Podle dánské tradice byla tato událost spojena s pomocí druhým, ale zároveň i s republikánstvím v Česku.
Jak to autora slavné Lišky Bystroušky napadlo? Bylo to na procházce 22. prosince v roce 1919, když se svými přáteli společně našli v lese nedaleko Bílovic nad Svitavou poblíž Brna opuštěné sedmnáctiměsíční děvčátko. Dítě odnesli na četnickou stanici a druhý den do brněnské Dětské nemocnice.
 |
Lékaři zjistili, že holčičku tu před měsícem léčili. Vypátrali její matku a dozvěděli se, že svoji dceru Ludmilu v lese nechala kvůli špatné životní situaci. Díky tomu, že ji našli včas, malá Liduška přežila a byla dána do péče nových rodičů. Je třeba podotknout, že odkládání dětí kvůli poválečné bídě v té době nebylo nic neobvyklého.
Tato událost zanechala v empatickém Těsnohlídkovi velkou stopu, a rozhodl se proto vybudovat něco dobrého. „Začal si pohrávat s myšlenkou, že by mohl vybrat peníze na dětský domov, kde by o tyto děti bylo postaráno,“ popisuje historik Michal Hančák z Muzea města Brna.
Protože byl velkým milovníkem severu, věděl, že v dánské Kodani už několik let o Vánocích rozsvěcí vánoční strom s charitativní sbírkou, a rozhodl se tento zvyk přenést k nám.
Který kraj má nejhezčí vánoční strom? Hlasujte v anketě iDNES.cz |
Na „Svoboďáku“ se tak první vánoční strom objevil 13. prosince 1924. Stejně jako letos to byla jedle a měla asi patnáct metrů. „Rozsvítilo ho 150 žárovek, které zapůjčila firma Bartelmus a Donát. To na tom byla ta krásná věc, že ty brněnské firmy se na tom častokrát podílely bez nároku na nějaký honorář. Městská plynárna a elektrárna darovala proud. O rozsvěcení a zhasínání se starali městští hasiči,“ vypráví Hančák. O rok později se ke stromu připojila sbírka na stavbu dětského domova Dagmar, který i dnes stále funguje.
U stromu tehdy legionáři stáli čestnou stráž a rozloučení se stromem v Bílovicích se účastnili i sokolové a skauti. Je potřeba připomenout, že pár let před začátkem této tradice vzniklo samostatné Československo, a i to mělo na ni vliv. To byl jeden z důvodů, proč byla tradice kromě druhé světové války přerušena i za vlády komunistů. K její úplné obnově došlo v roce 1989 a pokračuje dodnes.
Vánoční příběh o Lidušce: co odkryly dobové spisy |
Strom na náměstí Svobody daruje Brnu každoročně Mendelova univerzita ze svých lesů, které jsou u místa, kde Těsnohlídek našel malou Lidušku. „Najít v lese strom, aby splňoval, co od něj lidé na náměstí očekávají, není snadné. Měl by být souměrný, s hustým větvovím a rovný. To předpokládá dostatek rovnoměrně rozptýleného světla, slunce a živin. Dosáhnout toho v zápoji stromů je velmi obtížné. A musí být i blízko u cesty, aby se k němu dostala technika,“ vysvětluje lesní univerzitní pedagožka Petra Packová.
Ke stoleté historii vánočního stromu republiky pořádá Muzeum města Brna do konce ledna výstavu na hradě Špilberk. Žákyně Základní umělecké školy varhanické Brno navíc při této příležitosti nazpívaly Vánoční píseň pro Lidušku líčící okamžik, který zavedení tradice předcházel. Píseň poprvé veřejně zazněla při letošním rozsvěcení vánočního stromu na Zelném trhu.
