Expedice je na chilské lodi Aquiles, do přístavu Punta Arenas by měla připlout 8. dubna. Následně 15. dubna měli vědci letět zpět do Evropy, v Punta Arenas však vyhlásili karanténu.
Není proto jasné, zda bude moci loď do přístavu vplout, nebo zda bude muset pokračovat dál až do svého mateřského přístavu. I tam by zřejmě vědci skončili ve čtrnáctidenní karanténě.
„Jsou na lodi a nevíme, co bude dál. Řešíme to s naším velvyslancem i s admiralitou,“ uvedl vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt
Podle něj je ale stejně nejistý let, kterým se měli badatelé vrátit. Je možné, že jej aerolinky zruší, jak se to nyní často děje. Přiletět do vlasti by pak mohli teoreticky na začátku května. Otázkou je, jestli v té době nějaké lety z Jižní Ameriky do Evropy ještě budou fungovat.
„S našimi lidmi jsme v pravidelném kontaktu, jsou v pořádku, na lodi žádný COVID-19 není. Lékař je vyšetřil při vstupu na loď a samozřejmě podává informace autoritám v Chile,“ popsal Nývlt.
Vědci už přitom mohli být doma, původně totiž měli odplouvat v polovině března. Loď ale kvůli poruše vyrazila o čtrnáct dní později. Kvůli podobným problémům se ostatně zpozdil i jejich odjezd z Brna, a to o necelý týden.
Devítičlenná výprava vyrazila z Česka na základnu Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse v pátek 17. ledna. Vědci při expedici například měřili hmotu na dlouhodobě studovaných ledovcích a odebírali vzorky sněhu a ledu pro analýzy dálkového transportu znečišťujících látek atmosférou.
V Antarktidě letos byla i druhá, kratší expedice Masarykovy univerzity, a to na Nelsonově ostrově v souostroví Jižní Shetlandy. Vědci z této expedice už jsou asi pět týdnů doma.
Základna vědců Masarykovy univerzity v Antarktidě:
