Vědci obsluhují stanici jednou ročně, zaznamenaný údaj tak z paměti zařízení vyzvedla až letošní expedice, která se z Antarktidy vrátila minulý týden.
„V podstatě tím potvrzujeme, že globální klimatická změna se týká celého světa, včetně Antarktidy,“ řekl v pondělí novinářům klimatolog Kamil Láska. Zároveň dodal, že oteplování vzduchu v posledních letech je částečně kompenzováno nárůstem sněhových srážek. Úbytek ledovců v Antarktidě tedy není tak dramatický, jak by vzestup teploty vzduchu mohl naznačovat.
Vědci, kteří každoročně přijíždějí na ostrov Jamese Rosse, mají v okolí své základny více automatických stanic. Rekord zapsala ta, která je na vrcholové části ledovce Davies Dome v nadmořské výšce přes 500 metrů, a to 23. března 2015 v odpoledních hodinách. Argentinští kolegové o den později na jiném místě naměřili 17,5 stupně Celsia.
„Teplotní rekord způsobil příliv teplého vzduchu ze západu Antarktidy,“ upřesnil Láska. Oteplení trvalo 24 hodin.
Za antarktický teplotní rekord byla dosud považována hodnota 17,5 °C z argentinské stanice Esperanza. Tato teplota byla naměřena zhruba ve stejné době jako nový rekord z české stanice, jehož přesnou hodnotu však brněnští vědci přivezli až nyní.
Předchozí rekord naměřili také na stanici Esperanza, a to v 24. dubna 1961, kdy teploměr ukázal 17,1 °C.
Vědci objevili i novou bakterii. Pojmenovali ji po Mendelovi
Podobné teploty vzduchu se v Antarktidě vyskytují velmi ojediněle, a to nejčastěji v oblasti Antarktického poloostrova, kde podle vědců teplota vzduchu na zemi za posledních 50 let nejvíce vzrostla, konkrétně o 2,5 °C.
Změnu klimatu vědci z Masarykovy univerzity sledují na expedicích každoročně (více zde). Nasazují do výzkumu i nové technologie.
„Například výzkum změn permafrostu, tedy trvale zmrzlé půdy, jsme letos obohatili o nová zařízení. Do šest a půl metru hlubokého vrtu jsme instalovali elektrické teploměry, pomocí kterých získáme informace o vertikálním profilu teploty a jejím vývoji s hloubkou a časem,“ uvedl vedoucí expedice Pavel Kapler (více o polárním výzkumu na Masarykově univerzitě najdete zde).
Dalším objevem českých vědců je nová bakterie, kterou pojmenovali podobně jako svoji stanici podle Johanna Gregora Mendela - Pseudomonas gregormendelii.
„Přežití bakterie se váže na antarktické klimatické podmínky,“ uvedl Miloš Barták z Ústavu experimentální biologie Masarykovy univerzity.
„Kromě přírodovědy jsme se zaměřili i na vědy technické, zvláště pak na alternativní zdroje energie,“ řekl Kapler. Česká antarktická stanice funguje výhradně na energii ze solárních a větrných elektráren.
