"Zatměním slunce se zabývají astronomové a fotografové, ale matematikové nikoli," vysvětlil šéf týmu Miroslav Druckmüller z Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství VUT. Matematikové sice neví přesně, o jaké jevy jde, avšak ze surových dat dokázali vytvořit unikátní vizualizace.
"Potřebovali jsme několik set snímků na to, abychom sestavili konečné obrázky. Ty úplně podrobné nám bude trvat udělat rok až dva," uvádí Druckmüller.
"Přišli jsme na to, jak z fotoaparátu dostat základní surová data, pak už je ve zpracování na řadě matematika. Pomocí ní obrázek vznikne. Matematická cesta je tou novinkou, kterou vědě nyní nabízíme," vysvětluje Druckmüller.
K tomu, aby matematikové a fyzikové dokázali takové obrázky získat, museli do Mongolska na 1. srpna dopravit 140 kilogramů vážící přístroje, jet tři dny mongolskými horami i pouští na místo, kde mělo být zatmění slunce vidět.
"Když jsme přijeli, bylo zataženo, občas pršelo, už jsme ztráceli naději. Pak přišel den, kvůli kterému jsme dorazili, a obloha byla jasná. Měli jsme obrovskou radost," popisuje vedoucí výpravy.
Vědci museli přístroje složitě instalovat. "Najednou těsně před zatměním přišlo tornádo a nametlo nám písek do přístrojů. Z radostné pohody se stal horor a zoufalý boj s časem," vzpomíná Druckmüller. Nakonec odborníci stihli přístroje opravit a nafotit stovky snímků. Fotoaparáty byly na speciálním stativu, řízeny byly třemi počítači.
Běžné focení nestačí proto, že koróna má takový jas, že bez matematiky by nebylo možné tak přesné obrázky získat.
"Proč ještě žádného matematika v zahraničí nenapadlo něco podobného udělat? Protože světoví vědci hrají na svém vlastním písečku, neumí spolupracovat, chtějí být pod vším podepsaní sami. My bychom to bez našich kolegů fyziků nezvládli," chválí si spolupráci Druckmüller.
Tajemství sluneční koróny zajímá vědce odnepaměti. Například před 130 lety zjistili, že ve světle koróny je zelená barva, o osmdesát let později odborníci určili, že jde o železo, které přišlo o 13 elektronů. "Položili si otázku, jak je to možné, pak přišli na to, že v koróně jsou dva až tři miliony stupňů Celsia, přitom povrch slunce má jen 6 tisíc stupňů," popisuje Druckmüller.
Dodnes se neví, proč je sluneční koróna tak přehřátá. Díky objevu brněnských odborníků by se věda v poznávání mohla posunout o míle dál.
