"Na jižní Moravě je 269 krytů, jejich kapacita je 42 157 osob, vystačí pro 3,7 procenta obyvatel kraje," uvedl Miroslav Menšík, vedoucí krajského oddělení krizového řízení.
"Představa, která platila před dvaceti lety, že při poplachu všichni poběží do krytu, už je ale překonaná," ujišťuje.
Kryty jsou podle hasičů, kteří mají na starosti jejich neveřejný seznam, určeny jen pro ohrožené skupiny obyvatel: děti či nemocné a přestárlé lidi. Ostatní by měli vědět, kam se ukrýt, i bez nich.
Kryty nikdo nestaví
Mimo jiné proto, že veřejné kryty, které se masivně zřizovaly u továren, v bytových domech a na úřadech od 50. do 80. let, už dnes nikdo nestaví. Část těch starých je víceúčelových a v případě potřeby je lze ihned použít, další by se musely upravit a připravit.
"To nejhorší, co by lidé při ohrožení mohli udělat, je zmatkovat, pobíhat venku a hledat nejbližší kryt. Naopak, měli by se ukrýt do nejbližší budovy, samozřejmě pomoci s evakuací potřebným a v bezpečí začít shánět informace," vysvětluje Menšík.
Dvě generace netuší, co dělat
Že lidé nevědí, jak se v případě ohrožení chovat, dokazuje i květnový případ. V Brně v ulici Cejl spustila kvůli technické poruše siréna tamní plynárny ostrý signál upozorňující na radiační havárii. "Lidé ale normálně chodili dál po ulici, jako by se nic nestalo," popisuje šéf krizového řízení.
Podle něho za to může fakt, že se po roce 1989 zrušila branná výchova ve školách. Dnes už ji znovu nahrazuje pár hodin, podle odborníků je ale často vedou nevyškolení učitelé.
"Máme teď minimálně dvě generace lidí, kteří nemají základní reflexy, jak se zachovat," varuje Menšík.
Hasiči se to rozhodli změnit. Vyrážejí do škol za dětmi a vysvětlují, jak se zachovat při mimořádných událostech. Brožurky s postupy posílají i do obcí, informace vystavili i na své internetové stránky - ZDE.
"I podle nejnovějšího průzkumu STEM jsou lidé informovaní podprůměrně, ale mají o informace zájem," dodává Menšík.
