Rozsáhlých střešních oprav se na místě ujal horolezec a pokrývač s dlouholetými zkušenostmi z oblasti Hrubého Jeseníku Dimitris Georgiadis. „Čekal jsem, že to bude horší. Střechu jsme stihli udělat dříve, než napadl první sníh,“ zmínil pokrývač.
Za nejnáročnější považoval větrné počasí, podle něho si musel plánovat práci. „Větry jsou tam nečekané. K ruce jsem měl dva pomocníky, kteří nebyli od fochu, takže jsem si je musel zaučit. Pomáhali mi s přípravnými pracemi a drželi pásy z PVC fólie, aby mi je vítr neodfoukl předtím, než jsme je přivrtali. Každý den byl ale vítr jinak, takže jsme vždy museli zvolit jiný postup,“ vysvětlil Georgiadis.
PVC fólie se běžně používá i na střechy paneláků. Zaručená životnost udávaná výrobcem je podle Georgiadise 25 let, ale v polárních podmínkách neví, jak dlouho vydrží. Doufá ovšem, že střecha nyní odolá extrémním podmínkám další dvě dekády.
Cílem vědecké části expedice byl monitoring klimatu a komplexní sledování stavu tamních ledovců, dlouhodobě zmrzlé půdy a odledněného území umožňujícího růst nižších rostlin a dalších geomorfologických útvarů. Podle vedoucího výpravy Filipa Hrbáčka z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity výzkumníci stihli vše, co měli v plánu.
Nejteplejší rok vůbec
Uplynulý rok byl nejteplejším za dobu měření na stanici, což se podle vědců projevilo na půdě, ledovcích i rostlinách. „Kromě toho, že byl extrémně teplý, zdá se, že byl také extrémně suchý. Spousta ploch, kde jsme byli zvyklí, že se to tam zazelená, byla pokrytá vrstvou zaschlé živé složky tohoto území, která neměla dostatek vláhy,“ uvedl člen výpravy Peter Váczi.
Zvyšující se teploty potvrdil i další výzkumník Zdeněk Strachoň, jenž měl na starosti monitoring ledovců. „Zaznamenali jsme jejich extrémní úbytek, který jsme za dobu našeho měření ještě neviděli,“ podotkl vědec.
Další z členů výpravy sbíral vzorky, které budou dále zkoumány na možný výskyt mikroplastů. „Dnes jsou k nalezení téměř všude, takže se trochu obáváme, že jejich výskyt byl i v naší oblasti. Je to samozřejmě zajímavé, ale rozhodně to není něco, co chceme v těch výsledcích mít,“ poznamenal Hrbáček.
Výprava měla letos 23 členů. Část působila právě na stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse, druhá na technicko-logistické základně na ostrově Nelson.
V Antarktidě zůstává jen ukrajinský vědec Anton Puhovkin. „Ukrajinská stanice je na rozdíl od naší české určena k celoročnímu pobytu, a proto tam kolega může pokračovat ve sběrech vzorků z lišejníků,“ uvedl Daniel Nývlt, vedoucí Českého antarktického výzkumného programu z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity.
