To je slušný balík, jenže v nákladném biotechnologickém a farmaceutickém byznysu může rychle vyschnout. Tým kolem lékařky Reginy Demlové proto už nyní řeší, jak učinit výzkum a vývoj nových léků životaschopným i do budoucna.
„Léčivé přípravky budeme vyrábět ve spolupráci se soukromníkem nebo případně sami. Chceme se soustředit na to, aby naše výzkumy skutečně došly do finální fáze,“ vysvětluje Demlová.
Na to můžou investoři slyšet. Půjde totiž o aplikovaný výzkum, tedy takový, na jehož konci stojí skutečný lék. A jeho výroba znamená hromadu peněz – jak pro investory, kteří výzkum na začátku podpoří, tak pro samotné vědecké centrum.
Vzorovým příkladem brněnskému týmu může být pražský Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd, který díky objevům profesora Antonína Holého má zajištěný bohatý zdroj příjmů od partnerské firmy Gilead Sciences z USA. U českých vědeckých institucí je to ale spíš výjimka, často spoléhají na dotace a granty z veřejných peněz.
Pomáhají nové obory i zázemí
Jen touto cestou ale Creatic jít nechce. Dívá se právě do zámoří, odkud opačným směrem do středu Evropy zaměřuje svou pozornost malá firma Throne Biotechnologies, kterou v Česku zastupuje lékař Michal Votruba, jenž v USA strávil řadu let. Ten je zároveň spojený i s partou byznysmenů z investiční skupiny RSJ, s níž už byla brněnská lékařka Demlová před lety v kontaktu kvůli možné spolupráci. „Pak ale přišel covid a sešlo z toho,“ poznamenává.
Nicméně před časem se znovu potkali a začali znovu řešit, zda do společného byznysu nepůjdou. „Brno a Masarykova univerzita rostou, vznikají tu obory, které se dynamicky vyvíjejí,“ líčí Votruba, jaký má jižní Morava potenciál.
Čtyřmiliardová farmacie pomůže s výrobou léků i v oblasti biotechnologií |
Se zrekonstruovanými laboratořemi navíc vyroste i zázemí. Nejde však jen o moderní prostory či aktuální tým Demlové, ale i další běžící investice a plány. Od předloňského podzimu největší brněnská vysoká škola staví budovy s názvem BioPharma Hub, které se stanou nejen novým prostředím farmaceutické fakulty, využití zde najdou i další obory z oblasti přírodních věd či medicíny. Pro soukromé investory, které chtějí právě akademické instituce získávat, by mělo jít o další lákadlo.
„Vidím zde velký prostor pro soukromý kapitál,“ prohlašuje Veronika Štěpánková z Jihomoravského inovačního centra, které s organizací Creatic řeší její byznysplán ještě před jeho ostrým startem po dobudování prostor. „Samozřejmě se budeme bavit o tom, jaké aktivity rozjet a jaký záběr by instituce měla mít,“ podotýká.
Terapie kmenovými buňkami
Léčebná metoda od americké biotechnologické firmy, kterou Votruba v Česku zastupuje, je podle něj už ve fázi vývoje. Prošla už řadou testů a nyní by bylo možné ji případně přes Creatic dostat do Evropy. „Spíše než o částkách je teď debata o transferu znalostí a technologií,“ popisuje. Zdůrazňuje však, že nic konkrétního zatím v Brně podepsané není.
Levná výroba extrémně drahých léků. Zajistí ji buňky v lidském těle |
Financování by se tedy teprve řešilo, částečně už je však dohoda nejspíš v běhu. „Na město se obrátila společnost RSJ Investments, která žádala o vyjádření zájmu a podpory projektu věnovanému léčbě typicky dosud neléčitelných autoimunitních onemocnění. Projekt se zaměřuje na jedinečnou terapii kmenovými buňkami,“ říká mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek. Podle něj s tím nejsou spojené žádné finanční závazky pro město, jde pouze o slovní podporu daného záměru. A Brno jej odkleplo.
Jestli a případně jak konkrétně se vše podaří dovést do zdárného konce, se tak teprve uvidí. Fond RSJ zaměřený na investice do medicíny a biotechnologií v Evropě a USA je podle Votruby aktuálně naplněný a zatím se další neotevírá.
Zdroje příjmů však můžou jít také přes firmy, které vznikly na univerzitní půdě, takzvané spin-offy. Creatic má šanci jim nabídnout zázemí pro bádání a v případě komerčního úspěchu si pojistit i část tržeb.
