hollana se Brno na jednu stranu tváří, že chce diametr, a na druhou se zaváže ke spolupráci na variantě, která ho neřeší. „Když nebude součástí nového železničního uzlu, tak už nikdy nebude,“ varuje.

Že se do stavby podzemní železnice státu nechce, je zřejmé i z toho, že i přes opakované sliby Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) dodnes nevznikla na diametr studie proveditelnosti.

Ještě loni v prosinci zástupci SŽDC hovořili o tom, že ladí zadání studie a její výsledek by mohl být asi za rok. Po několika dalších týdnech ale na jednání řídicího výboru k novému nádraží přišli správci železnice s tím, ať si Brno vytvoří studii samo.

„Brno a Jihomoravský kraj byly požádány o zvážení zpracování studie proveditelnosti v jejich gesci s tím, že by součástí bylo i posouzení ostatních kolejových systémů, tedy tramvaje a metra,“ poznamenal mluvčí SŽDC Pavel Tesař.

Brno s požadavkem správců železnice souhlasilo a studii po roce „ztraceného času“ chce letos zadat ke zpracování i se zmíněnými alternativami tramvajové tratě pod zemí nebo skutečného metra.

Údajně má na zpracování dokumentu slíbené peníze od státu. „V dubnu bychom vše chtěli prodiskutovat, zadání zpracovateli je pak otázkou nejbližších měsíců,“ sdělil náměstek pro dopravu Robert Kerndl (ODS).

Při jednání o poloze brněnského nádraží bylo na zastupitelstvu rušno